Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Dávný odkaz

      Dávný odkaz - Kapitola 2

      Dávný odkaz - Kapitola 2 Další kapitola Dávného odkazu. Jak se Alena vyrovnává s tím, že se ocitla v Aldormě? Po svém...

      Chvilku jsem si dovolila doufat, že se mi to nestalo. Ale jak by mohlo, když se to stalo holkám? Příslovečný meč se s jeho odpovědí utrhl a rozkřápl mi lebku.

      "A co jiného by to bylo? Teda, tohle je chlév, kde mám krávy, ale jinak jsme na východě Aldormy. Jmenuju se Norus, jsem mistr zlatník a ty jsi kdo?" zeptal se mě. Přišlo mi, že celkem mile, ale zůstávala jsem ostražitá.

      "Alena," odpověděla jsem. Asi jsem zněla poněkud nešťastně, protože mi podal ruku a pomohl mi vstát. Marně jsem se snažila neklepat, když jeho ruka sevřela moji dlaň.

      "Je ti zima, co? Ani se nedivím, jestli jsi tu spala celou noc."

      "Jsem tu jen chvilku, myslím v Aldormě. Vlastně jen okamžik. Kdo je tu teď králem?" zeptala jsem se na to, co mě trápilo nejvíc. Nevěděla jsem, do které doby jsem se dostala, a to bylo docela zásadní.

      "Asi jsi zdaleka, když tohle nevíš. Aldorma nemá krále, zatím. Jsme jen kraj, ale brzy bude naším králem korunován Sidus Clemens," odpověděl a já se celkem vyděsila. Co ksakru dělám v téhle době? Tahle doba přece byla pro království relativně dobrá. Žádné rudé vlasy, vyhrané bitvy s barbary a dokonce darovací dekret krále Tristenolu za záchranu života… Možná tu budu dojit krávy, to by mi padlo. Stejně, já neumřela. Jen jsem usnula při hypnóze, a tak se to nemůže počítat. Nebudu nikoho zachraňovat nebo tak něco. Tyhle myšlenky mě trochu uklidnily.

      "Sidus Clemens, zajímavé, omlouvám se, že se ptám, ale kde to vlastně jsem? Cestovala jsem z Tristenolu a zabloudila v lese," vysvětlila jsem a v duchu si gratulovala k tomu, že jsem mapu Aldormy překreslovala pořád dokola.

      "Tohle je Orodal, vyhlášené zlatnické městečko. Pět dní jízdy od Telmiru, nového královského města. A nestůj tu tak, pojď dovnitř," pozval mě do chalupy. Těžko mi mohl nabídnout kafe a croissant, ale byla jsem ráda. Koneckonců, ještě jsem nevěděla, kam na noc složit hlavu. Nechtěla jsem se ptát, jestli bych tam mohla zůstat, to nešlo. Neměla jsem u sebe ani korunu, jak jsem zjistila oběžnou prohlídkou. Jen zašedlou halenu a dlouhou suknici. Ale tušila jsem, že se věci nějak vyřeší. Dovedl mě do domku a posadil k peci. Do ruky mi strčil obrovský hrnek plný teplého mléka.

      "Musí ti být zima, napij se…“ řekl a já poslechla. Mléko bylo teplé a trochu mě zahřálo, ale nemohlo mi z kostí vyhnat chlad, který se do nich zavrtával. Mistr Norus se na mě podíval tázavě, jako člověk, kterého náhle něco napadlo. Něco šíleného… A já dostala strach.

      "Já asi zase půjdu, děkuju za mléko," vyhrkla jsem a pomalu vstala. Tak pomalu, jak jsem si dovolila. V duchu jsem chtěla vypadnout minimálně první kosmickou, ale to nešlo.

      "Nevypadáš, že bys měla kam jít. Můžu ti dát práci, kdybys chtěla. Za stravu a střechu nad hlavou. Moje žena by pomocnou ruku určitě uvítala. Dostal jsem od krále příkaz vyrobit korunovační korunu a nemůžu se starat o všechno tady…“ pověděl mi ve chvíli, kdy jsem brala za kliku. A já, jako bych najednou věděla, že nemůžu jen tak odejít a nechat to místo za sebou, na ten bláznivý nápad kývla a zpečetila tak nejen svůj osud. Jenže to mi tenkrát ještě nedošlo…


      Vydáno: 28.8.2016 6:32 | 
      Přečteno: 137x | 
      Autor: Bilkis
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřební služby.“ Mark Twain