Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      qUl9di <a href="http://eepyhzblvtad.com/">eepyhzblvtad</a>, [url=http://lmmbqovhejvj.com/]lmmbqovhejvj[/url], [link=http://lvlwopylxobe.com/]lvlwopylxobe[/link], http://lgvhnkylcvld.com/
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...

      Odkaž sem

      Kategorie: Zlato a stříbro

      Zlato a stříbro - Kapitola 19

      Zlato a stříbro - Kapitola 19 19.kapitola Zlata a stříbra

      Zjištění

      Další týden byl dlouhý k nepřežití. S Rebekou mluvila většinou jen u jídel. S Dairin, která se den po Angusově odjezdu vrátila z Dramonu, ani to ne. Během dne přecházela od jedné činnosti k druhé, nikde dlouho nevydržela a každý den musela sama sebe přesvědčovat, že to k ničemu nepovede, když se teď rozjede do Talronu.

      Po týdnu přijel posel s dopisy pro Karol, Rebeku a Dairin. Dopis od Anguse byl krátký, plný až příliš lehkomyslného ujišťování o přesile aldormské armády a slibů ohledně plánované svatby. Žádné zprávy. Četla ho pořád dokola a dokola, dokud ho neznala nazpaměť. Každá hodina, která mě dělí od setkání s tebou, je dlouhá jako celý věk... Ani tisíc barbarů mě nezastaví... Dávej pozor na Rebeku...

      Byla by někdy radši, kdyby jí vyhlídky maloval černě, tahle nucená lehkomyslnost, která z jeho dopisu přímo vyzařovala, ji doháněla k šílenství. Proč jí Angus nechtěl říct důvod svých starostí?

      Ráno, desátý den od jeho odjezdu, se procházela po zahradě jeho domu, když málem vrazila do Rebeky.

      "Dobré ráno," usmála se Rebeka naoko bezstarostně, ale svůj neklid zakrýt nedokázala. Stejná jako Angus. "Zrovna jsem se šla podívat na záhony tulipánů támhle vzadu. Děti šly někam s chůvou, takže mám chvilku pro sebe. Nechcete se připojit?"

      Karol nejistě přikývla a společně se vydaly po uhrabané cestičce.

      "Myslela jsem, že mě nemáte ráda," osmělila se Karol po chvilce.

      "Ze začátku jsem neměla," přiznala Rebeka bez ostychu. "Věděla jsem, co váš otec udělal se zlatem, které měl hlídat. Myslela jsem si, že jste stejná, že chcete jen Angusovy peníze. Předpokládala jsem, že se ho pokusíte přesvědčit, aby si vás vzal. A to je něco, před čím jsem Anguse chtěla ochránit. Snažila jsem se ho přemluvit, aby na vás zapomněl. Teď jsem ráda, že on vás odhadl lépe," usmála se. "Angus samozřejmě prohlásil, že pozná, když mu někdo lže. Mě přesvědčil až Eric, když mi vyprávěl o té noci, kdy vás Angus odmítl. Tehdy jsem pochopila, že mezi vámi je asi něco víc než jen zlato. Angus vypadá, že je s vámi skutečně šťastný."

      "Nevím. Ta smlouva..." začala Karol, ale Rebeka ji přerušila.

      "Loqar Niman může být bohatý a mocný, ale Angus je korunní princ, druhý nejmocnější člověk v celé Aldormě. Ať se to Nimanovi líbí nebo ne, bude ho muset poslechnout. Se smlouvou si vůbec nemusíte dělat starosti," ujistila ji Rebeka.

      "Ale jak to mohl otec udělat? Jak mě mohl takhle prodat? Neumím si představit, že se mu ještě někdy podívám do očí," povzdechla si Karol. Příliš o tom zatím nepřemýšlela, zabývala se spíš Angusem, ale někde vzadu v její hlavě strach ze setkání s otcem čekal na svou chvíli.

      "Měla byste zkusit otci odpustit," řekla Rebeka zamyšleně. "Já bych mu na vašem místě odpustila. Otcové a dcery by spolu měli vycházet dobře."

      "To mi ze všech lidí říkáte zrovna vy?" podivila se Karol.

      "Zrovna já. Protože já vím, jaké to je, ztratit rodinu tímhle způsobem. Jenomže mně otec nedal na výběr. Nechovejte se hloupě a usmiřte se s ním. Když to porovnám se sebou, máte to všechno tak jednoduché a vůbec si to neuvědomujete!"

      "Jednoduché? Tak bych to nenazvala. Přece jenom, Loqar Niman se možná nepomstí na mně a Angusovi, ale co všechno může udělat otci?"

      Zdálo se tak přirozené svěřit se Rebece, když ona k ní byla tak upřímná. Kromě toho byla Rebeka velice blízká Angusovi a to by Karol nejspíš samo o sobě stačilo.

      "Netroufne si ublížit tchánovi prince. Váš otec bude v bezpečí," ujistila ji Rebeka.

      Aniž by si to Karol uvědomila, obešly celou zahradu a vracely se do domu. Po cestičce k nim přibíhala Evelina a něco matce ukazovala. Rebeka se omluvila a odešla s dcerou.

      Karol osaměla, ale věděla, že už není a nebude úplně sama. Ona a Rebeka se právě staly přítelkyněmi. Přesně jak si Angus přál. Bude mít radost, až to uvidí.

      Další tři týdny byly k nesnesení. Občas dorazila zpráva o vojsku. Už vybojovali několik šarvátek, ale nic rozhodujícího. Zdálo se, že barbaři uhýbají a na něco čekají. Karol to uklidňovalo - znamenalo to, že Angus je ještě pořád naživu.

      Od rozhovoru v zahradě trávila Karol s Rebekou čím dál tím víc času spolu. Občas jí pomohla s dětmi, Rebeka zase Karol vyprávěla o Angusovi, když byl malý. Někdy se k nim připojila i Dairin, ale v její společnosti se Karol necítila příliš dobře. Dairin se chovala velice odtažitě, skoro povýšeně. Karol si nejdřív myslela, že jí pohrdá, ale pak si uvědomila, že Dairin se tak chová ke všem. Že prostě je odtažitá. Po nějaké době to Karol dokonce přestalo vadit.

      Po třech týdnech si Karol uvědomila, že už dlouho neměla své pravidelné krvácení. Nevěděla přesně, co s tím má dělat, a nebyla si jistá, co to znamená. Její matka zemřela před šesti lety a některé věci jí nestihla řádně vysvětlit. Nakonec se s tím jednoho dopoledne svěřila Rebece, když spolu seděly v zahradě a Dairin byla někde s chůvou a dětmi.

      Rebeka se kousla do rtu a zamračila se.

      "Hmm... nejsem si jistá. Nerada bych dělala ukvapené závěry, nejsem porodní bába. Víte co? Počkáme ještě týden a když se to nevrátí samo, tak vám tu porodní bábu zavolám, ano?"

      Karol přikývla, ale když od Rebeky po chvíli odcházela, cítila v zádech její ustaraný pohled.

      Další týden nic nezměnil a tak došlo na porodní bábu. Rebeka Karol ujišťovala, že když jí nepomůže Asha, nepomůže jí nikdo. Asha byla u porodů obou Rebečiných dětí i obou Dairininých, Rebeka by za ni dala ruku do ohně a tvrdila, že Asha přivedla na svět celou mladší polovinu Telmiru.

      Porodní bába nebyla tak stará, jak název jejího povolání napovídal, sotva překročila padesátku. Její postava prozrazovala, že se jí špatně nevede, protože přestože byla o kus menší než Karol, byla alespoň dvakrát těžší. Pozorně Karol vyslechla a pak se na ni zkoumavě podívala.

      "Ležela jsi někdy v poslední době s mužem?" zeptala se přímo a nespouštěla z ní své pronikavé oči.
      Karol zrudla jako vlčí mák. Jak to ví? A co je jí vlastně do toho?

      "Je to důležité?" pokusila se vyhnout se odpovědi.

      "Kdy naposledy?" usmála se Asha chápavě. Karol pochopila, že není první ani poslední, kdo má tenhle problém.

      "Než jsem přijela do Telmiru. Už je to aspoň měsíc," uvědomila si palčivě. Už jsem Anguse neviděla celý měsíc...

      "No nepotěším tě, moje milá. Zřejmě v sobě nosíš nový život. Měla bys toho mládence rychle přesvědčit, aby si tě rychle vzal," poradila jí Asha mateřsky. V jejích očích se zračil soucit, ale ne pohnutí. Asha tuhle situaci znala až příliš dobře.
      Karol trvalo několik vteřin, než jí došlo, co právě slyšela.

      "Nový život? Myslíte... dítě?" vydechla zděšeně. Asha přikývla.

      Dítě? Dítě?! To není možné! To nesmí být možné!

      Vzpomněla si na Rebeku, jak se sklání nad Evelinou, a v jednu šílenou chvíli viděla na jejím místě sebe a na místě Eveliny malého tmavovlasého chlapečka s velkýma šedýma očima. Chlapečka, který jí říká "mami".

      "Jestli si tě otec vezme, není na tom nic špatného," uklidňovala ji Asha.

      Otec! A já jsem matka! Jak to řeknu Angusovi? A otci? A králi? Dobrý den, Vaše Veličenstvo, omlouvám se, že ruším, ale musím si rychle vzít vašeho syna, než začne být vidět, že jsem s ním těhotná! Jako poslední služtička...

      "Pokud mě budeš potřebovat, paní Treanová ví, kde mě najít. Teď mám práci," omluvila se Asha a s tím odešla a nechala Karol ztracenou v myšlenkách. Jak se to mohlo stát? To není možné! Dítě! Co na to řekne Angus? Bude mít radost? Nebo se bude bát, že se provalí, že bylo počaté jako nemanželské?

      A pak si uvědomila, že jestli vážně čeká dítě, tak jakmile si Anguse vezme, stane se z jejího dítěte následník trůnu. Znovu viděla tmavovlasého chlapečka s Angusovýma očima, který měl tentokrát na hlavě zlatou korunu. Budoucí král Aldormy... Znělo to neskutečně.

      Někdo zaklepal.

      "Dále!"

      Do dveří nakoukla Rebeka. Když viděla, že je Karol sama, vstoupila.

      "Tak co vám řekla?" zeptala se zvědavě.

      Karol netušila, jak jí to má sdělit. Zčervenala jako růže a mimoděk si položila ruku na břicho. Rebeka si toho pohybu všimla a její zvědavý výraz se změnil v ustaraný.

      "Čekáte dítě? Myslela jsem si to, ale nechtěla jsem dělat ukvapené závěry," pokývala s povzdechem hlavou, když Karol němě přisvědčila.

      "Ale co teď budu dělat?" zaúpěla Karol, která konečně našla řeč. Pokud jí někdo poradí, bude to Rebeka.

      "Počkejte na Anguse. Podle posledních zpráv už to bude brzy za námi. Bude to sice trochu uspěchané, ale žádný velký skandál z toho nebude," uklidňovala ji, ale to napětí z jejího obličeje nezmizelo.

      Ozvalo se další zaklepání, ale ani jedna nestihla nic říct, protože vzápětí do pokoje vpadla Dairin Rawneová. Obličej měla celý červený a oči jí přetékaly slzami. Rebeka i Karol svorně vyskočily. Hned za Dairin vstoupil Eric. Při pohledu na jeho tvář musela Karol potlačit výkřik. Po levé straně obličeje, od spánku kolem oka až po čelist, se mu táhla dlouhá zhnisaná rána. Okolí rány bylo zarudlé.

      Už je po všem, blesklo jí hlavou.

      Po první myšlence okamžitě následovala druhá: Jedna z nás je vdova. Jinak by se Eric a Dairin netvářili takhle... Ať to není Angus, prosím, ať je naživu...


      Vydáno: 31.8.2016 6:03 | 
      Přečteno: 159x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Žití, to je největší umění na světě, neboť většina lidí pouze existuje.“ Oscar Wilde