Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Volání krve

      Volání krve - Kapitola 13

      Volání krve - Kapitola 13 Nová kapitola Volání krve. Karmen po hádce s Ardolem utekla od večeře a do jejího pokoje za ní přišla její prateta. Dora Merthová viděla začátky vztahu Ardola a Karol a může Karmen hodně vysvětlit. Ale bude chtít Karmen chápat?

      Spravedlnost

      Paní Merthová přešla pokoj a od svíček, které přinesla s sebou, zapálila svícen na stole. Potom dokonce rozdělala oheň v krbu. Pohybovala se sice pomalu, ale ve způsobu, jakým dělala věci, bylo něco rozhodného a uklidňujícího.

      Když místnost zalilo světlo, přešla ke Karmen.

      „Proč svojí matku tak nesnášíš?“ zeptala se přímo.

      Karmen udiveně vzhlédla.

      „Nedívej se na mě tak a odpověz mi,“ pobídla ji paní Merthová.

      „Všichni mě jen srovnávají s ní. Nikdo ve mně nevidí mě, ale jenom její dceru. Všichni si myslí, že já jsem ona, jako by se vrátila na zem. Nikdo mě nebere jako člověka, jen jako nějaký zrcadlový odraz,“ přiznala se Karmen.

      Paní Merthová se na ni zamyšleně podívala.

      „A když říkáš všichni, nemyslíš tím náhodu Ardola?“

      Karmen byla tak překvapená, že skoro zapomněla plakat. „C-co?“ vykoktala.

      „Já Ardola znám stejně dobře, jako jsem znávala Karol. Chudák kluk do ní byl celý zblázněný od doby, kdy mu nebylo víc než tomu mladému Rawnemu, který přijel s vámi. Upřímně, musela to být pořádná láska, když s ní byl schopný projít to, co prošel. I když bydleli u nás, museli pracovat, aby si svůj chleba zasloužili, a věř mi, že pro muže, který bude dědit celý statek, není jednoduché dělat pouhého poskoka. Ale Ardol si za celou dobu nepostěžoval, ani když ho Karol odmítala, ani když měl pořád před očima tebe, dítě, které Karol měla s jiným mužem. Mlčel, vždycky stál za ní, ať ho to stálo cokoliv. Bojím se, že tohle Karol nikdy nedocenila. Neříkám, že si ho měla vzít, ale občas na něj byla až příliš tvrdá. Jenomže v jejich vztahu neexistovalo šťastné řešení. Karol vždycky chtěla Anguse, Ardol vždycky chtěl Karol.

      Ale abych se dostala k tomu, co ti chci říct. Od doby, kdy jsi ty byla ještě maličká, byl Ardolův život pevně spjatý s Karol. Až nezdravě, řekla bych. Všechno, co dělal, dělal pro ni. Vůbec si neumím představit, jak dokázal Karolinu smrt přežít. Ale nemyslíš, že je přirozené, že hledá náhradu? Žena, ze které udělal svůj smysl života, zemřela, ale on se s tím nedokázal smířit. V tobě žije dál velký kus Karol, protože ať se ti to líbí nebo ne, máš hodně z její povahy. A kromě toho si myslím, že v tobě viděl tu malou Karol, kterou znával z dětství, než potkala Anguse. Tu Karol, která ještě patřila celá horám, severu a jemu. Tak ho zkus pochopit a přejít to. Zkus si představit, jak ho zraňuje, když svou matku otevřeně odmítáš. Karol Volanová rozhodně není rodič, za kterého by ses měla stydět.“

      Karmen si povzdechla. „Nejde to. Proč to nemůže přejít on? Máma je mrtvá už léta. Proč se s tím nedokáže srovnat?“

      Paní Merthová si promnula čelo. „Tohle je těžké, víš? Rodina Volanů, ať se zdála jakákoliv, nebývala vždycky výjimečně silná. Veškerou sílu, kterou tvá matka měla, měla ze strany její matky. Tvůj dědeček Joachim byl nezodpovědný slaboch. Jeho otec Petr na tom byl lépe, ale ten zase nikdy nedokázal ušetřit byť jen měďák. Kromě toho s přibývajícím věkem začal trpět chorobným strachem z toho, že ho někdo chce zabít. Kdybys věděla, co za opatření si navymýšlel na Petrově kameni... A Ardol v sobě má tuhle slabost taky. Myslím, že on prostě nedokáže najít dost síly na to, aby si přiznal, že jeho Karol se už nevrátí, a přestal ji hledat v tobě.“

      „Ale když nemá dost síly on, tak kdo ji má mít?“ vyhrkla Karmen rozhořčeně.

      „Ty,“ odpověděla paní Merthová prostě. „Když ho pochopíš a odpustíš mu jeho slabost, když se dokážeš povznést nad jeho narážky na Karol, pak mu možná pomůžeš, aby ji nechal jít. Prostě o tom popřemýšlej, ano?“ vstala a přejela Karmen hodnotícím pohledem. „Pošlu ti sem Erin, aby tě odstrojila a přinesla ti vodu na umytí. Ta rozmazaná líčidla vypadají strašně,“ dodala.

      Erin se objevila za chviličku i s lavorem s vodou a osuškou. Uložila ji do postele a vytratila se. Karmen už pomalu usínala, když se pootevřely dveře a do pokoje vklouzla tmavá postava. Vzápětí se zhoupla matrace a to už Karmen cítila na tváři Ericovy rty.

       

      Dalšího rána si ji vzala do práce paní Merthová. Nejdřív jí objednala několikery šaty. Karmen ji musela brzdit, protože, jak brzy zjistila, paní Merthová měla sklony vybírat příliš extravagantní střihy a látky, zatímco Karmen upřednostňovala spíš přírodní barvy a pohodlnost. Jakmile byla vyřízena záležitost s krejčím, začala paní Merthová učit Karmen, Erica a Belle etiketě.

      Pravda, hodně se toho naučili už v Talronu. Paní Rawneová si dala záležet na tom, aby nezapomněli na to, že jsou šlechtického původu, a učila je tančit a společensky konverzovat a podobné věci, jenomže to pro ně nikdy nemělo význam. Z tanců jim stačilo těch pár, které uměl celý Talron, a s ostatními z vesnice si povídali, jak zrovna chtěli. Výuka Dairin Rawneové jim připadala jako přežitek.

      Teď za ni byli rádi a snažili se vzpomenout si na všechno, co je učila. Často se k jejich výuce připletli i Soren a Bastien. Soren rozdával docela užitečné rady, zatímco Bastien se ukázal jako dokonalý kašpar. Když si nacvičovali společenskou konverzaci, Bastien dokázal s kamennou tváří pronášet ty největší nesmysly, které jim vždycky pokazily snahu o vznešené vystupování. Paní Merthová to s ním zkusila třikrát, než mu společenskou konverzaci zakázala.

      „Připadám si jako blázen,“ poznamenala Belle jednoho dne. „Čím déle tohle dělám, tím míň věřím tomu, že se nám podaří někoho přesvědčit, aby se za Karmen postavil. Nikdy jsem netušila, že je tolik způsobů, jak jde někoho urazit.“

      „A tolik způsobů, jak někomu lichotit,“ přidal se Eric. „I kdybych snesl z nebe nejjasnější hvězdu, nevyrovná se vašim šedým očím, panno Karmen,!“ parodoval hlas paní Merthové a mrkl při tom na Karmen, která se začervenala, obzvlášť kvůli tomu, jak vyslovil slovo panna.

      „Měli byste to vzít vážněji,“ ozval se Soren. „Přesně na takových věcech totiž může záležet všechno. Upřímně, jestli chcete u dvora prorazit, nemáte kromě osobního kouzla vůbec nic.“

      Musela uznat pravdivost jeho slov. Znovu na ni dolehl tísnivý pocit. Co když to nevyjde? Vrátíme se do Talronu jako spráskaní psi a nikomu neřekneme, že jsme prozradili, že potomci Sida Clemense stále žijí? Nebo... nebo nás dřív najde Loqar Niman? Co s námi udělá? Hloupá otázka... Na večeři nás asi nepozve.

      „Myslela jsem si, že jsi bystřejší, Sorene,“ poznamenala paní Merthová. „Naopak, myslím, že jakmile Karmen veřejně vyrukuje se svým nárokem, sesype se kolem ní spousta lidí, kteří jí budou chtít pomoct.“

      Nebýt toho, že paní Merthové všichni prokazovali povinnou úctu, asi by se na ní teď dívali jako na blázna.

      „Jedni budou chtít přinést její hlavu Loqaru Nimanovi, aby si vysloužili jeho přízeň, ale pro jistotu se budou tvářit jako Karmenini největší přátelé, pro případ, že by vyhrála ona. A druzí ji zkusí podpořit, protože svržení Nimanů v Aldormě by mohlo předznamenávat svržení Nimanů v Tristenolu. Proč by tedy nová královna Aldormy nemohla vypomoci těm, kdo předtím pomohli jí? Ve chvíli, kdyby král Vojen a princ Vilém zahynuli, tristenolští šlechtici by se porvali o trůn jako hladoví psi o kost. Každý, kdo má pocit, že je nejsilnější pes na hřišti, bude chtít být s Karmen zadobře.“

      „Ovšem to bude platit, dokud se bude zdát, že Karmen má šanci vyhrát,“ namítl Soren.

      „Přesně tak,“ přisvědčila paní Merthová. „Pouštíš se do hry nebezpečnější než sbírání plísmáků, Karmen. Jsi si jistá, že to tak chceš?“

      „Chci spravedlnost,“ odpověděla.

      „A co je tvoje spravedlnost?“ zeptala se paní Merthová

      „Král, který má právo vládnout.“

      Paní Merthová se hořce usmála. „V době, kdy já jsem byla malá holka, nebyla Aldorma víc než provincií Tristenolu. Obojímu vládl rod Niman, tak jako už několik století předtím. Někdo by možná řekl, že Nimanové mají právo vládnout Aldormě, mnohem víc než potomci tristenolského vojáka.“

      Jak můžete takhle mluvit?“ vyskočila Karmen. „Myslela jsem, že mě podporujete!“

      Podporuji,“ souhlasila paní Merthová. „Jen ti ukazuji perspektivu tvých nepřátel a být tebou, tak se ji pokusím pochopit. Bez znalosti myšlení nepřítele to bude sbírání plísmáků holýma rukama.“


      Vydáno: 1.9.2016 20:07 | 
      Přečteno: 176x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.“ Jan Werich