Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Cesta zpátky

      Cesta zpátky - Kapitola 19

      Cesta zpátky - Kapitola 19 Jde se do sklepení. Alternativní název kapitoly zní "Co si ženské neudělají samy".

      19. Paprsek slunce

      Skoro mě překvapilo, jak lehce Sid přesvědčil čtyři vojáky mimo službu, aby mě doprovodili. I když přesvědčil bylo možná silné slovo, on jim to prostě nakázal a oni neprotestovali. Na desetiletého kluka měl sebevědomí na rozdávání.

      Šel s námi až na nádvoří u kuchyně, ale tam jsem ho zarazila. „Teď máš další bojový úkol. Dojdeš za Camillou a řekneš jí, kam jsem šla a proč, jasné? Hned, je mi jedno, s kým zrovna svačí. A dej si pozor, aby to neslyšel nikdo jiný.“

      Sidus těkal pohledem mezi mnou a dveřmi do sklepa. „Podívej, mám s sebou čtyři chlapy jako hora, budu v pořádku,“ slíbila jsem mu. „Ale musíš to říct vévodkyni. Pokud se do poledního zvonění nevrátím, dej mě hledat. A když říkám vrátit, tak myslím to, že mě na vlastní oči uvidíš, nevěř žádným vzkazům. Jsi moje záchranné lano, Side.“

      Díval se na mě a hrozně mi v tu chvíli připomínal hůrecké děti s velkýma očima a touhou číst a psát. Bodlo mě u srdce, když jsem si uvědomila, že je nikdy neuvidím. Pak Sid přikývl a utíkal pryč. Já jsem se otočila ke své čestné stráži a v ruce jsem sevřela klíče.

      Jdeme.“

      Na začátku sklepa nebylo nic než haraburdí, ale po chvíli pátrání v částech, kam podle vrstvy prachu nikdo nechodil, jsme objevili tajné dveře, přesně jak mi záhadná žena popsala. Když jeden z mých klíčů hladce zapadl do zámku, potvrdilo se mi, že jsme na správné stopě. Prošli jsme tmavou chodbou až k masivní mříži, za kterou jsem už viděla řadu cel. Srdce mi prudce bušilo a dala jsem se do odemykání.

      Jakmile klíče zarachotily v zámku, uslyšela jsem v chodbě tříštění keramiky. Dveře jsem prudce rozrazila a rozběhla jsem se podél cel. Až v té poslední jsem objevila dvě postavy. Jedna z nich si zrovna přikládala k žilám na zápěstí střep z rozbitého džbánu.

      Ne!“ vykřikla jsem přesně ve stejnou chvíli, kdy druhý vězeň zakřičel: „Počkej!“

      Sebevrah zvedl hlavu a zamračil se. „Ty nejsi Waldemar.“

      Postřeh,“ poznamenala jsem a pak jsem si uvědomila, že druhým vězněm je Trivet. Na tváři se mu skvěla modřina a dlouhý škrábanec, byl bledý a vyčerpaný, ale živý. Úlevou se mi málem podlomila kolena.

      Co tu děláš?“ vyjel na mě místo pozdravu.

      Zachraňuju vás,“ odvětila jsem a snažila jsem se trefit se do zámku. Ruce se mi tak třásly, že to nebylo jednoduché.

      Jestli tě tu najde, zabije tě!“ snažil se mě Trivet přesvědčit, ale já si ho nevšímala, protože se mi konečně povedlo odemknout. Přiskočila jsem k němu a zjistila jsem, že je přikovaný ke zdi. Vzápětí jsem si uvědomila, že má celá záda zbičovaná.

      Co ti to provedli?“ zaúpěla jsem a otočila jsem se. Jeho spoluvězeň byl zřízený ještě hůř a navíc měl očividně zraněnou nohu.

      Jestli nás hodláte zachraňovat, tak do toho, ať už jsme odtud,“ napomenul mě ten druhý a já jsem dvakrát upustila klíče, jak jsem spěchala, abych už je dostala ven. Na vteřinu jsem se lekla, že od okovů klíče nemám, ale moje záhadná přítelkyně myslela na všechno a za chvíli už si Trivet mnul uvolněný kotník a já se vrhla k jeho spoluvězni.

      Vy budete ta jeho sestra, že?“ poznamenal.

      Barbora, těší mě,“ představila jsem se, aniž bych přestala hledat správný klíč. „Vy budete Ryko Niman, že?“

      Potěšení je na mé straně.“

      Mávla jsem na své muže, aby mu pomohli vstát. Byl na tom opravdu špatně, i kdyby měl obě nohy v provozu, sotva by stál. Trivet trochu vrávoral, ale dokázal jít sám. Šla jsem jako první a každých pár kroků jsem se ohlížela, abych se ujistila, že jsou všichni v pořádku. Už jsem skoro stála v tajných dveřích, když nám zastoupil cestu vévoda Waldemar a dva jeho muži.

      Kampak?“ usmál se sladce.

       

      ***

       

      Trivetovi pokleslo srdce. Na chvíli se odvažoval doufat, že by to mohli dokázat, ale teď jeho naděje zase uletěla. V takhle úzkém prostoru jim početní převaha nebude moc platná, kromě toho když se vynechali mrzáci, zbičovaní a ženy, měli převahu jediného muže. On sám věděl, že ve svém stavu nebude moc platný.

      Nechte nás projít. Věznil jste mého bratra a Ryka Nimana...“ prohlásila Barbora trochu roztřeseně.

      No tak, nechte té šarády s bratrem,“ odfrkl si Waldemar. „Gero,“ pokynul jednomu ze svých služebníků.

      Při představě, že se Gerovy hrubé, kruté ruce budou jakkoliv dotýkat Barbory, v sobě Trivet našel sílu, o které sám nevěděl. Udělal dva kroky kupředu a strčil ji za sebe. Snažila se protestovat, ale ne moc.

      Jak dojemné, pane vévodo, ale hra skončila. Zabij ho,“ rozkázal Waldemar Gerovi.

      To bych nedělala,“ ozvalo se za Waldemarovými zády. Waldemar ustoupil, aby se podíval, kdo tam je, a tím odkryl Trivetovi výhled. Ve sklepě stála jakási šlechtična s družinou po zuby ozbrojených mužů a pážetem Sidem. Jeden z jejích vojáků mířil na Waldemara kuší.

      Žena jim pokynula a během chvilky měli Waldemar i jeho muži ruce spoutané za zády a Trivet, Barbora, Ryko a jejich strážci mohli vyjít.

      Když Ryko procházel kolem Gera, vypadalo to, že se mu podlomila kolena a skoro spadl Gerovi do náruče. Kupodivu to ale byl jejich mučitel, kdo se zhroutil k zemi. Z břicha mu trčela dýka a Rykovi se ruka leskla krví. Jednomu z vojáků, kteří Ryka podpírali, sjela ruka k opasku, aby tam našel prázdnou pochvu v místech, kde měl být jílec dýky.

      To bylo za mojí nohu,“ procedil Ryko mezi zuby s očima upřenýma na Gerovo tělo.

      Barbora vedle Triveta vydala podivný přidušený zvuk a vytřeštěně zírala na mrtvolu. Trivet jí zakryl oči a odvedl ji stranou.

      No tak, tohle bylo barbarské,“ napomenula ho šlechtična, která je zachránila.

      Camillo?“ otočil se Ryko nevěřícně.

      Tohle sis mohl odpustit,“ poznamenala a přitáhla si sukně blíž k tělu, jako by se bála, že by se mohly od té vraždy umazat.

      Nemohl. Udělal mi tohle,“ odvětil Ryko a poodhrnul si plášť, takže světlo dopadlo na jeho zmrzačené koleno. Vévodkyně Camilla si zakryla ústa rukou a pobledla, ale rychle se ovládla. Upřela dlouhý zkoumavý pohled na Waldemara a Trivet se nemohl zbavit dojmu, že si představuje, jak by jeho hlava vypadala vycpaná nad jejím krbem.

      Nevím jak vy,“ prohlásil Trivet, „ale já se nemůžu dočkat, až uvidím oblohu. Že bychom všechno ostatní vyřešili venku?“

      Barbora se pořád klepala jako osika a nemohla odtrhnout oči od mrtvého těla, ale zdálo se, že už se dostává ze šoku. Rozhodně jí ale prospělo, když vyšli na nádvoří. Tam už se srotil pořádný dav v čele s Colinem Gorlanem a Tristenolskou radou. Na vévodovi Colinovi bylo vidět, jak moc si oddechl, když ze sklepa vyvedli Ryka. Vévodkyně Camilla kráčela hned za ním a tvářila se jako ztělesněná důstojnost.

      Tak fajn,“ zamumlala vedle Triveta Barbora, potřásla hlavou a narovnala se. „Stůj rovně, bradu nahoru,“ řekla si pro sebe a udělala dva kroky na volné prostranství. Trivet ještě slyšel, jak zamumlala: „Frundore, teď,“ ale než se stačil začít divit, na nádvoří se zhmotnil obrovský modrý drak a zařval.


      Vydáno: 3.12.2016 16:11 | 
      Přečteno: 292x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      icon , Komentar odpovědět
      Jackie-Decker
      Sorry, ale je zasedání rady, Colin kvůli tomu nebyl v komnatě a Waldemar je víc ve sklepení než kdekolvi jinde... Nemůže tam třeba jít jen ten jeho poskok, nebo to nějak časově dotáhnout? Tohle tady nesedí :D

      Asi by bylo působivější kdyby Ryko zaryl Gerovi do břicha ten střep, než že se "vypůjčil" dýku.
      Ale jinak dobré.
      icon odpověděl(a)
      Lomeril
      Ha, chybička se vloudila... Nad tím se budu muset zamyslet a nějak to učesat, to máš pravdu, že nesedí.
      Působivější by to bylo, to souhlasím, ale prakticky dost blbě proveditelné. Střep by se nezabodl do břicha dost hluboko. Mohl by sice zaútočit na krk, ale to by chtělo dost velký rozmach (uvažuju, že Gero je o fous vyšší než Ryko) a obávám se, že to by s nohou v čudu neustál...
      icon odpověděl(a)
      Jackie-Decker
      Ohledně té dýky jo chápu, v pohodě byl to takový prvotní nápad po přečtení, nic tak zásadního. To s tím časem mi tady vadilo víc, protože je to škoda...
      icon odpověděl(a)
      Lomeril
      Jo, to mi uteklo. Až budu zase schopná dostat hlavu do Aldormy, tak se pokusím to nějak opravit.
      icon , - odpovědět
      Eillen
      Hustý!
      Musím se přiznat, že podřezat se pomocí střepů mě nenapadlo 4 a přitom je to tak očividné...

      Stále mě překvapuje Barbory odvaha jít do sklepení. Mně obklopovat sebevíc chlapů, asi bych se neodvážila.

      Trivetovo automatické chránění Barbory vlastním tělem je dokonalé! Ať se děje cokoliv, raději by umřel, než aby se stalo cokoliv lidem, na kterých mu záleží.

      No a Camilla je úplně dokonalá. Její pokárání Ryka bylo skvělé. Úplně jsem viděla ten znechucený výraz.
      icon odpověděl(a)
      Lomeril
      Děkuji 1
      Už skoro končíme, už jen dvě kapitoly. A se čtyřmi chlapy do sklepa klidně. Radši než abych musela lézt na věž.
      Camilla mě tu bavila, hlavně její reakce "představuj si jak by vypadala jeho hlava vycpaná nad krbem".
      Jo a díky za tu radu, co jsi mi dala k Zemi bez draků, že mám psát tu linku která mi jde víc. Vymazala jsem Rykovi ze života veškeré zdání normality a štěstí a hned to jde líp 1
      icon odpověděl(a)
      Eillen
      Není zač. S radostí si Zemi bez draků přečtu. Doufám, že nebude moc dlouhá mezera mezi vydáváním CZ a nového příběhu. Hodí se mi kdejaká inspirace.

      Hlavně bych se ale měla dát do psaní... Dneska jsem dala jen půl stránky DS a pak mi to přestalo jít. Zkusila jsem psát jeden z dárků, ale po dvou stranách jsem přišla na to, že takhle tedy ne - celé to vymažu a zkusím to jinak.
      icon odpověděl(a)
      Lomeril
      Co se mezery týče, uvidíme, jak to půjde. Zatím jsou napsané dvě a půl kapitoly, ale jak si to dopředu moc neplánuju, tak si chci napsat do zásoby víc, abych nezjistila, že to mám celé blbě, až potom, co to bude vydané.

      „Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde