Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Dračí právo - Kapitola 2
    └ Eillen  •  8.6.2019 12:40
  • Dračí právo - Kapitola 2
    └ Lomeril  •  7.6.2019 21:00
  • Dračí právo - Kapitola 1
    └ Eillen  •  5.6.2019 18:04
  • Dračí právo - Kapitola 1
    └ Lomeril  •  5.6.2019 16:13
  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 5

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      TIHkldCqIY
      qUl9di <a href="http://eepyhzblvtad.com/">eepyhzblvtad</a>, [url=http://lmmbqovhejvj.com/]lmmbqovhejvj[/url], [link=http://lvlwopylxobe.com/]lvlwopylxobe[/link], http://lgvhnkylcvld.com/
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...

      Odkaž sem

      Kategorie: Dračí právo

      Dračí právo - Kapitola 1

      Dračí právo - Kapitola 1První kapitola.

      Kapitola 1 – Volba

       

      Stále si pamatovala na své poslední chvíle a na myšlenku, která ji probleskla hlavou ve chvíli, kdy ležela ve své posteli a natahovala ruku k nemluvněti ležícímu v náručí muže, kterého nikdy nepřestala milovat.

      Jak jsem mohla přivést na svět něco tak neskonale krásného?

      A poté už nebylo nic.

      Zemřela.

      Proto ji vyděsilo, když zjistila, že je opět při vědomí. Rozhlížela se kolem sebe a snažila se pochopit, kde se nachází. To místo ji připadalo povědomé. Věděla, že zde byla, ale nedokázala si vybavit při jaké příležitosti.

      Pohled jí sklouzl k sedmi dračím sochám uspořádaným v půlkruhu s červenou v popředí, v jejíž tlamě plápolal oheň. Snažila se rozvzpomenout na to místo, ale nešlo to. Věděla, že vzpomínky tam někde jsou, ale měla pocit, jako by se k nim dostat ve špatnou dobu.

      „Není tomu ani půl rok, kdy jsme se zde sešli, abychom se rozloučili se zesnulým králem Lautusem Nimanem,“ vytrhl ji z přemýšlení muž pronášející řeč k zástupu lidí. „Naše srdce se nestačila vyrovnat s jednou ztrátou, a přesto jsme tu, abychom vzdali poslední poctu královně Eillen Fir Niman, která zemřela ve chvíli, kdy na svět přivedla svého jediného syna.“

      A najednou, jako by se otevřely dveře její mysli. On mluví o mně! Ale já se nejmenuji Eillen, nechápavě sledovala muže, který začal s vyprávěním o jejím životě. Poslouchala ho a pomalu si začínala vzpomínat. Na dračí chrám, ve kterém se nacházela, a kde dobrovolně spojila svůj život s tyranem, který ji málem zabil. Na úkol, který ji určili draci a který se nakonec rozhodla splnit, i když měla možnost několikrát jej odmítnout. Na radost i bolest, které v Aldormě prožila.

      Kněz pomalu končil se svojí řečí a k rakvi ležící před oltářem pomalým krokem přistoupila hnědovlasá žena s nemluvnětem v náručí.

      Meg? Jsi to ty? A ten malý drobeček. Opravdu je to můj Michael?

      Ač měla nehmotné tělo, měla pocit, že se jí do očí hrnou slzy. Se zamlženým zrakem sledovala, jak její přítelkyně bere do rukou pochodeň a přikládá ji k malé hranici dříví umístěné u rakve.

      „Nechť tvá duše nalezne cestu k věčnému klidu,“ stěží zaslechla šepot Margarity. Pozorovala, jak z hranice začíná stoupat bílý dým. Nedokázala od něj odtrhnout pohled. Vábil ji, aby se ho dotkla. Pomalu se blížila k hořící hranici a napřáhla nehmotnou ruku a vložila ji do dýmu. Cítila, jak se prolíná s kouřem a společně stoupají k výšinám.

      Ze strachu rychle zavřela oči. Zvědavost ji však přemohla a pozvolna je znovu otevřela. S úžasem zjistila, že se vznáší uprostřed vesmíru. Otáčela se dokola a nemohla se nabažit pohledu na zářící hvězdy. Toužila se k nim přiblížit a spatřit je zblízka, ale nedokázala ovlivnit směr, kterým byla unášena.

      A pak si všimla planety, ke které se přibližovala. Strach, na který dočasně zapomněla, se opět vrátil. Silou vůle se snažila zpomalit klesání, ale bylo to marné. Mohla jen zděšeně pozorovat zvláštní horu, ke které se blížila, jejíž vrchol byl rovný a která měla tvar pravidelného sedmiúhelníku.

      A najednou, aniž by jakkoliv zpomalila, či cítila dopad, stála na pevné zemi. Rozhlédla se kolem sebe a uvědomila si, že stojí uprostřed sedmi dračích soch – každé jiné barvy.

      „Vítej na dračí hoře,“ ozval se mocný hlas a jí došlo, že sochy, na které se dívá, nejsou žádnými sochami. Stále mezi sedmi draky a vyděšeně sledovala zlatého, který však již mlčel.

      „Byl ti dán úkol, který si však nemusela plnit,“ pronesl zelený.

      „Pro neznámý rod jsi byla ochotna se obětovat,“ následoval fialový.

      „Nezávislost jsi vyměnila za odpovědnost,“ dodal černý.

      „Lásku za představu šťastného života ostatních,“ pokračoval rudý.

      „Nejen za to ti náleží právo volby,“ dodal stříbrný.

      „Stát se hvězdou, či žít mezi draky jako jedna z nás,“ dodal poslední z nich, modrý.

      Otáčela se na místě a vyděšeně je pozorovala. Bylo toho na ní moc. Byla mrtvá. A přesto ne. Opustila své tělo. A přesto měla pocit, že jí zůstalo. Začínala panikařit.

      „Copak to nevidíte? Bojí se nás,“ pronesl fialový drak a před jejím zrakem se proměnil v muže se zářivě fialovými vlasy. Po chvíli se k němu připojili další a najednou před ní stáli tři muži a tři ženy. Jediný černý drak zůstal ve své majestátní podobě.

      „On se neumí přeměnit?“ vylétlo jí z úst. Uvědomila si, jak drze to muselo znít, ale bylo pozdě vzít slova zpět. A tak nezbývalo, než se postavit své prostořekosti čelem. I když se cítila vyděšená, narovnala se a zadívala se černému drakovi přímo do očí.

      "Možná to bude tím, že nestojím o to být v lidském těle. Ale chápu, že taková myšlenka tě nenapadla," odpověděl klidným hlasem drak.

      „Asi bych se měla omluvit, že?“ zeptala se a omluvně se usmála.

      „Ano. Bylo by to vhodné,“ odpověděl černý drak a zmenšil se natolik, aby mu viděla do očí. „To však můžeme nechat na později. Jaké je tvé rozhodnutí?“

      Stála zaraženě a pokoušela se přemýšlet. Chápala, že se jedná o nabídku, kterou je třeba zvážit. Uvědomovala si, že pokud přijme, bude dál žít – byť jako drak. Před chvíli však byla svědkem toho, že se draci dokáží přeměnit v lidi.

      „Určitě je tu nějaké ale,“ zamyslela se nahlas. „Nějaká podmínka, o které jste se nezmínili,“ dodala.

      „Vybereš-li si možnost být drakem, zůstanou ti veškeré vzpomínky na minulý život. Budeš však muset zavrhnout své jméno a stát se někým jiným. Vybereš si jméno nové a to bude jediné, kterým tě budou ostatní oslovovat. A máš pravdu. Jedna podmínka tu je. Nikdy nesmíš lidem říct, kým jsi byla. Žena, kterou jsi byla, je mrtvá a musí to tak zůstat,“ pronesl zelenovlasý muž.

      Líbilo se jí, že se jí nesnaží nic nalhávat. Přesto stále netušila, jak odpovědět. Přijmout možnost existence posmrtného života pro ni bylo něco nového a stále nedokázala vše plně vstřebat.

      „Já netuším,“ vydechla zoufale. „Nemůžete to na mě vychrlit a očekávat, že se hned rozhodnu.“ Draci ji mlčky pozorovali.

      „Nesmím lidem říct, kdo jsem. Ale co je jen pozorovat? To není zakázané?“ zeptala se po chvíli.

      „V tom ti nikdo bránit nebude,“ odpověděl černý drak.

      Představa, že by opět mohla spatřit svého syna, byla tak lákavá. Pomalu se nadechovala k odpovědi, když tu si všimla, jak k ní přistupuje stříbrovlasá žena.

      „Než proneseš své rozhodnutí nahlas, měla bys chápat veškeré důsledky,“ začala tiše. „Nebudeš nesmrtelná. Vždy tu je možnost stát se hvězdou. Nikdo ti v tom nebude bránit. A možná nastane ta chvíle již brzy, a ty budeš proklínat den, kdy ses rozhodla stát jednou z nás. Ano, nabízíme ti možnost sledovat osudy lidí, které jsi milovala. Ale nezapomínej na stinnou stránku. Lidé jsou smrtelní a ty nakonec budeš svědkem toho, jak jeden za druhým odchází a stávají se hvězdami. Nejprve to budou tvoji přátelé a poté tvůj syn i jeho potomci. Ale ty tu stále budeš se svými vzpomínkami, které nebudou blednout. Proto bys neměla ve svém rozhodování být zbrklá,“ dodala a ustoupila zpět na své místo.

      „Zapomínáš, Ceato, že neexistuje jen tento svět. Ona sama je toho důkazem. Vždyť pochází z jednoho a zemřela v jiném. Když bude chtít, může se dívat jiným směrem a pokaždé tu bude planeta, na které bude moci spočinout svým zrakem,“ oponoval zelenovlasý muž.

      Sledovala Ceatu a doufala, že něco dodá, avšak žena mlčela.

      „Prosím, poraďte mi,“ zašeptala, ale nedočkala se žádné rady. Draci mlčeli a vyčkávali.

      Frundore, kde jsi, když tě člověk potřebuje? Ptala se v duchu svého bývalého společníka.

      Věděla přesně, co by jí řekl. Radil by ji, že těch pár krátkých chvil, kdy bude moci svého syna sledovat, nestojí za bolest, která bude sužovat její srdce, až jí umře.

      Jenže pokud budu drakem, budu ho moci chránit, aby se mu nestalo nic zlého, snažila se logicky odůvodnit volbu, kterou její srdce rozhodlo za ní. A tak, ač rozum křičel, že dělá chybu, nedokázala se zarazit.

      „Přijímám vaši nabídku stát se drakem,“ pronesla pevným hlasem.

      „Zbývá jen jediné. Vyber si barvu rodu, ke kterému si přeješ náležet,“ pronesl černý drak.

      Ve stejnou chvíli se sneslo k zemi dalších sedm draků. Opatrně položili vejce na zem a poté se opět vznesli k nebesům. Pozorovala jejich majestátní let a s překvapením zjistila, že celé je nebe plné draků. Kroužili dokola kolem hory a nespouštěli z ní zrak. Rychle se vrátila pohledem k sedmi vejcím.

      Netušila podle čeho by si měla vybrat. Nejprve přistoupila k modrému vejci. Vypadalo stejně jako to, které viděla v den, kdy se Frundor vylíhnul. Nepřipadalo jí však správné si vybrat právě je. Věděla, že by to Frundorovi nevadilo, ale ač si spolu blízcí, byl každý jiný a v jejích očích by měli patřit každý do jiného rodu.

      Pozorovala zbylých šest vajec. Krom barev byla totožná a nebylo na nich nic, co by jí pomohlo ve volbě. Nakonec se rozhodla nechat své podvědomí, aby za ni vybralo. Zavřela oči a poslepu zvedla jedno vejce.

      „Rudý rod,“ zašeptala, otevřela oči a zjistila, že opravdu drží rudé vejce.

      Žena s rudými vlasy přistoupila k vejci a opatrně, skoro až něžně, jej vzala do náručí. „Doufala jsem, že si jej vybereš. Vítej do rudého rodu.“

      Kolem vejce se objevila rudá záře a vědomí ženy, která naplnila proroctví, se spojilo s dráčkem čekajícím uvnitř vejce.


      Vydáno: 23.5.2019 17:24 | 
      Přečteno: 310x | 
      Autor: Eillen
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).

      Jméno
      Kontrola tyto znaky přepište do pole kontrola
      Text
        b i u s img code url hr   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

      icon , - odpovědět
      Lomeril
      Je to parádní! Moc jsem si užívala čtení a těším se na další kapitoly. Známá scéna i přesto má náboj, Lenky reakce jsou perfektně pochopitelné. Vadila mi tam v celém jen jediná věta:
      Mohla jen zděšeně pozorovat zvláštní horu, ke které se blížila, jejíž vrchol byl rovný a která měla tvar pravidelného sedmiúhelníku. - na téhle větě mi něco nesedí, nevím přesně co. Možná spojení rovný vrchol? Možná hora ve tvaru sedmiúhelníku? (není jasné, že se tím myslí ta plocha na vrcholu hory)
      icon odpověděl(a)
      Eillen
      Uznávám, že to slovní spojení zní blbě.
      Mělo jít jen o horní plošinu, která má tvar sedmiúhelníku.