Zdroj: http://aldorma.hys.cz/index.php?a=umeni-odpoustet/umeni-odpoustet-prolog  •  Vydáno: 4.9.2016 20:13  •  Autor: Jackie-Decker

Umění odpouštět - Prolog

Umění odpouštět - Prolog Úvod k povídce.

Bylo, nebylo… Kdysi dávno v daleké zemi…

Tak začínají všechny pohádkové příběhy, ale tento příběh je jiný.

Je o královtsví, jež od jeho založení provází kletby, tajemná proroctví a draci. Osudy tamních lidí pojí láska, přátelství i nenávist. Je to svět vzdálený od toho našeho za hranicí času a prostoru a přece je leckdy blíže než by se mohlo zdát...

Láká nás všechny svou vzdálenou blízkostí, která je znát hlavně v našich srdcích. Neuvěřitelnost příběhů, které po léta ležely jen v tamním archivu, podtrhuje pravdivost slov, vepsaných rukama rozličných kronikářů.

Kdysi dávno, kdy Aldorma byla jen malým kouskem země, vévodstvím velkého království Tristenol, žil generál královských vojsk, velký rytíř a udatný vojevůdce jménem Sidus Clemens. Byl to velký voják a svou odvahou a chrabrostí si vysloužil uznání od Tristenolského krále tak veliké, že jej Villafran II uznal sobě rovným a Sidus Clemens se stal králem Aldormy.

Jeho rod byl však záhy prokletí a několik generací trvalo, než se podařilo kletbu zlomit a na trůn měl dosednout dědic Sidovi krve. Jenže toho času byli dědici dva. Creagan a Margarita. Po právu Creagan, jako starší ze sourozenců, měl vládnout své zemi, ale Margarita celá léta žila a vyrůstala v domnění, že je jedinou dědičkou trůnu a zpochybnila bratrův nárok.

O tom bylo sepsáno mnoho příběhů, ale tento je jiný. Tento příběh začíná tam, kde jiné končí. Na bitevním poli, kde k válce nakonec nedošlo…