Zdroj: http://aldorma.hys.cz/index.php?a=skryte-poklady/skryte-poklady-prolog  •  Vydáno: 5.9.2016 18:41  •  Autor: Lomeril

Skryté poklady - Prolog

Skryté poklady - Prolog Takže prolog ke slibované povídce Skryté poklady. V galerii najdete rodokmen k povídce.

"Tak tady to všechno začalo?" zeptala se Margarita a rozhlédla se po rozvalinách Petrova Kamene.
"Ano, tady to začalo," přisvědčil Trivet.

Valerie se také rozhlížela po zčernalých kamenech kolem sebe. Bylo to všechno takové zvláštní, ale moc se jí tam líbilo. Byla ráda, že ji rodiče na tenhle výlet vzali.
Hlavní obytná část Petrova Kamene byla úplně v troskách. Stropy a podlahy byly pryč, zůstaly jen obvodové zdi, ze kterých chyběly obrovské kusy, jako by je okousalo nějaké gigantické zvíře. Hradby na tom byly o málo lépe, ale ne o moc. Tráva za tu dobu pronikla všude. Na hlavním nádvoří rostla statná borovice.
Valerie se vydala k rozvalinám něčeho, co snad kdysi mohlo být stájí.
"Buď opatrná, drahoušku," zavolala za ní Margarita.
Valerie přikývla. Protáhla se do bývalé stáje a zjistila, že stojí proti třem klukům. Všichni byli docela určitě starší než ona. Jeden z nich, hubený kluk s rozcuchanými hnědými vlasy, ve kterých se zachytilo pár stébel trávy, udělal krok kupředu.
"Hele, holka," uchechtl se. Nebylo to oslovení, ale konstatování toho, že Valerie je dívka.
"Postřeh," ušklíbla se Valerie.
"Co tu děláš?" založil si kluk ruce na prsou.
"Jsem tu na výletě," odpověděla Valerie.
"Tak běž někam jinam, jasný? My tady hledáme poklad a nechceme, aby nás někdo rušil. Vodprejskni!" popošel kluk ještě o krok.
"Poklad? Tady?" vyprskla Valerie smíchy.
"Jasně, ty troubo! Poklad Anguse Clemense, každý ví, že tady někde je!" vyštěkl jiný kluk.
"Valerie?" ozvalo se za jejími zády.
Ohlédla se a uviděla tátu.
"Jo, už jdu," odpověděla a vydala se za ním.
V oblouku, ve kterém byly před lety zasazeny dveře, se ještě otočila a vyplázla na tři kluky jazyk. Pak doběhla rodiče, kteří už se vraceli do vesnice, a chytila tátu za ruku.
"Tati, tady má být nějaký poklad?" vyzvídala.
"To jsi slyšela od těch kluků? Říká se to. Tenhle hrad kdysi postavil rod Volanů a Volanové také kdysi střežili poklad prince Anguse Clemense. Jenomže nikdo neví, co se s tím zlatem stalo. Někdo říká, že ho Volanové po Angusově smrti vrátili králi. Jiný tvrdí, že si ho nechali a když byl Petrův Kámen vypálen, odvezla ho Karol Volanová na jih a použila ho k postavení vesnice Talron. Také jsem slyšel, že když Loqar Niman Petrův Kámen vypálil, ukradl z něj i Angusův poklad. Ale někteří lidé pořád věří, že je to zlato stále pohřbené někde tady a čeká na toho, kdo si ho zaslouží. Docela pěkná pověst," usmál se Trivet.
Valerie se otočila a věnovala Petrovu Kameni poslední pohled. Na rozvalinách brány uviděla tři siluety kluků. Za nimi se vypínaly zbytky starých zdí a daleko za nimi se proti modré obloze rýsovaly vrcholky hor.

„Kdyby se mužům dostávalo manželek, jakých si zasluhují, měli by zatraceně těžký život.“ Oscar Wilde