Příspěvky uživatele

No vidíš to já měla právě za to že světlo se odvíjí od draka který volá. Diky.

Tak to víš, nikdo nejsme robot :) však on se rozpovídá neboj...

Tak alespoň něco pobavilo. Obvykle ztrácím nervy ale pomáhá mi zachovat zdraví rozum když vidím že je na tom někdo ještě hůř. A protože mám Frundor je vážně a pomazleni a ukrytí v náručí, tak mu che Eva i pomoct...

Jo, jako nástin to zní dobře, uvidíme až to prepracuješ. Budu držet palce.

U téhle kapitoly si nejsem moc ničím jistá. Jako on ten vývoj dává smysl, ale když se nadtím zamyslíš, je to tam tak důležité? Jako ono se nedá říct, vyhoď to celé, to zase ne. Ale ten začátek s Trivetem v Tranově domě je kostrbatý. Jak jsi sama říkala asi bych chtěl předělat. v kontextu i působí násilně to jak si najednou po prožitém stresu sedíte u kafe a kecáte. Načež ten závěr s davem jsi pak zase odbyla.
Já osobně mám u téhle kapitoly problém říct si, proč tu vlastně je? Co mám říká? Co je v ní to hlavní? Protože ono to z ní nevyznívá. Je tu kvůli tomu rozhovoru, Lenka vs Frundor? Nebo jde o ten dav nakonci? Na davu jsme se tehdy shodly, ale já teď z toho mám takový zláštní pocit, že ta situace vyznívá uměle. Jakože oni by tak asi jednali, ale nemáíš to ani dost jednoznačně popsané. Proč jen muži? Proč ne i ženy? Proč až potom co se opili? To už z ních dávno opadl ten prvotní zážitek? Kvůli Margaritě? NEbo až vloivem alkoholu? To že považují Lenku za draka v lidském těle navíc nesouvisí s kletbou ani proroctvím. Přesto ona když je vidí má pocit, že v ní vkládají víru právě k tomuto. Proč? To Lenčino seřvání prosím, to k ní asi už patří, i když ta frmulace je taky divná, ale to souvisí s tím před tím.

No, neměla jsem od kapitoly jak jsi sama říkala žádná veliká očekávání, ale jak se nad tím zkouším zamyslet jinak než jen jako fanoušek, tak z ní mám takový mdlý pocit. Děj nikam neposouvá, krom toho že se ukázal Frundor jako překladatel, nám ani nic nového nesděluje... Bude to chtít se nad tím ještě zamyslet.

No což o to, to určitě je :D Jen já se nemůžu dočkat až se mu budu drápat na hřbet :D

No já mu jich asi vymyslím ještě víc. Mu budu pro sebeříkat, jak modrásek, tak ještěrka, tak šupináč a určitě jich přibude :D

U toho argumentování, t ze mě tak prostě samo vypadlo a pak na to koukám a říkám si, není to divné? Celou dobu takový zakřiknutý a nejdnou... Ale pak jsem si uvědomila, že právě má za sebou sálodlouhou zpověď a výklad historie. Už se rozpovídal. Měl čas na přemýšlení. Otázka co dál, ho jistě pálila stejně jako mě, ale netušil co se mnou, protože už se neumí rozhodovat. Proto mlčel i po mé otázce. Načež jsem přišla s požadavkem, který mu připadal absurdní. Proč bych chtěla k Dračí skále? Nepotřebuju spíš náhodou, jíst? Pít? Postel? místní oblečení? A takové běžné věci? Myslím že to nechápal. Začal zmatkovat. Neuměl říct "ne," ale zároveň měl pocit, že je to fakt hloupý nápad. A tak se z toho pokusil vybruslit. Nenechala jsem ho. No a pak došlo na to, že by mě tam mohl vzít. Nejspíš ho takový požadavek zaskočil. Automaticky jsem mu tvrdila, že to svede, že o tom nemíním diskutovat a on jak je zvyklý poslouchat lidi které kolem sebe má, vyšel splnit můj "rozkaz". Najednu stranu byl nejspíš zklamaný, že potom co jsem mu dělala vrbu jsem mu začala rozkazovat, jako to dělali místní. Na druhou stranu byl ale překvapený z toho, že jsem ho povzbuzovala místní král by mu leda tak omlátil o čenich jeho vlastní zbytečnost...

Jsem ráda, že se ti kapitola líbila. Evě nic jiného nezbývalo, něco dávat smysl musí. :D A kdyby se to nepokoušela sama sobě odlehčit, může si rovnou hodit mašli... Díky za přečtení.

Já se nezlobím, jsem ráda, že jsem se strefila a můj úsudek není špatný

Tak jsem přečetla kapitolu ještě jednou a musím říct, že jsem našla první úsek který by ti myslím (a teď mluvím z vlastní zkušenosti)editor vyškrtl. Konkrétně mlkuvím o rozhovoru s Niame. Já tedy chápu přesně proč tam je, chtěla jsi Niame představit čtenářům, chtěla jsi, aby Lenka měla taky nějakou tu klidnou chvilku, abys mohla zdůraznit některé rozdíly mezi naším světem a Aldormou, aby si mohla Lenka vzpomenout na rodinu, ale...
Kdybych byla hodně zlá, řeknu, že ta scéna je nudná. Ale protože zlá nejsem a ani nechci být, povím to jinak. Je tam prostě a jednoduše navíc a ještě je i zbytečně dlouhá. V téhle kapitole je hlavní ten obřad a volání jmen draků. Jakoby ono by se to celé dalo shrnout to jednoho či dvou odstavců.

