Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Dračí právo - Kapitola 2
    └ Eillen  •  8.6.2019 12:40
  • Dračí právo - Kapitola 2
    └ Lomeril  •  7.6.2019 21:00
  • Dračí právo - Kapitola 1
    └ Eillen  •  5.6.2019 18:04
  • Dračí právo - Kapitola 1
    └ Lomeril  •  5.6.2019 16:13
  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 5

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      TIHkldCqIY
      qUl9di <a href="http://eepyhzblvtad.com/">eepyhzblvtad</a>, [url=http://lmmbqovhejvj.com/]lmmbqovhejvj[/url], [link=http://lvlwopylxobe.com/]lvlwopylxobe[/link], http://lgvhnkylcvld.com/
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...

      Odkaž sem

      Kategorie: Doba změn

      Doba změn - Kapitola 8

      Doba změn - Kapitola 8 Hádka Alexe a Bheirga sice skončila, ale bude mít ještě dohru. Co čeká bývalé kamarády?

      Pomalu jsem se procházel v ustupujícím dešti a přemýšlel jsem, co jsem mohl udělat jinak. Nakonec jsem hodil všechny starosti za hlavu a šel jsem do stájí. I když mě trápila pulzující bolest nosu a cítil jsem, jak mi teče krev, neotočil jsem se, abych vyhledal pomoc.

       

      Došel jsem do stájí a hledal jsem Isabel. Našel jsem ji skoro až na konci. Stála klidně a z jejího těla se stále kouřilo. Vzal jsem do rukou trochu slámy a začal jsem ji čistit srst. Nad touto činností jsem nemusel přemýšlet a právě to jsem potřebovat. Za poslední dva dny jsem toho zažil mnohem víc, než za celý svůj život a chtěl jsem, aby se zase vše vrátilo do normálu. Bohužel cesty zpět už nebylo.

       

      Neviděl jste někdo Bheirga?“ ozval se ustaraný hlas před stájema. Poznal jsem Anatolu.

       

      Ne, mysleli jsme, že je u Vás doma, má paní,“ pronesl mužský hlas.

       

      Ano, to jsem si myslela i já. Ale doma nebyl a Alex není schopen říct, kam odešel. Mám o něj strach. Doufám, že si nevyčítá, co se stalo Arthurovi. Nemůže za to,“ odpověděla smutně.

       

      Nebojte se, má paní, najdeme jej. Myslím, že nebude daleko. Všechny koně jsou ve stáji. Pokud šel pěšky, brzy jej dostihneme. Dojdu si pro koně a hned vyrazím.“

       

      Dobrá, Lewisi, jsem ti vděčná,“ v Anatolině hlasu jsem zaslechl úlevu. Věděl jsem, že nemá cenu se dál schovávat. Stejně by mě brzy spatřil Lewis. Ušetřil jsem mu proto těch pár kroků, které nás dělili. Pohladil jsem Isabel a odešel ke vratům. Opatrně jsem je otevřel.

       

      Nikam jsem neutekl. Jsem tady,“ promluvil jsem potichu a díval jsem se do zěmě.

       

      Bheirgu, jsi v pořádku. Měla jsem o tebe strach,“ objala mě Anatola a já přes její rameno spatřil Alexe, který mě propaloval pohledem. „Co se ti stalo s nosem? Teče ti krev a vypadá, že je zlomený,“ všimla si mého zranění a hned jej začala zkoumat.

       

      Nespouštěl jsem oči z Alexe. Trochu zbledl, ale dál se tvářil, že ho nezajímám. Teď jsem se mu mohl pomstít, ale to jsem neměl za potřebí. Byl pro mě nikým.

       

      To nic. Jen jsem upadl. Když jsem se převlékal, zamotala se mi hlava a spadl jsem. Narazil jsem do stolku,“ pousmál jsem se na Anatolu. Podívala se na Alexe, aby jí potvrdil její slova.

       

      Je to pravda Alexi?“ zeptala se podezřívavě. Vycítila, že mezi námi se něco změnila, ale nechtěla nás k ničemu nutit.

       

      Proč by ti lhal?“ odpověděl Alex otázkou, otočil se na patě a odešel domů.

       

      Bheirgu, co se stalo?“ zeptala se smutně. Nemohl jsem jí odpovědět. Měla svého syna ráda a já jsem nechtěl být tím, kdo by jí zlomil srdce. Stále věřila, že její syn je hodný. Nechal jsem jí tu iluzi. Věděl jsem své a to mi stačilo.

       

      Nic. Jen jsem spadl. Ale už to nebolí. Opravdu,“ usmál jsem se znovu.

       

      Měl bys zajít za lékařem. Narovná ti nos,“ ozval se Lewis.

       

      To není třeba. Aspoň mi to bude připomínat dnešek a budu si příště dávat pozor,“ odpověděl jsem mu, ale měl jsem na mysli, že si budu dávat pozor na to, koho si vybírám za přátele a komu důvěřovat.

       

      Jak myslíš,“ pokrčil rameny Lewis a spolu s Anatolou odešel zpět za Arthurem. Já se vydal zpět domů, kde mě čekalo další setkání s Alexem, kterému nikdo nebude přítomen. Doufal jsem, že neschytám další ránu.

