Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Dračí právo - Kapitola 2
    └ Eillen  •  8.6.2019 12:40
  • Dračí právo - Kapitola 2
    └ Lomeril  •  7.6.2019 21:00
  • Dračí právo - Kapitola 1
    └ Eillen  •  5.6.2019 18:04
  • Dračí právo - Kapitola 1
    └ Lomeril  •  5.6.2019 16:13
  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 5

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      TIHkldCqIY
      qUl9di <a href="http://eepyhzblvtad.com/">eepyhzblvtad</a>, [url=http://lmmbqovhejvj.com/]lmmbqovhejvj[/url], [link=http://lvlwopylxobe.com/]lvlwopylxobe[/link], http://lgvhnkylcvld.com/
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...

      Odkaž sem

      Příspěvky uživatele


      < návrat zpět

      Strana:  « předchozí  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21   další » ... 23

      Díky za přečtení.
      Co se týká toho, že se ani jeden nechce vzdát toho druhého, tak to může působit zvláštně. Ale u Adamara je to logické. Ztrácí vše a tak snaha ukončit to v relativně dobrém u něj dává i smysl.
      No a Cormac se.má cítit rozporuplně. Na jednu stranu Adamara nenávidí a nechce s ním mít nic společného (jakožto milenec, který byl zrazen), ale současně o něj nechce přijít a obdivuje ho, jak to všechno zvládá (a v tu chvíli přemýšlí jako syn, který navždy ztrácí otce).
      Ten příchod opata jsem napsala blbě, to uznávám. Upravit to bude maličkost.
      Dialogů ještě bude :-) tak alespoň na ně se můžeš těšit.

      Já si do Ladrina rýpnout nechtěla, ale ono se to tak nabízelo...

      Leona se nezdá. Sice je jemná a citlivá, ale má v sobě bojovnost. Hlavně ve chvíli, kdy už jí o nic nejde. A v danou chvíli si tak připadala. Byla na dně, níž už nemohla. Tak proč by si měla brát servítky. Oproti Lence právě v danou chvíli dokázala najít sílu bojovat. A oproti Lence dokáže i tak zachovat chladnou hlavu a poukázat na problém a částečně nechat emoce stranou.

      No a Tran je prostě Tran. Ten okouzlí každou ženu. Prostě to má v povaze. A nekašle na léčení. Bylinky rostou skoro sami, stačí jen aby je zalil. Masti a tinktury má připravené. A že by denně musel řešit nějaké zdravotní problémy? Spíš si myslím, že v Talronu fungoval jako takový psycholog. A šlo mu to dobře 1

      Místy slza ukápla? Vážně? A mohu být tak smělá a zeptat se v jakých místech?

      Přiznám se, že první část už si nepamatuji, ale i bez toho jsem si tu kapitolu užila.

      Být na Kornelově místě, tak bych asi zprávu, že otec nezemřel, ale (údajně) oběsil se, neustála.
      Předpokládám, že ona detektivní linka se bude týkat zjištění pravdy o smrti Karla.

      To víš, tahle větev se na nějaké rozvětvení neměla. Praktičtí až to není hezké. Ještě aby dělili majetek :-)

      Hodila jsem to i do Timeline (zatím jen u sebe v počítači). Až budu vydávat novou verzi, tak to vydám. Předpokládám, že to bude někdy v průběhu příštího týdne.

      Tak, jdeme na to. Už dlouho jsem neměla možnost něco komentovat, tak se dopředu omlouvám za případné splašené myšlenky.

      Od začátku je z kapitoly cítit to vnitřní napětí a čekání na to, až konečně dojde na konflikt (nebo jak to správně říct). Ten pocit, že za chvíli dojde k něčemu, co nemám jak ovlivnit a z čeho se vyklube válka. Válka, kterou musel Ryko vnitřně už dávno očekávat, jen nad tím odmítal přemýšlet a doufal, že po všem, čím si prožil, má nárok na klidné regentství.

      Co se týká jeho rozhovoru s Ogierem, jsem upřímně ráda, že jsem nebyla na Rykovo místě. Sama za sebe mohu říct, že bych s tím klidně souhlasila. Když si přemluví Simeona, ať si klidně vládnou. Ale já nejsem on. A je mi jasné, že za zády mu stále stojí stín jeho otce a nikdy by tu nabídku nepřijal - už jen proto, že by tím udělal něco, co by jeho otec nikdy neschválil.

      Slavnost jako taková už opravdu byla v napjaté atmosféře. Šok Colina po obvinění byl překvapující. Doteď jsem myslela, že dokáže reagovat na jakoukoliv událost. Prostě jsem si ho oblíbila a myslela jsem, že zvládne vše. Ne, že by mi jeho zaváhání vadilo, naopak. Pro něj byla Rose - tak jako Simeon - něco jako jeho vlastní dítě. Přijde mi, že oněměl spíš šokem, protože nikdy nečekal, že by ho nenáviděla.

      No a ještě jednou k Ogierovi. Já chápu, že mu šlo jen o vyhlášení války a to se mu povedlo. Ale takhle okaté "důkazy"? Který vrah by šel do akce s pověřením a měšcem plným zlata? Upřímně, za tohle má chlapec bod dolů. A ať doufá, že se o tom nikdy nedozví jeho tatíček, protože tohle je pod úroveň Dauthů (tak jak si je představuji já...). Ale beru to tak, že mu Ryko nestál ani za to, aby si s tím vyhrál.

      Jo a líbí se mi, že i když je Rose na druhé straně, tak v ní stále zůstalo něco z té nevinnosti. Nebo je to tak alespoň napsané. Já tak tedy pochopila tu její nabídku Simeonovi. Zdá se mi, že ona mu ublížit nechce. Ale fakt nechápu, co si myslela, že by její manžel udělal, kdyby se k nim Simeon přidal... Někdy mi přijde, že na to čím vším si prošla, je stále neskonale naivní děcko a její bratr je vyspělejší...

      No, ale shrňme to. Přečetla jsem kapitolu úplně bez dechu a i když vím, že některé postavy v této části umřít nemohli (a nemyslím tím jenom Samuela), celou dobu jsem se bála, že si nakonec rozmyslíš jejich osud a já budu trpět při jejich umírání...

      Tak znáš mě. Já a básničky. To nejde dohromady. Neumím básnit. Vím to. Ale jednou za čas, když je konstelace hvězd příznivá (a já se praštím do hlavy), vyplodím nějakou hrůzu...

      Tak víme, že kněz byl spolčený s někým v Tristenolu. Já to zase beru tak, že tam zůstal a dělal jako že nic, protože měl své vlastní pokyny. A jeho útěk by byl veřejným přiznáním, že s tím má něco společného.

      A nedostatek příchozích může být ten, že Creagan a Meg chtěli dojet potají - tedy vjeli sami, zatímco muži přišli ke knězi tajně a i kdyby chtěl utéct, tak byl jeho dům se zahradou již obklíčený a měl smůlu.

      První, loučící se část, je nádherně pojatá. Člověk má až pocit, že to je naposledy, co se všichni viděli dohromady (což je vlastně asi pravda, že? ... ... ...).
      K tomu rejpnutí si ohledně nablití do střevíců, tak to mě rozesmálo nahlas. Ještě že jsem dnes byla v kanceláři sama. A ať už si říká Ryko co chce, tak tohle by Samuel nikdy neudělal (budu tedy v tomto s Camillou 3 )

      V druhé části to ticho před bouří je popsané tak dobře, že až člověk čeká, kdy už se co stane.

      A Simeon je úžasný. Ano, je stále dítě, ale už si dávno uvědomuje svoji povinnost. Je současně králem a odmítá se schovávat. Najednou se před Rykem, Colinem a Samuelem objevil záblesk toho krále, kterým jednou bude. Prosadil si sice svoji, ale stejně si myslím, že v něm v tu chvíli byla malá dušička a ze všeho nejvíc si přál se schovat do bezpečí. Jenže moc dobře ví, že to prostě udělat nemůže (ehm, chudák malá, vždyť je na tom jak Lenka, ale ta alespoň byla dospělá... on je ještě dítě a měl by si užívat zábavu...).

      Stejně je vtipné, jak Ryko a Colin Simeonovi chvíli vykají a chvíli tykají. V téhle scéně, jak mu neustále tykali, o to víc vyniklo Samuelovo vykání. Já toho chlapa zbožňuji. Má dokonalé vystupování a chování a to za jakékoliv situace.

      Jen by mi fakt zajímalo, komu Samuel natolik důvěřuje, aby mu svěřil informaci o tom, kam schová korunu. Je mi jasné, že až se to dozvím, dám si facku, že mě to mělo napadnout...

      Jo a Rykovo přiznání, že tentokrát by už vše řekl, protože podruhé by Oradomské kobky nezvládl, bylo smutné. Ale za to přiznání nahlas před ním smekám. Muselo ho to stát hodně sil to před všemi přiznat nahlas...

      To, že se snažíme zůstat věrné i těm - svým způsobem - blbostem, které jsme v začátku vymyslely, se mi na to právě líbí. Kolikrát jsem už chtěla změnit základ příběhu, ale nemohla jsem. Upřímně to bylo to nejtěžší. Udržet se nějaké linky, mít tam co nejvíc detailů z minula, a zároveň to napsat, aby to vyznívalo jinak.

      A máš pravdu. Aldormě nejde dát sbohem. Nikdy!

      Vážně netuším, co na tak krásný a obsáhlý komentář odpovědět.

      Když vezmeme v potaz, že zadání, ze kterého to všechno vzešlo, jsem dostala z důvodu, že mé postavy byly ploché a neuvěřitelné, tak mi najednou tvůj komentář vhání slzy do očí. Protože mám pocit, že jsem se to konečně naučila. Že mé postavy mají nějakou minulost, která je vidět. Mají vady a žijí s nimi.

      Původní charakter postav se hodně změnil. Sice jsem jim připravila horší chvíle a většinu z nich trápila. Ale snad mi to odpustí jak oni, tak čtenáři.

      Nejvíc mě ale těší, že byl přijat Samuel. Byla to postava, kterou jsem si vymyslela v době, kdy jsem měla v soukromém životě krizi a potřebovala jsem někoho jako byl on. Tak jsem si ho alespoň napsala. Jen ten osud jsem mu mohla vymyslet lepší.

      Ještě že tohle není úplné sbohem a že mám další příběh, kde budu moc psát o jejich osudech.

      Fakt?
      Já nikdy flirtovat neuměla... Nebo asi jo, jen jsem netušila, že flirtuji 3

      Vypadá to divně. A je to divné. Prostě je to Lenka. Jenom Lenka...
      Rozhovor Lenky a Creagana bude na pořád jen mezi nimi. Můžete si domýšlet, co si říkali, ale napsané to nikdy nebude.

      Ano, Frundor tady najede na cestu, která ho přivede až na pokraj psychických sil. Ale přiznám se, že tohle by po něm Lenka nikdy nechtěla a kdyby tušila, jak to celé dopadne, tak na tu ještěrku ani nepromluví.

      Poslední rozhovor musel patřit Trivetovi. Prostě musel. Po tom všem, co pro ni udělal si to prostě zasloužil.

      No a porod a to, že dva ze tří svědků se zmůžou na vlastního potomka. Jako z té hlášky se tu tlemím jak blázen 3

      Tak se mi to nakonec asi vážně povedlo. Napsat ten konec tak, aby byla chyba na obou stranách a rozchod byl vinou obou. Že by se mi podařilo to napsat hořkosladké, to jsem ani nedoufala.

      Jo, ještěrka tu hraje nějak druhé housle... Ale snad to příběhu neuškodilo

      Znal. A došlo mi to až po zveřejnění. Takže se bojím toho, že rejpání bude předěláno (a tedy rozpracováno) na trošku delší úsek :-D
      Edit: Lenka má dlouhé vedení a že je zamilovaná by jí došlo nejdřív po roce. A tolik času neměla...


      Strana:  « předchozí  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21   další » ... 23