Niame, na mě byla moc milá. Něco málo jsme pojedly, chvilku jsme poseděly nad šálkem mátového čaje a na verandě jsme si hezky popovídaly. Pokoušela jsem se jí vysvětlit co je káva a ona se naoplátku pokoušela vysvětlit mě, jak to mají zrádci těžké, pokud barva vlasů znenadání rozdělí rodiny. Bylo to poprvé od té migrény, kdy jsem si na rodinu vzpoměla a bylo mi málem do pláče. Abych se odreagovala, pomáhala jsem Niame zadělat na chleba a než jsem se nadála, nastal čas připravit se na obřad. Creaganova matka mi poskytla možnost se umýt a následně mě přinutila obléknout si sukni až na zem, protože cokoliv jiného by prý bylo pro takovou událost, na jakou jsme se chystaly, nevhodné. I když jsem remacala, nedala mi možnost odmítnout. Když se pustila do splétání mých vlasů, už jsem se ani nepokoušela cokoliv namítat. Opustit dům a její péči při čekání, až se i ona sama připraví, byla ve výsledku úleva...

Samozřejmě ne těmito slovy, že :D Ale jako že by to šlo a mohla bys rovnou začít tím co je důležité. Mě se ta scéna osobně líbila v tom hnětení chleba a tak, ale zase to není nic co by bylo pro příběh důležité a Lenčina neochota nosit sukně už byla také zdůrazňována dost, tohle už čtenář chjápe a nepotřebuje to stále dokola omílat. Další věc je ta, že tak jak máš rozhovor s Niame postavený, zní hrozně vyumělkovaně. Jakože Niame v pohodě, nabídne Lence jídlo, pití, je překvapená z nápoje, které Lenka chce a ona ho sama nezná. Přijde za Lenkou na verandu, zajímá se, je taková ta milá hostitelka... Načež se Lenka rozbrečí a mamad Niame ukáže že ví vlastně úplně všechno, jako nějaká vědma. Lenka je jiná než ostatní ženy, používá neznámá slova, tak to ona musí být z jiného světa! Kdyby řekal třeba, Creagan mi to řekl, nebo něco takového, ale tohle její odvození mi přišlo prostě už jako moc. Navíc prostě ta část, kde se Lenka málem rozbrečí a Niame jí vyzývá k tomu aby si klidně pobrečela, že to všichni pochopí, zní prostě divně. Za A, co je komu do toho jestli ona brečí, nebo ne? Za B právě to vysvětlení ohledně toho jak na to přišla je divné. A za C Ta formulace, že se sice místní mohou přestrojit a jít navštíávit své příbuzné i když už je nesmějí nikdy kontaktovat je blbá. Není to logické. Je to život ohrožující. Mohla to zmínit jen jako hypoteticky. Ale pokud se něco takového opravdu dělo, tak jak mohli lidé v Talronu vědět a vůbec věřit tomu že svou rodinu nekontaktují? Kdokoliv z nich by je mohl prozradit... Já nevím prostě mi to nepřišlo šťastně řečeno, myslím že pokud bys chtěla ve výsledku rozhovor s Niame zachovat tak tuhle pasáž by to chtělo změnit a říct to nějak méně konfliktně. Vždyť by úplně stačilo říct: "Jen plač, uleví se ti. Přijít o rodinu je vždycky těžké." A nikdo by to nemusel dál rozvádět. Ty dvě by si chvilku poseděly ve vzájemném souznění a vualá, může se pokračovat. :)

Neber si to prosím zle, jen je fakt, že co jsem sledovala holky co mi dělaly korekce tak si myslím že tohle přesněje jedna z pasáží kde by řekly: "Tohle smaž, je to tam zbytečné."
A pokud to tam chceš nechat tak bych změnila tu jistou část dialogu.

Ta svatba už pak plyne hezky. I část před obřadem, i obřad samotný.

Ale ta ironie že Eva to prostě plácla, aby dala důraz na své chování a pohrozila mu, že mu tu udělá bordel, jestli jí neřekne co od ní chce a aon je za to ještě vlastně rád :D:D:D

Odhadla jsi to přesně cynismus je pro ni obrana před tím co se děje kolem ní. Potřebuje si zachovat zdravý rozum, jinak by nemohla vůbec fungovat.
I to tornádo jsi vystihla. Eva si myslela, kdoví jak mu vyhrožuje, ale pro Frundora to byla naděje na změnu, ve kterou už nedoufal. Ulevilo se mi, že to dává smysl i někomu jinému než mě :D

Takový šeřík, to je hrozný plevel, roste jako z vody :D

Tak tedy podruhé :)
Kapitola se mi četla prakticky sama. Šlo to lehce, dej ubíhal a všechno ve výsledku hezky pasovalo. Líbil se mi hlavně Trivet a Margarita, ale to už víš. Našla jsem dva nebo tři překlepy a jednu hrubou v Y jinak dobré.
Další zase příště ;)

V pohodě já jen chtrěla abys věděla že jsem to konečně dočetla :D

V tom případě se ti to povedlo dokonale :)