Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Cesta zpátky

      Cesta zpátky - Epilog

      Cesta zpátky - Epilog Konec. Když Jackie obnovila Aldormu z popela, říkala jsem jí, ať pověsí pro veřejnost starou verzi, že tu novou stejně nedopíšu. Jackie říkala, ať to ještě zkusím, a tak jsem to zkusila. Bez ní bych s touhle verzí nezačala, bez Eillen a jejího Dračího srdce bych neskončila. Nastal čas se rozloučit. Nikdy bych neřekla, že tahle malá povídka, která začala jako legrácka na přání pro Eillen, mě ještě může něčím překvapit, ale povedlo se jí to. Je z ní něco, co jsem nečekala, ale po dlouhé době jsem napsala něco, s čím jsem spokojená. Doufám, že i vás tohle moje neposlušné děťátko potěší...

      S údivem jsem se zvedala ze země. Já jsem zakopla? Poznávala jsem nástupiště pardubického nádraží, kde jsem měla přestoupit na vlak do Prahy. Přesně na ten, který zrovna mizel v zatáčce. Do háje, vždyť jsem na něj přece přestoupila, to jsem si pamatovala dost jasně! Průvodčí, lístek, budík, spánek, náraz, všechno to v té hlavě bylo.

      Pak jsem se podívala na svoje ruce. Přes dlaň jedné se táhl tenký škrábanec. V druhé jsem držela větvičku šeříku. Vzápětí jsem si na všechno vzpomněla a ta bolest mě zasáhla jako lokomotiva.

      Tvoje oběť bude spočívat v něčem jiném, než si myslíš, protože se neobětuješ jenom pro Aldormu, ale taky pro něj.“

      Frundor se mě snažil varovat. Měla jsem se obětovat, ale neměla jsem umřít. Ohni by stačila jenom kapka mojí krve, stejné množství, jako ho zažehlo. Možná by mi bývali dovolili zůstat, kdybych netrvala na tom, že zachráním Triveta. Jenže jsem nemohla žít v Aldormě, dokud tam žil i on.

      Uvědomuješ si, že ho pak už nikdy neuvidíš?“

      Bylo to tak lepší pro všechny, méně matoucí, pro Triveta určitě méně bolestné. Pro něj jsem byla mrtvá, mohl bez výčitek napravit svůj vztah s manželkou, být otcem své dceři. Tak to mělo dopadnout.

      Ale bylo to lepší pro mě, teď, když jsem poznala, že Aldorma existuje a je nádherná? Když jsem viděla malého kluka, jak bez mrknutí oka přebírá povinnosti krále, když jsem poznala člověka, který byl ochotný obětovat zdraví i život pro svou zemi, když jsem zažila, jak se celá vesnice jako jeden muž postavila za svoje děti? Když jsem poznala, co sama dokážu? To jsem se teď měla vrátit do školy, učit se na maturitu a předstírat, že jsem s drakem za zády nerozkazovala vévodům?

      Věděla jsem, že to nakonec udělám. Vrátím se domů a budu předstírat, že se nic nestalo. Ale také jsem věděla, že se budu celý život snažit zapomenout na studené klíče v mé ruce, na Sidův uličnický úsměv, Colinovy vrásky, Camilliny prsty, když mi splétala vlasy, na Kořin smích a Lininy copy a Rinorův vyplazený jazyk, když se učil psát. A i kdyby se mi tohle všechno povedlo, už teď jsem si byla jistá, že nikdy nedokážu zapomenout na Trivetovy oči. Ponesu je všechny s sebou a budou dny, kdy mě ta váha bude ohýbat až k zemi.

      Jé slečno, to je krásný šeřík, kde jste ho sehnala?“ Překvapeně jsem se otočila a uviděla jsem, že za mnou stojí šedovlasá babička s taškou na kolečkách a obdivuje soumračný šeřík od Triveta. „To je nějaká zvláštní odrůda, viďte? Takový jsem ještě neviděla.“

      Podívala jsem se na něj a během vteřiny jsem se rozhodla. Jednou jsem zpátky, tak tu taky budu muset nějak žít. Nemůžu se pořád ohlížet. „Vezměte si ho, třeba se vám povede ho zasadit,“ podala jsem jí ho.

      Vzala ho ode mě jako svátost. „Je už trochu povadlý, ale já ho doma dám do vody, třeba se vzpamatuje.“

      Tohle jsou soumračné šeříky. Takové jsou pýchou královských zahrad, semenáčky se vyvažují zlatem. Co by asi Trivet řekl, kdyby věděl, že teď možná porostou na zahrádce náhodné babičky na Pardubicku? Rozloučila jsem se s ní a otočila jsem se směrem k nádražní budově, abych začala hledat náhradní spoj domů. Podchod mi ale připomněl temnotu oradomského sklepení, až jsem zaváhala.

      Tím sklepením jsi přece prošla a přežila jsi, připomněla jsem si. Možná s sebou Aldormu poneseš po zbytek života, ale budou dny, kdy ti dodá sílu. Víš, co máš dělat.

      Stoupla jsem se rovně, bradu nahoru, a vykročila jsem, jako bych měla za zády draka.


      Vydáno: 9.12.2016 20:53 | 
      Přečteno: 387x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      icon , Komentar odpovědět
      Jackie-Decker
      Asi jeden z nejkrásnějších epilogů, které jsem kdy četla. Připomělo mi to Letopisy Narinie, když se ti dospělí lidé najednou vrátili zpátky a byli opět dětmi... Jak se asi museli cítit? Dokonalé zakončení, krásného příběhu. Sice mi unikla ta Barbořina prosta k Frundorovi což mě mrzí, alel třeba ji najdu při nějakém dalším čtení. Díky
      icon odpověděl(a)
      Lomeril
      Děkuji za krásný komentář, přirovnání k Narnii je pro mě velká pocta. Na komentáře u ostatních kapitol snad časem poodpovídám konkrétně 1
      icon odpověděl(a)
      Jackie-Decker
      V pohodě já jen chtrěla abys věděla že jsem to konečně dočetla :D
      icon odpověděl(a)
      Lomeril
      Já jsem moc ráda, že sis na to našla čas a nevzdala to 1 A děkuju za připomínky 1
      icon , - odpovědět
      Eillen
      Eillen se teď jen bojí, že bez dalších dílů přijde o inspiraci k psaní.

      Jsem ráda, že jsi začala znovu. Příběh je nádherný a nové postavy mu přidali další kouzlo. Je krásné vidět, jak jedno malé přání dalo vzniknout tak krásnému příběhu. A jako vždy u takových příběhů zamrzí jediná věc. Že už jsou ukončené.
      icon odpověděl(a)
      Lomeril
      To sice zamrzí, ale ty nikdo nedokončené jsou ještě horší 1 O inspiraci se zatím neboj, mám dvě dokončené jednorázovky, čtyři kapitoly Země bez draků a dvě načaté jednorázovky 1
      Jsem ráda, že se příběh líbil. A jestli chceš, abych psala dál, tak piš taky, ať mám inspiraci já 2
      icon odpověděl(a)
      Eillen
      S psaním je teď spíš problém takový, že na to nemám vůbec čas. Doteď jsem zařizovala papíry na to nové místo a večer jsem nebyla ničeho schopná...
      Dneska zase od rána balím dárky. Ale odpoledne nebo večer už čas na psaní bude 1 Jen jsem zjistila, že se mi píše dobře, když si u toho s někým jiným povídám /respektive píšu - ať už na chatu nebo přes maily. Jen se mi nechce pořád otravovat Jackie 3

      „Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich