Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Příběhy neobyčejných lidí

      Překvapení

      V Aldormě se také slaví Vánoce. Ale díky komu? Kdo se rozhodl dodržovat svátek z Lenčina světa?

      Creagan s Trivetem po dlouhém jednání opustili královský trůn. Společně se procházeli po nádvoří Wildaranu a mlčky si dělali společnost.

      "Víš, už je to dlouho, co tu s námi není a stejně si na její nepřítomnost nemohu zvyknout," pronesl najednou Trivet. Ani nemusel dodávat jméno a Creaganovi bylo hned jasné, že mluví o Lence. Dívce, která se v jejich zemi objevila zčista jasna a prolétla jí jako uragán.

      "Ani nevíš, jak moc mi schází. Každý večer si lehám do prázdné postele a vidím ji vedle sebe. Skoro se jí dotýkám. Jakmile se ale přiblížím moc blízko, rozplyne se jako dým. Kdyby nebylo Michaela, myslel bych, že vše byl jenom sen."

      "To mi připomíná, že jsme ti s Margaritou chtěli něco říct. Snad se na mě nebude zlobit, když ti to povím sám. Jsi můj nejlepší kamarád a chci, abys byl první, kdo bude vědět, že brzy budu i já otcem."

      Creagan se nad tou zprávou rozzářil. Měl radost. Margarita byla po Trivetově boku šťastná a dítě, které se jim mělo narodit, bylo jen důkazem jejich velké lásky.

      "Gratuluji kamaráde. Moc vám to oběma přeji. Doufám, že to budete chtít oslavit s ostatními."

      Ještě, než stihl Trivet odpovědět, proběhl kolem nich malý chlapec, kterého následovala matka s dcerou v náručí. Kývnutím jen stačila pozdravit oba muže, aniž by zaregistrovala, o koho se jedná.

      "Angusi! Řekla jsem ti, abys tak neuháněl. Víš co jsem ti říkala. Když nebudeš hodný, nebude žádný stromeček."

      Chlapec se najednou zastavil a poslušně se vrátil k matce. Ta ho vzala za ruku a rychle odvedla pryč. Creagan je dlouho pozoroval s úsměvem na tváři.

      "Co myslela tím stromkem?" zeptal se Triveta.

      "Ty si tu vlastně tehdy nebyl. Tenkrát, když jsi nás opustil a vrátil ses do vesnice, Lenka měla jeden nápad. Podle toho svého papíru, kde měla rozepsané dny a jejich čísla, se v jejím světě měli slavit Vánoce. U nich je to takový zvyk. Ozdobíš stromek a večer si u něj rozdáváš dárky. Jde prý hlavně o to, strávit Vánoce s lidmi, na kterých ti záleží. Ale dětem se Vánoce líbí. Pamatují na veliký stromek na nádvoří a spoustu balíčku, které se pod ním ukrývaly. Tuším, že někdy teď by Vánoce měly být."

      "Jak to můžeš vědět? Já jsem Lenky počítání dnů nepochopil nikdy," ohradil se Creagan.

      "To jsme dva. Ale po její smrti jsem si schoval ty papíry. Měla tam vyznačený den, který právě je. Od té doby se do něj pravidelně dívám a proto to vím."

      "Aha, tak to jo. Ale teď mi tak napadá. Je nějaký důvod, proč bychom Vánoce nemohli letos znovu oslavit? Víš, jestli se to dětem tak moc líbilo, proč z toho neudělat tradici i tady. Jen musíš zjistit za jak dlouho přesně Vánoce jsou a pak můžeme plánovat. Opatřit stromek nebude problém. Ozdobit ho můžeme čímkoliv. Jen ho utajit. Nevím, kde přesně by se dal dát, aby si ho nikdo dopředu nevšiml."

      Trivet se pousmál. "Víš, napadl mě trůní sál. Když si budeš přát, aby do něj nikdo nevstoupil, poslechnou tě. Ale myslím, že do našeho plánu bychom měli zahrnout i Caleba. Tehdy pomáhal Lence a myslím, že si rád zopakuje tajné přípravy."

      "Skvělý nápad. Jdu hned za ním," pronesl nadšeně Creagan a vyrazil ke sklářské dílně, kde tušil, že bude Caleb.

      -*-

      Přípravit překvapení pro všechny bylo těžší, než si mysleli. Každý potřeboval nutně řešit problémy a Creagan se nemohl neustále vymlouvat. Jeden den se tedy rozhodl projednat všechny problémy, které po celou dobu odkládal. Věděl, že Vánoce budou již za dva dny, ale nesměl vzbudit žádné podezření. Už to, že chtěl vše projednávat na nádvoří bylo pro většinu překvapením. Usoudili ale, že jejich král má už po krk tmavých síní a chce si užít trochu čerstvého vzduchu a slunce.

      Jen díky tomu, že Creagan měl moc práce a většina lidí s ním potřebovala nutně mluvit, povedlo se Trivetovi a Calebovi nepozorovaně pronést stromeček do trůního sálu. Zbýval jim jediný den, aby jej stihli nazdobit a oba se pořádně zapotili. Pozdě v noci měli vše hotovo a s hrdostí se dívali na strom plný skleněných ozdob. V tu chvíli je vyrušil Creagan, který potichu vešel s první várkou dárků. Spiklenecky na sebe mrkli a dali se do nošení dárků. Když už byli hotovy, všichni tři byli tak unavení, že stěží udrželi víčka otevřená. Naposledy se podívali na svůj výtvor a poté se každý vydal do své ložnice.

      -*-

      Ráno nastal v paláci povyk. Jeden ze strážců se chtěl dostat do trůního sálu, ale ten byl zavřený. Brzy o tom věděl každý z obyvatel paláce a většina čekala u dveří, aby zjistili, co se děje. Creagan s Trivetem pomalu procházeli ustupujícími lidmi. Odemkli dveře a nechali čekající, aby nahlédli a vešli dovnitř. Sami překvapením zamrkali. Kolem stromku blikotalo modré světlo. Po chvíli se u nich objevil Frundor.

      To je má část překvapení.

      "Děkujeme," pronesli oba muži jednohlasně. Pomalu vešli do trůního sálu a připojili se k rodinám rozdávajícím dárky. Bylo nádherné sledovat rozzářené obličeje dětí a děkovné pohledy rodičů. Creagan začal chápat, co jsou to Vánoce. Za tohle ta všechna práce a utajování stálo. Ten klid, radost, pohoda a milé úsměvy. To vše ho utvrdilo v tom, že Vánoce budou slavit každý rok.


      Vydáno: 7.9.2016 17:46 | 
      Přečteno: 155x | 
      Autor: Eillen
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich