Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Dračí bolest

      Dračí bolest - Kapitola 2

      Dračí bolest - Kapitola 2Po prvotním: Vau! Jsem někde v pr...; nastává čas, kdy je třeba vyrovnat se s novými skutečnostmi a hnout se z místa. Oproti minulému pojetí se kapitola hodně změnila. Nejen, že už to není dvoustránové depkaření o ničem, ale i samotné setkání s Frundorem je od základu změněné.

      Kapitola je pravda trochu krátká, ale alespoň to budete mít rychle přečtené ;).

      Kapitola 2

      „Kdopak by se draka bál…?“

      Připadala jsem si jako blázen. Kladla jsem si všechny ty otázky: Kde to jsem? Kam jsem se to kurva zase dostala? Jak je tohle možný? Jak jsem se sem dostala? Proč? Proč zrovna já? Bezvýsledně.

      A co bylo ještě horší? Bylo mi horko! Shodila jsem ze sebe kabát, svetr, košili a lehla si na ně.

      Šok stále neodezníval. Už dlouho se mi nestalo, že bych ve snaze uklidnit se napočítala do padesáti, vyjmenovala prvních 150 pokémonů a zopakovala si celou periodickou tabulku prvků ze základky. Nakonec jsem se už jen bezmyšlenkovitě válela s pohledem upřeným do tyrkysových dálav oblohy bez mráčku. Já prostě musím mít vždycky něco extra. Dokonce i smrt.

      Vyschlo mi v krku. I slzy na tvářích pomalu osychaly. Začalo mi docházet, že modré světlo se opravdu nedostaví a ať už jsem kdekoliv, tak snadno se odtud nedostanu. On mi manžel říkal, že jestli na tu skálu furt polezu, že se jednou domu nevrátim, uchechtla jsem se hořce. Na takové výroky, si člověk vzpomene, ale že by ho napadlo nějaké MacGyverovské řešení, to ne.

      Potřebuju na záchod. Zdvihla jsem se na lokty a poprvé se pořádně rozhlédla. Nic. Kam oko dohlédlo, všude se rozprostíralo zelené moře vysoké trávy. Jen asi kilometr za mými zády se tyčil les.

      Uvědomila jsem si, že vlastně na dálku nevidím úplně ideálně a sáhla do kabelky pro brýle. Ani pak se ale sníh znovu neobjevil. Nezachránila mě ani propiska s magnetem a dokonce ani má Nokie 1661 obligátně hlásící: „Žádná síť.“ Evidentně tu neschází jen vedení vysokého elektrického napětí…, povzdechla jsem si.

      Usoudila jsem, že můžu udělat jedinou relativně správnou věc. Pokusit se najít alespoň náznak civilizace. A protože slunce nesnesitelně pražilo, byl směr k lesu vcelku jasnou volbou. Šatstvo jsem zavázala kolem pasu a vykročila jsem.

      Dala bych si cigáro. Samozřejmě, že největší chuť na cigaretu se dostaví ve chvíli, kdy žádnou nemáte a široko daleko, není k mání žádná trafika. Zato o dým tam nouze nebyla. Do nosu mě udeřil štiplavý pach. Co to…

      Zastavila jsem a pohledem pátrala po původu slabého kouře. Šlo opravdu jen o zárodek ohýnku. U nohou mi doutnalo několik stébel trávy. Zašlápla bych je a oheň udusila, ale to by hned za tím nesměla sedět ta věc! Malý modrý šupinatý tvoreček s velikýma očima ronil duhové slzy, které mu z čenichu zkapávaly přímo na doutnající stébla. A kur…

      Podíval se na mě.

      To není dobrý, polkla jsem.

      Pootevřel tlamičku plnou ostrých bílých zubů.

      Tohle není vůbec dobrý!

      „Ty jsi… Eva?“ zeptalo se to překvapeně.

      COŽE? Nemyslím, že to mohlo být překvapenější než já. S vyprahlým hrdlem, v šoku že na mě mluví živoucí ztělesnění představ Safiry z Eragona, to těžko mohlo počítat s tím, že odpovím.

      „Omlouvám se.“ Svěsil tvor po chvilce ticha hlavu. „Tohle jsem nechtěl, nemohl jsem, opravdu, já… Mrzí mě to.“ Povzdechl si a tím vydechl další jiskry, které podpořily skomírající uhlíky. „Všechno jsem zkazil. Všechno…“

      „T-to ale neznamená, že tu musíš všechno zapálit!“ okřikla jsem ho. Co to sakra dělám? Srdce mi bilo v hrudi doslova na poplach. Od kdy se křičí na něco, co fluše oheň?! Polkla bych, ale došly mi i sliny.

      Stvoření, které jsem pro sebe identifikovala jako draka, se leklo a stáhlo hlavičku mezi tlapky jako želva do krunýře.

      Co to zase děláš? Vytřeštila jsem oči a konečně nohou uhasila nechráněný ohýnek. Nemůžeš se mě bát víc, než se bojím já tebe, nejsi pavouk! Nehledě na to, že a ani u nich mi to vědomí proti fobii nepomáhá. Ustoupila jsem a promnula si čelo. Došla jsem k závěru, že všechno, včetně bizarních posmrtných snů, by mělo mít své meze!


      Vydáno: 7.8.2017 10:29 | 
      Přečteno: 364x | 
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      icon , - odpovědět
      Lomeril
      Tady jsem se několikrát opravdu zasmála (Od kdy se křičí na něco, co fluše oheň?), díky za krásnou kapitolu! Moc se mi líbí Evin přístup, včetně fobie z pavouků a toho, že konečně nějaký hrdina někde potřebuje na záchod. Plus mě moc potěšila zmínka o MacGyverovi. Na další kapitoly se moc těším 1
      icon odpověděl(a)
      Jackie-Decker
      Jo tak to s tím flusáním ohně byl okamžitý nápad, prostě ta představa, že jsem někde, široko daleko nic, potřebuju močit a při cestě do lesa najdu mluvící zvíře co plive oheň, osloví mě jménem a začne mít depresivní řeči, když ten největší důvod k depresi tam mám já, prostě... usoudila jsem, že bych ho takhle asi okřikla (když jsme nervní namelu toho nejvíc) a potom úplně: Ty jsi kráva! ono to tady plive oheň, může tě to v mžiku usmažit na uhel a ty na to řveš... :D Přišlo mi to vtipné.
      Evin přístup musel být hodně zkrácen, ale výsledek byl v podstatě stejný jako minule, jen jsem to očesala, uhladila, přidala nadhled akorát scéna s drakem se změnila, takže bylo potřeba i jinak reagovat.
      Tak McGyver se přece dostane kdykoliv a odkudkoliv, když ho člověk potřebuje v Aldormě, tak má smůlu :d
      S dalšími kapitolami to budu mít už asi těší, ale uvidím co z toho vyleze ;) Ráda bych zachovala tento odlehčenější styl.
      icon odpověděl(a)
      Lomeril
      Právě, ta reakce tam sedla perfektně 1
      Přijde mi, že po tom očesání a uhlazení ten přístup tak nějak víc vynikl 1
      Ale jo, MacGyver by se v Aldormě čas od času hodil...
      icon odpověděl(a)
      Jackie-Decker
      Tak já jsem ráda, že tě svým způsobem osvěžující styl vyprávění zaujal a nebude ti tedy vadit číst příběh znovu. Já se s tím setkala právě u korektur NP, kdy mi byla vyhozena celá scéna po smrti Caointiorn, kde Arthur mluví s Trevorem na kopci. Hodinu jsem se s Minatou hádala o tom, že ta scéna je důležitá, že je to právě ten nejtragičtější úsek, kteýr mě vždycky rozbrečí... A vyplynulo z našeho rozhovoru, že nejenže ona má pravdu, ale i to, že problém mého vnímání je ten, že jsem to psala z pohledu Arthura, který ten okamžik prožívá, ale užne z pohledu Arthura, který na to kouká s odstupem 20 let. Tohle byl takový pokus podívat se na původní text novýma očima. Očima ne toho, kdo je právě v té chvíli ve srabu, ale očima vypravěče, pro kterého je Eva jen knižní postava, nikoliv on sám.
      icon , - odpovědět
      Eillen
      Tak čtenář neznalý původní verze by ani nepoznal, že se bavíš s Frundorem.

      Jinak se ti povedlo popsat jeho stav.
      Vystrašený - sám ze sebe? z ostatních? ze samoty? Kdo ví...
      Bojácný - je až ironie, jak se změnil z toho sebevědomého draka, který svými radami a vlastně i trucovitým mlčením dokázal nemožné - pomohl Lence dospět
      Podceňující se - i když vím, jak k tomu došlo, pořád nedokážu uvěřit, že si ta moje ještěrka přestala věřit

      Prostě vypadá jak týrané štěně, které přesto, že vnitřně trpí, stále touží po lidském doteku a doufá, že jednou přijde místo rány pohlazení.
      icon odpověděl(a)
      Jackie-Decker
      No, to nejspíš ani kdyby znal všechny ostatní příběhy, by ta kneusoudil, protože všude jinde jak říkáš je Frundor sebevědomí, občas trochu tvrdohlavý, zraněný po smrti Lenky jistě, ale stále převážně drak! Ne týraný domácí mazlíkček.. Díky za přečtení, jsem ráda, že nejsi zklamaná...
      icon odpověděl(a)
      Eillen
      Nikde tak napsaný není. Zatím. Protože to nikdo nesepsal. A protože jsem to já, kdo mu zařídil tak krutý osud (se divím, že mě ostatní draci nechávají stále živou a zdravou), tak to taky budu já, kdo napíše o tom prvním kroku na cestě do tohoto dračího pekla
      icon odpověděl(a)
      Jackie-Decker
      To klidně můžeš :D Je to tvůj drak... Já ho budu znát jen jako uzlíček neštěstí, než se mi o povede přesvědčit, že je drak a má svou cenu :D

      „Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich