Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Volání krve

      Volání krve - Kapitola 2

      Volání krve - Kapitola 2 Další kapitola, kdy Ardol a Trevor dají Karmen slib, který změní její život navždy. Také ji čeká setkání s Robertem, se kterým už by se neměla vídat...

      Opatrovníci, milenec a přítelkyně

      Karmen vůbec nic nechápala. Tušila, že se jim nebude líbit, že má milence, ale nečekala, že by se proti tomu mohli postavit tak moc odmítavě. Těkala pohledem z Ardola na Trevora a nazpátek, jako by doufala, že u jednoho z nich najde náznak zastání.

      „Ale proč? Jestli jde o jeho matku...“ Každý v Talronu věděl, že Robertova matka se kdysi pokusila zabít krále Augusta, ale každý taky věděl, že Robert a Laveta jsou jiní...

      „Ty mě neposloucháš? Říkal jsem jakéhokoliv milence, nebo jak tomu říkáš!“ zdůraznil Ardol.

      „A proč?“ Karmen už plakala. „Jak se mám zasnoubit, když se nesmím bavit s chlapci?“

      „O to tady právě jde, víš?“ vmísil se do hovoru Trevor. „Ty už jsi zasnoubená, nebo, abych byl přesnější, zaslíbená. Tvá matka nás prosila, abychom tě, až budeš starší, provdali za Augusta Halima.“

      „To nemohla! To by neudělala!“ vzlykala Karmen zoufale. Nedávalo to smysl. Nebyl pro to jediný rozumný důvod. Vůbec se to její matce nepodobalo.

      „Uklidni se!“ okřikl ji Ardol nervózně. „Včera jsme se s Rawneovými dohodli, že je čas, abychom ti řekli pravdu o tvém otci.“

      Slzy náhle oschly. Matka jí nikdy neřekla, jak se její otec jmenoval, ani kdo to byl. Vyprávěla jí, že to byl skvělý člověk, ale to bylo vše.

      „Ty víš, kdo to byl?“ vyhrkla Karmen zvědavě.

      Ardol přikývl. „Ale neznal jsem ho osobně. Proto dnes večer přijdou Eric a Dairin a poví ti o něm víc, než vím já,“ dodal a Karmen nemohla nepostřehnout hořkost v jeho hlase.

      „A to kvůli otci máma chtěla, abych si vzala Králíka?“

      „Králíka?“ zamračil se Ardol a Karmen se kousla do rtu.

      „Tak... tak říkáme králi Augustovi. Občas. Když se na něj zlobíme,“ pípla provinile. Tahle přezdívka se neměla dostat ven.

      „Králík!“ zašeptal si Ardol pro sebe a nevěřícně zakroutil hlavou.

      „Měli byste se k němu chovat s úctou,“ napomenul ji Trevor. „I když chybuje, je to pořád váš král.“

      „Stejně všichni ví, že se o vesnici staráte hlavně vy a Rawneovi,“ bránila se Karmen. „August toho moc nenakraluje.“

      „To by stačilo, Karmen!“ zarazil ji Ardol. „Myslím, že máš práci,“ poslal ji pryč.

      Karmen Ardola znala dost dobře na to, aby věděla, že nemá cenu odporovat, protože už jí stejně nic nepoví. Zvedla se a vydala se za slepicemi. Ale ať už se ten den věnovala čemukoliv, nesoustředila se na to. Zašla do domku truhláře Ferettiho, kde na ni čekala spravená jedna stolička, prohodila tam pár slov jak s truhlářem, tak s Belliným bratrem Ericem, který se učil na truhlářova nástupce. Uvařila oběd pro Trevora a Ardola a jakmile umyla nádobí, vyklouzla z domu.

      Ale jen co byla venku, zaváhala. Nevěděla, jestli by měla jako první běžet k Belle a všechno jí vyklopit, nebo jestli by si nejdřív neměla promluvit s Robertem. Její spor naštěstí vyřešil Robert sám, který zrovna šel kolem a uviděl ji. Přiběhl k ní a rychle ji odtáhl stranou.

      „Karmen, dnes ráno u nás byl pan Rawne a říkal... Prý už se nesmíme scházet,“ zašeptal Robert.

      „Já vím. Ardol mi ráno řekl to samé. Vysvětlili ti, proč?“

      „Říkali, že si budeš brát krále. Proč jsi mi to neřekla, Karmen?“ mračil se na ni ublíženě.

      „Nevěděla jsem to. Řekli mi to dneska ráno. Ale já ho nechci, Roberte. Mám přece tebe!“ zašeptala smutně. „Ardol mi slíbil, že mi to dneska vysvětlí,“ dodala.

      „Ale pořád se nesmíme scházet,“ připomněl Robert. „To, že budeme vědět proč, nám nijak nepomůže.“

      „Já vím,“ přikývla Karmen. „Musíme být stateční. Udělám všechno proto, abych je donutila ten hrozný zákaz zrušit,“ ujistila ho.

      Měla pocit, že takhle nějak se to říkalo v těch příbězích, které jim občas vyprávěl Robertův nevlastní otec.

      „A povíš mi potom, co ti řekli?“ ujišťoval se Robert.

      „Samozřejmě. Už bychom měli jít, než nás někdo uvidí,“ připomenula mu Karmen.

      Robert ji ještě jednou políbil a pak se rozešli každý na jinou stranu. Karmen pospíchala k Rawneovým. Belle klečela na zahrádce a plela zeleninový záhon. Jako obvykle, domácí práce u Rawneových vždycky dělal strýc Eric nebo děti. Teta Dairin se k něčemu takovému nikdy nesnížila.

      „Belle! Belle!“ zavolala na ni. Pak hbitě vklouzla na zahrádku a zatímco jí pomáhala v boji s plevelem, rychle jí šeptem sdělila, co se stalo ráno u snídaně.

      „Marjána se chlubila u večeře, že vás viděly. Ta holka je vážně postrach,“ povzdechla si Belle. „Máma hrozně zuřila, i když nemám tušení, co je jí do toho. Nejspíš je to tím, že jde o Králíka. A vážně ti Ardol říkal, že tvůj táta a můj táta se znali?“
      Karmen přisvědčila.

      „A kdo myslíš, že to byl?“ Belliny oči svítily zvědavostí.

      „Říkám, že nemám tušení.“

      „Určitě to nebyl jen tak někdo. Tvoje máma se přece narodila jako šlechtična, ne? A kromě toho chtějí, aby sis vzala Králíka, to znamená, že tvůj táta musel být někdo docela urozenej, ne?“ rozvíjela Belle svoje úvahy.

      „To asi jo. Ale proč si ho máma nevzala?“ namítla Karmen.

      Třeba už ženu měl. Třeba je pořád naživu. Třeba dokonce žije tady v Talronu,“ zašeptala Belle vzrušeně a rozhlédla se, jako by čekala, že Karmenin otec bude stát za stromem.

      „To je blbost, Belle. Ardol říká, že ho osobně neznal. A kromě toho, jediná věc, kterou vím od tý doby, co jsem byla špunt, je, že můj táta je po smrti,“ uzemňovala ji Karmen.

      „Mohli ti lhát, aby ochránili jeho rodinu,“ nevzdávala se Belle. „Jen si to vezmi, kdyby vážně měl ženu a děti, bylo by jednodušší říct ti, že je po smrti, protože jinak by sis mohla domyslet, kdo to je, a veřejně ho zkonto... zkompto-tento... však víš!“

      „Zkompromitovat?“

      „Jo!“

      Karmen její názor zvážila, ale pak zavrtěla hlavou.

      „Ne, vážně si myslím, že je po smrti. To poznáš. Z toho, jak o něm mluvila máma, když už se o něm zmínila.“

      Belle se netvářila přesvědčeně, ale už se nehádala. Karmen zůstala ještě chvíli, než se vrátila k vlastním povinnostem doma. Mohla jenom čekat na večer, až přijdou Rawneovi. Na večer, až se dozví pravdu o tom, kdo skutečně je.
       


      Vydáno: 1.9.2016 18:29 | 
      Přečteno: 165x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Láska vdaných žen je nejcennější na světě, manželé o tom ovšem nevědí.“ Oscar Wilde