Zdroj: http://aldorma.hys.cz/index.php?a=zlato-a-stribro/zlato-a-stribro-kapitola-8  •  Vydáno: 28.8.2016 19:26  •  Autor: Lomeril

Zlato a stříbro - Kapitola 8

Zlato a stříbro - Kapitola 8 Tak do toho skočíme po hlavě. Jak dopadne soutěž mezi Karol a Angusem?
V téhle kapitole jsem použila i Angusův úhel pohledu, jako na jediném místě v povídce - tedy možná ho ještě použiju, až bude umírat, ale nejsem si jistá.

O vlásek

Druhou hádanku Karol nakonec přeskočila a zaměřila se na tu třetí. Všichni věřili, že má vězeň poloviční šanci na přežití, jen on, král a kat věděli, že tomu tak není.
Všichni si museli dál myslet, že ve skutečnosti byly v pytlíku dvě různé fazole.
Tušila, že tahle věta bude klíč. Ale jak? Nemá žádné pomůcky, tudíž nemůže jednu z fazolí přebarvit nebo vyměnit. Ale jeho cílem je přesvědčit ostatní, že ta fazole, kterou si vytáhl, je bílá. Ale jak, když bude černá? Minuty se zoufale vlekly a zrníčka padala jedno za druhým do spodní baňky přesýpacích hodin.

Angus se mezitím zabýval druhou hádankou. Jaká otázka může vězni prozradit, kterými dveřmi se dát? Nenápadně se podíval po Karol. Kousala se do rtu a opírala si čelo o sevřenou pěst. Oči měla napůl zavřené. Pak si povzdechla, narovnala se a začala pohybovat rty, jako by si přeříkávala možnosti řešení. Rozkládala při tom rukama, diskutovala sama se sebou.
Potřásl hlavou, aby zahnal myšlenky na dívku u vedlejšího stolku, když se měl soustředit na hádanku.
Copak bys mi asi řekla ty, kdybych se tě zeptal, jak zní odpověď? pomyslel si ještě a znovu se sklonil nad pergamenem se zadáním hádanky. Čas pomalu ubíhal dál.

„Stlejdo, stlejdo, koukej!“ ozval se za Karolinými zády dětský hlásek.
U vstupu na terasu stála sotva čtyřletá dívenka a mávala na Anguse krásným samorostlým kusem dřeva. Angus se na ni vlídně usmál.
„Krása, Evelino. Kdepak máš mamku?“ zeptal se.
„Evelino!“ zavolala z chodby nějaká žena, která se vzápětí objevila vedle holčičky.
Tak se podobala Angusovi, že nebylo možné, aby nebyli příbuzní. Neměla jeho skobovitý nos a oči měla menší a ne tak vodové, ale jinak měla úplně stejné rysy i stejné rovné kaštanové vlasy, které měla ona zastřižené na ramenou.
„Rebeko, prosím,“ řekl Angus.
„Jistě. Pojď, Evelino, ještě jsi neobědvala,“ chytila žena holčičku a strkala ji pryč.
„Já neci, mami! Bude zase hrášek! Já neci hrášek!“ protestovala Evelin.
„Ale po hrášku budeš zdravá, tak běž!“ zaslechli ještě z chodby Rebečin hlas.
Hrášek Karol připomněl fazole a to ji vrátilo k její práci. Evelina se má, ta o hrášku a fazolích nemusí přemýšlet, jen je sní... pomyslela si. Zmizí jí v bříšku a nikdo se už nestará, jestli to byla černá nebo bílá fazole...
Počkat! Zmizí v bříšku?

Angus si povzdechl a znovu si přečetl druhou hádanku, už posté. Kdybys mi tak mohla poradit, Rebeko. Ty vždycky víš, jak se zeptat. Co bys mi poradila, kdybys tam stála?
Představil si Rebeku, jak stojí proti strážnému a přátelsky se ho ptá: „Tak co bys mi poradil, mládenče, kudy se jde na svobodu?“
A zauvažoval, co by jí strážný řekl. Kdyby mluvil pravdu, řekl by jí, kterými dveřmi jít. Kdyby lhal, poslal by ji na smrt. Kdyby mohla vědět, co by jí řekl ten druhý... tak by jí to stejně nepomohlo, protože každý by tvrdil, že život se skrývá za jinými dveřmi.
Musí vymyslet takovou otázku, aby jí oba dva strážní dali stejnou odpověď, a aby ona věděla, jakou odpověď by dostala. Pravda a lež se nikdy neshodnou, ale když se spojí, vznikne polopravda a ta je stejná, ať ji říká kdokoliv, řekla mu kdysi Rebeka.
Jenomže jak jedinou otázkou přinutit strážného, aby vyslovil polopravdu, když může jenom lhát nebo mluvit pravdu?

Zmizí v bříšku?
Karol už cítila, že má řešení na dosah. Kdyby vězeň fazoli snědl... ale ne, to je nesmysl. Takhle by nikdo hádanku nepostavil. Ale kdyby vězeň fazoli snědl, všichni by viděli, že v pytlíku zůstala černá fazole.
Všichni si museli dál myslet, že ve skutečnosti byly v pytlíku dvě různé fazole.
Což znamená, že ta kterou si vylosoval, ta, kterou spolkl, musela být bílá. Nikdo neví, že v pytlíku byly dvě černé fazole. Král to nikdy nepřizná, nemůže sám sebe usvědčit z podvodu. Kdyby vězeň fazoli snědl, zachránil by se.
Ještě chvíli se snažila najít ve svém řešení nějakou mezeru, skulinu, ale žádnou nenašla. Vzala do ruky křídu a začala psát.

Angus uslyšel zvuk křídy pohybující se po tabuli. Pevně zadoufal, že si Karol jenom dělá poznámky. Znovu se donutil soustředit. Jak získá ze strážného polopravdu?
Když se Pravdy zeptá na Lež?
Napadla ho otázka: „Co byste mi poradili, kdybyste mi oba dva měli dát jednu odpověď?“, ale pochyboval, že by sám autor úlohy dokázal vymyslet odpověď.
Co bys mi odpověděl na otázku kudy na svobodu, kdybys byl tím druhým? No jistě, takhle dostane stejnou odpověď od obou.
Lež bude vědět, že Pravda by ho poslal do správných dveří, ale protože je to Lež, zalže a pošle ho do špatných dveří,
Pravda bude vědět, že by ho Lež poslal do těch špatných dveří, a řekne mu to.
Ať se zeptá kteréhokoliv, oba ho pošlou do špatných dveří.
Sklonil se nad tabulkou a začal psát.

Karol sledovala se zatajeným dechem, jak učitel Sefton čte její odpověď. Pak pomalinku přikývl a usmál se.
„Výborně, slečno Volanová,“ řekl ve chvíli, kdy se Angus přihlásil.
„Vy máte také další řešení? Výborně, můj pane,“ kývl na Anguse, pak jim oběma odečetl čas na hodinách a škrtl Karol trojku.
Přestala Anguse vnímat. Vyřešila nejtěžší hádanku a dřív, než on. Ještě jí zbývá ta poslední.

Angus zuřil, když viděl, že Karol pokořila nejtěžší hádanku. Učitel s jeho řešením souhlasil a nastal závod o poslední odpověď. Ani Karol, ani Angus si nevšimli, že ve velkých hodinách, které jim odměřovaly čas na soutěž, zbývá sotva pár zrníček písku. Ani si nedočetli zadání posledního úkolu, když učitel tleskl. Oba nadskočili leknutím.
„Konec soutěže. Je mi líto, můj pane, ale slečna Volanová dokázala přijít na kloub tomu těžšímu problému. Zvítězila,“ pronesl učitel Sefton omluvně.
„Já vím. Podle všech pravidel je vítězem. Vadilo by vám, kdybyste se se mnou teď prošla po mojí zahradě a prozradila mi, jak jste na to přišla?“ nabídl jí Angus rámě.
„Jen když mi řeknete, jak se řeší ta druhá hádanka,“ zavěsila se do něj Karol a společně sešli z terasy.