       

      Potichu jsem vešel do pokoje a lehl si na postel, kteoru mi během dneška nastěhovali do pokoje. Alex ležel na své posteli a pozoroval mě. Ačkoliv jsem se na něj nedíval, cítil jsem jeho pohled. Ani jeden z nás nepromluvil.

       

      Myslím, že to byla největší chyba toho večera. Kdybych tenkrát něco řekl, mohlo se vše vyřešit v soukromí. Bohužel má zraněná hrdost mě zadržela. Lehl jsem si, otočil se zády k Alexovi a předstíral jsem spánek. Dlouho jsem nemohl usnout. A podle podviného ticha, které bylo v pokoji, jsem věděl, že ani Alex nespí.

       

      Nakonec nás spánek přeci jen dostihl. Spal jsem neklidně. Měl jsem noční můry. Celou noc se mi zdálo, jak vidím Alexe umírat. Tisíce způsobů smrti, kterým jsem mohl zabránit, ale nestihl jsem to. Probudilo mě až pohlazení po vlasech.

       

      Prudce jsem se zvedl a vykřikl.

       

      V pořádku. To nic. To je jen sen. Něco se ti zdálo. Bheirgu, jsi v bezpečí,“ slyšel jsem hlas, ale nevnímal jsem, kdo na mě mluví. Rychle jsem se otočil, abych spatřil Alexe. Byl vzhůru a díval se na mě. Musel si všimnout zděšení, které jsem měl v očích. Nic však neřekl. Jen se vzedl a bez jediného slova odešel.

       

      Co se mezi vámi stalo?“ ozval se hlas vedle mě a já se otočil. Překvapením jsem zamrkal. Na posteli seděl Arthur a stále mě hladil po vlasech.

       

      Vy? Jste v pořádku?“ snažil jsem se změnit téma.

       

      Už dlouho mi nebylo lépe. Dlužím ti poděkování. Jsem rád, že jsi jel se mnou. Děkuji. Ale teď mi prosím řekni, co se stalo mezi tebou a mým synem?“

       

      Vůbec nic. Proč by se mělo něco stát?“ hrál jsem si na hloupého, ale Arthura to nepřesvědčilo.

       

      Nejsem slepý. Vidím, že se k sobě chováte jinak, než včera. Tohle se musí vyřešit a to hned. Pojď za mnou,“ pronesl nezvykle vážně. Neprotestoval jsem a následoval jej. Došli jsme do kuchyně, kde už Alex jedl.

       

      Anatolo, můžeš nás prosím nechat osamotě. Musím si s chlapci o něčem promluvit,“ poprosil svoji ženu. Po chvíli jsme byli úplně sami.

       

      Vy mi teď pánové řeknete, co se stalo. Musím vás něčemu naučit a to nepůjde, pokud spolu nebudete spolupracovat. A jak vás sleduji, je mi jasné, že teď spolu nehodláte mluvit. Takže chci slyšet vše.“

       

      Už jsem vám to říkal. Nic se nestalo. Opravdu,“ zkusil jsem to znovu.

       

      Alexi?“ Arthur se otočil ke svému synovi.

       

      Jak řekl, nic se nestalo,“ odpověděl Alex.

       

      Alexandře, Bheirghu, nelžete mi!“ vykřikl Arthur, „Chci od vás slyšet jedno. Jste spolu schopni komunikovat nebo si hodláte hrát na uražené děti?“

       

      Ani jeden z nás neodpověděl. Arthur nám dal několik minut na rozmyšlenou, ale když pochopil, že nepromluvíme, rozhodl za nás.

       

      Dobrá, dal jsem vám možnost. Pokud spolu nechcete vycházet, budu vás muset rozdělit,“ rozhodl nakonec. Viděl jsem, jak se Alex vítězoslavně usmál.

       

      Jelikož Alexandře nejevíš zájem o studium a naše dějiny ti přijdou zbytečné, budu místo tebe učit Bheirga. Převezme klíče od královského archivu a bude jeho správcem.“ Alex vypadal, že má radost ze směru, jakým se dnešek ubíral.

       

      To by bylo jedno. Bheirgu, ty zde zůstaneš a budeš se učit. Ty, Alexandře, odjedeš do Tristenolu. Tamní vévoda přislíbil, že tě uvítá na svém dvoru. V Tristenolu se naučíš, jak se chovat jako šlechtic. V této vesnici jsem se tě to snažil naučit, ale nedaří se mi. Proto jsem se rozhodl přijmout nabídku vévody. Zítra tě doprovodí pět mužů. Jakmile se ocitneš v Tristenolu, vrátí se zpět do vesnice, kde je jich třeba,“ rozhodl Arthur. Alex jen seděl s otevřenou pusou a nevěřícně zíral na svého otce.


      Vydáno: 4.9.2016 9:05 | 
      Přečteno: 354x | 
      Autor: Eillen
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Jméno
      Předmět
      Kontrola tyto znaky přepište do pole kontrola
      Text
        b i u s img code url hr   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

      Nebyly přidány žádné komentáře.