Kdysi byl mojí láskou
dráček, modrý jak dým…
Mračné šupiny se leskly
štěstím, že hladit jej smím…
Můj táta byl mocný král,
celá země před ním, se chvěla,
že prý si náš rod ochočil draka
tak prastará píseň pěla…
Když ale přišla ta dívka,
jako by se celý svět hnul.
Já viděl, jak otec se dívá
a cítil, že v srdci mám kůl.
Náš dráček ode mě se vzdálil,
naděje odplula s ním,
všechny lidi cejch na duši pálil,
když dívčina píseň vyrazila klín.
Přízračná a bílá byla ta paní,
plující na obláčcích síly dávné.
Nikdy už nezmizí z našich srdcí,
Ona i drak, dva sny příliš vzdálené…
Kdysi byl mojí láskou
dráček, modrý jak dým…
Mračné šupiny se leskly
štěstím, že hladit jej smím…
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.