Příspěvky uživatele

Hlavně že vím, že má Eillen narozeniny, ale přání na aldormu za mě musí napsat někdo jiný *facepalm*. Tak alespoň formou komentáře:

Čas, tak jako každý rok,
zvedá ruku ku pozdravu,
by na nástěnku kalendáře
vyryl další čárku.

V tom neporadí listy snáře
jak roky letí dnem i nocí.
Však zakázáno není snění,
vlastní svět tě nezradí.

V srdci stále mladá,
dokud sama budeš chtít.
Tak vůle odhodlaná
I čas oklame, její štít.

V pořádku, mě to jako neregistrované šlo takže jsem to neřešila dál. Díky za otestování

Práv+ě že mě to zmátlo. .
Asi ano, jako Eillen tvrdfí že to není tak nepochopitelné, já nevím m+ě to přišlo taková jako COŽE? Ale v pohodě, hádat se kvůli tomu nebudu. Zarazilo mě to připadalo mi to zvláštní.
V pohodě, ono to nějak dopadne. Chápu, že to není stěžejní scéna.

Otec Eduard sleduje sve zajmy s v tech rozhodneneni Trivet v Tristenolu

Tak kdyby slo o jednoho cloveka, ale o cely zastup dospelych? Ja ti nevim, takove divne to je... Jak byl minuly dil pekny tady mi tu prislo hrozne uspechane. A celkove takove prvoplanovite, ale nevim presne, co mi na tom presne nesedi...

Tedy... Ze nebylo z rozhovoru v zahrade poznat, ze by otec Eduard odmitl penize za studium deti z kralovske poklady, to jsem jako prekousla. Ale: Za dětmi se mezitím téměř nepozorovaně objevil zástup jejich otců. - Mi prijde uz trochu moc. Nejsem zklamana, ale je to takove divne, prijde mi to cele nerealne a nevim, jestli je to jen moji neznalosti okolnosti, nebo necim jinym. V takovem pripade nevim cim... To nevadi pis dal :D

Tak nezanevřela, jen můj mozek musí mírt tu správnou náladu aby odložil korektury, které mají prioritu 1, a šel relaxovat ke čtení . Pokud se mi povedlo být i inspirativní, tím lépe. A neboj se budu číst, dál, teď už snad postupně jak budeš přidávat nejdůežitější a nejtěžší bývá krok první, tak pevn+ě věřím že teď už to bude jenom lepší . Děkuji, že zase píšeš. Jsem ráda že ses vrátila i CZ Všechny tyhle 4 příběhy potřebují přepsání jako sůl .

Jo v pohodě, toho Kreoina bych ještě chápala s tou Linou mě to trochu mrzelo, ale to jen, že do teď jsi si dala u všeho tak záležet a tady mi to bilo do očí...

JJ To je skvělé, já vím že jsem už s tím asi ortravná, ale mám ráda pár Trivet + Margarita ať už jsou v problémech, nebo ne . Děkuju

Zvláštně melancholické, ale tady už se mi rozhovor Barbory s Trivetem líbil o dfost víc. A povtrdily se (alespoň trochu) mé dohady o tom jaký byl vztah Meg a Triveta. Já ty dva prostě miluju jako pár
Inu nemají to lehklíé, ale ta rozprava s otcem Eduardem na tu se fakt těším. Hidně štěstí a múzy, budeš ji potřebovat.

Kdo by občas Triveta rád neprofackoval? Já bych je profackovala všechny, kdyby nebyla takový racionální zbabělec se sklony k depresím a hroucení se :D

Nevidím na tom žádné hromobití, ale pkračuje nám to zajímavé. Ta první setkání a zase u kovárny. Inu historie se zkrátka opakuje, to je pěkné, ne?
Je to zvláštní číst z pohledů obou postav, ale nenudí. Říkala jsem si proč by Kreoin nechal Barboru odejít bezeslova, když už byl Trivet pryč a on jí mohl vynadat? (Dát kázání, pokárat, promluvit do duše) Ale dejme tomu, že odešla tak rychle, že to ani nestihl. Ten rozhovor s Linou mi přišel takový nucený, ale je to možná jen můj dojem. Pravda je taková že po předchozích částech mi tahle přišla společně s tou první asi jako ta zatím nejslabší, ale víš jak, to je vždycky a v každé knize i povídce. Mám to za sebou a mohu mířit dál Díky :)

Tak ujsem se k tomu koečně dočetla. Třikrát hurá! Hurá! Hurá :D:D:D
Tak a je to...

Barbara to nemá jednoduché. Učení výhrlůžka, všechno logické. Po konci minulé kapitoly mi přišlo zvláštní, že Trivwet okamžitě neodjela, čekala baych, že tady už bude na cestě, ale opět je logické, že se čekalo na odpověď od Pánů Tristenolu. Nyní je tedy vše jasné. Kostky jsou vrženy a Trivete, je čas jít... Vrať se nám celý a nepoblouzni příliš. Hůrka už ti jednou ukázala směr. Dokáže to znovu? My víme že ano ale stejěn se těším

Právo volby, Barbaro, měla bys to znát . Frundor je vážný. Proč se tak rozhodl a proč vyhověl? Malý velký drak .
A to mi chce někdo říct, že na tohle Trivetovo prohlášení Creagan mlčel?
Ne, ne ne... Jistě si toho řekli ještě mnoho, jen my se to dozvíme později. Určitě. Tahle královská poarada se mi líbila, zatím to všechno dává smysl a příběh graduje. Krátké díly přesto dostatečně zajímavé.

Nemůžu říct, která z částí téhle kapitoly mne oslovila víc. Ta u Barbory, která byla psána mnohem lehčeji než v první kapitole? Ta s Trivetem a Margaritou, kde se naplno projevila jejich manželská krize? Margariia prská jako kočka a hysterčí, ale mě přijde, že se jen schovává. Schovává se za minulost a svůj strach z míst a činů, protože jí trápí jak je uzavřená, stárnoucí a připadá si nepodporovaná. Trivet navrhl chůvu a posluhovačku, ale Margarita odmítla. Jak moc se Trivet snažil jí to vymluvit a předvědčit ji? Zřejmě moc ne. Nedošlo mu že chce být přemluvena, že touží po tom, trávit svůj čas s ním ve víru velikého dění, i když to nepřiznává protože se sama sebe bojí. Vedle něj se však cítila silnější, as ním by to vydržela, ale nakonec zůstala nepřemluvená a přesvědčila se že je to takhle dobře. Zůstávala často sama s dětmi a se svými myšlenkami v jejichž zajetí toužila být co nejméně. Z počátku jí to stačilo, byla šťastná, ale brzy se začínala cítit jako v kleci. Uvězněná v paláci skrytá za zeď, kterou si postavila v nitru jako brnění. Vládný úsměv, hrdá tvář, laciné řeči, když bylo třeba účastnit se společenských akcí... Trivet byl ohleduplný svým mužským způsobem. Margarita nechtěla do Dramonu, jezdil tam sám, aby jí nepřipomínal minulost. Nechtěla posluhovačku, tak jí nenutil. Nechtěla na večírky jiné než nezbytné, tak doprovázel krále sám... A v osamělé ženě tak vzbudil pocit, že už jej nezajímá. Začala si všímat že stárne a heldala u Triveta nevěru protože jako už jednou nebyla schopná podívat se na věc jeho očima. A jako už jednou byla to ona kdo potřeboval vytáhnotu z bahna, jenže stejně jako kdysi s Lenkou, bylo její volání o pomoc navenek jen odstrkování od sebe těch, kteří ji milují. Aniž by si to uvědomovala sama sebe zavírala do ještě těsnější klece a Trivet si snadno nemohl vědět rady. Řešit problémy království, Creagana i ty své a Margaritiny...
Asi jsem se moc rozepsala, ale je dobře že jsem to začala číst od začátku, protože takhle mám alespˇoň možnost oživit si ty postavy a jejich příběhy. Děkuju :)