Zdroj: http://aldorma.hys.cz/index.php?a=draci-pravo/draci-pravo-prolog  •  Vydáno: 19.4.2017 18:23  •  Autor: Eillen

Dračí právo - prolog

Dračí právo - prologJeden příběh skončil. Ale další právě začíná.

Doufám, že se budeme nadále setkávat a že mi budete dodávat inspiraci milými (ale i kritickými) komentáři.

Tak jdeme na to. Pro začátek krátký prolog...

Prolog
(den první)

 

Neuplynul ani rok a dračí chrám byl opět zahalen do smutku. Nastal den pohřbu královny. Čtveřice mužů nesla na svých ramenou rakev z jedlového dřeva. Celý chrám mlčky přihlížel, když pokládali rakev na oltář. Poté se jako čestná stráž postavili po dvojicích z boku.

Před oltář předstoupil kněz známý jako Dračí ústa a začal vyprávět o zesnulé královně. Sálem se nesl příběh, který však byl daleko od pravdy. Skutečnost znalo jenom pár lidí. Když kněz ukončil svůj proslov, došel k malé hranici z jedlového dřeva, která stála vedle rakve, uchopil vrchní větev a odcházel s ní k rudé dračí soše, aby ji napálil od plamene plápolajícího z dračí tlamy.

Ve stejnou chvíli k oltáři došla žena s nemluvnětem v náručí. Přijala hořící větev a opatrně ji přiložila k dlani spícího chlapce. Hned poté přiložila hořící větev k hranici a pozorovala, jak začíná stoupat lehký dým, na kterém měla odlétnout duše zesnulé královny do nebes.

„Nechť tvá duše nalezne cestu k věčnému klidu,“ pronesla pevným hlasem a ozvěna chrámu zanesla její slova do každičkého kouta.

A pak se stalo nevídané. Kolem rakve a hořící hranice začala proudit modrá záře. Přidala se k bělostnému dýmu a spolu s ním opustila chrám. 

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich