Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Zlato a stříbro

      Zlato a stříbro - Kapitola 6

      Zlato a stříbro - Kapitola 6 Přátelé, dnes máte možnost sledovat zrod velké lásky, parádně zmršený mým podáním. Já sice romantiku píšu v jednom kuse (jak jsem ke své hrůze zjistila), ale pořád jí neumím. Nejezte při čtení dalších kapitol této povídky nic sladkého, cukru je tam dost vysoká hladina a ono lidské tělo taky nevydrží všechno...

      Ples

      „Ano, ráčila,“ odpověděl podrážděně. „Prozradila byste Mé Výsosti,“ protáhl ironicky, „vaše jméno?“

      „Karol Volanová, k vašim službám,“ vyletělo z ní, než se stačila zastavit.

      Ty jsi ale husa! zaúpěla vzápětí její praktická část.

      Princ Angus se zamračil.

      „Volanová? Snad ne dcera Joachima Volana?“ zeptal se podezíravě.

      Teď už nemá cenu zapírat, proletělo jí hlavou.

      „Ano.“

      Princ Angus se kousl do rtu a nic neříkal. Karol chvíli čekala, ale pak se rozhodla, že tady nestráví celý večer, než se princ vymáčkne.

      „Přála si Vaše Výsost ještě něco, nebo mohu jít tančit?“ řekla ostře.

      Princ Angus potřásl hlavou, jako by se probouzel.

      „Tančit? Tančíte ráda?“ zeptal se, stále tak nějak nepřítomný.

      „Většinou, pokud se mi ovšem můj partner věnuje a netoulá se myšlenkami někde v oblacích,“ odsekla netrpělivě.

      „Mohu vás tedy požádat o tanec?“ usmál se a natáhl k ní ruku, už plně soustředěný. Všimla si, že má moc hezký úsměv.

      Takový vřelý. Když se usmál, ty vodové oči vypadaly daleko příjemněji. Měly stejnou barvu jako zimní nebe nad Petrovým Kamenem.

      „Vaše Výsost má právo udělat, co se jí zlíbí,“ vysekla pukrle a přijala jeho ruku.

      „Mohla byste přestat s tou Výsostí?“ prohodil, když vcházeli do sálu.

      „Jak si Vaše Výsost přeje,“ odpověděla pokorně.

      Princ Angus se ušklíbl. Vstoupili mezi tanečníky. Přitáhl si ji k sobě a začali se točit v rytmu hudby.

      „Tak proč vás váš otec poslal? Máte mi oznámit, že ukradl i zbytek mých peněz?“ zeptal se po pár krocích.

      Karol se podtočila pod jejich spojenýma rukama a vrátila se do jeho sevření, pevného, ale nevtíravého.

      „Můj otec nechtěl, abych sem jela. Jsem tu sama za sebe. Zdá se mi totiž, že jste byl na otce příliš přísný. Nevíte, jak drsný je život v horách na severu. Otec už zdědil dluhy a dělá, co může. Nedá se říct, že byste mu to ulehčoval. Mohl jste požadovat, aby vám vrátil peníze, třeba s úroky, ale proč žádat dvacetinásobek? Copak sám máte málo, abyste žádal ještě víc?“ zaútočila Karol bez rozpaků.

      „Bylo to varování, aby si netroufl krást mé peníze znovu,“ odpověděl princ.

      „Protože to byly poslední peníze, které jste si schovával na chleba pro děti? Nenechte se vysmát, pane můj. Nebýt té kontroly, ani byste si nevšiml, že vám nějaké peníze schází,“ odfrkla si Karol pohrdavě. Vůbec si už neuvědomovala, že mluví s princem.

      „Stejně pyšná, jako její otec. Co po mně vlastně chcete?“ řekl příkře.

      „Abyste vrátil mému otci devět set zlatých, které jste od něj neprávem vymáhal jako pokutu,“ odpověděla Karol přímo. Líbilo se jí, že princ nechodil kolem horké kaše. Zřejmě pochopil, že jde jenom o obchodní jednání.

      „To nebude jen tak, slečno Volanová. To byste nejdřív musela dokázat, že si ty peníze zasloužíte,“ odpověděl tiše.

      „Jak?“ zeptala se Karol vyzývavě.

      „Vcelku jednoduše. Dáme si souboj. Když vyhrajete, dám vám sedm set zlatých a na tu krádež už si ani nevzpomenu,“ odpověděl princ Angus s tajemným úsměvem.

      „To nemůžete myslet vážně,“ ušklíbla se Karol, ale nebyla si tak úplně jistá.

      „Smrtelně. Jen budeme soutěžit v disciplíně, kterou navrhnete vy. Jediná podmínka je, abych o ní měl nějaké povědomí, takže se zakazuje vyšívání, pletení gobelínů a cokoliv, co má něco společného s módou,“ vysvětlil, na tváři stále ten potměšilý úsměv.

      Karol polkla. Na jakém poli, o kterém má on alespoň trochu ponětí, by ho mohla porazit. Soutěž v tom, jak nezmrznout v horách? Na to nikdy nepřistoupí. Nebo jak ušetřit na nové šaty? O šetření on určitě neví vůbec nic, nikdy nemusel celou noc počítat a...

      Karol náhle dostala nápad. Netušila, jestli vyjde, ale za zkoušku to stálo.

      „Řešíte rád hádanky?“ zeptala se.

      Princ Angus se rozesmál.

      „To myslíte vážně? Ze všech možných oblastí, co jich na světě je, mě chcete porazit v hádankách?“

      Karol nehnula ani brvou. Vzpomněla si na jedno přísloví, které se říkalo u nich na severu. Když už zvedneš pěst, udeř, máš-li čest. Navrhla mu soutěž. Musí to dotáhnout do konce.

      „Řešíte rád hádanky?“ opakovala.

      „Ty, kde člověk musí přijít na jedno slovo, nebo ty, kde musí vyřešit nějaký problém?“ odpověděl otázkou. Přistoupil na to. Souhlasil, že s ní změří síly.

      „To nechám na vás. Hádanku zadá někdo nezávislý, takovou, jakou ani jeden z nás nebude znát dopředu. Kdo první přijde na správnou odpověď, vyhrává,“ snažila se o věcný tón. Doufala, že princ v hádání nenachází nějaké zvláštní potěšení.

      „Platí,“ usmál se samolibě.

      Píseň dohrála a Karol prince s úklonou opustila. Chtěla se pořádně vyspat.


      Vydáno: 28.8.2016 19:15 | 
      Přečteno: 127x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich