Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Dračí právo - Kapitola 2
    └ Eillen  •  8.6.2019 12:40
  • Dračí právo - Kapitola 2
    └ Lomeril  •  7.6.2019 21:00
  • Dračí právo - Kapitola 1
    └ Eillen  •  5.6.2019 18:04
  • Dračí právo - Kapitola 1
    └ Lomeril  •  5.6.2019 16:13
  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 5

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      TIHkldCqIY
      qUl9di <a href="http://eepyhzblvtad.com/">eepyhzblvtad</a>, [url=http://lmmbqovhejvj.com/]lmmbqovhejvj[/url], [link=http://lvlwopylxobe.com/]lvlwopylxobe[/link], http://lgvhnkylcvld.com/
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...

      Odkaž sem

      Kategorie: Drahokam srdce

      Drahokam srdce - Kapitola 12

      Drahokam srdce - Kapitola 12 Tentokrát mi psaní kapitoly netrvalo až tak dlouho, hlavně díky Eillen, která mi pomáhala a Jackie, která mě povzbuzovala. Ale právě díky tomu, že mi Jackie našla nějaké nesrovnalosti, tak jsem ještě kapitolu upravovala a až teď je připravena k vydání. Další děj ovlivní jedna z událostí, o které se Martina dozví v téhle kapitole. Aby splnila Frundorův úkol, musí být ostatní lidé spokojeni. Ale dá se to zvládnout? Neznamená štěstí jednoho zároveň smutek u druhého? Proč už se Martina nevrátila, když jsou Michael a Lucka šťastní

      Mohutné přípravy

      Protože jsem netušila, jak to na hradech a zámcích chodí s jídlem, během cesty jsem se vyptávala Creagana. Přeci jenom u nás doma nejspíš panovaly jiné podmínky než na hradu, kde chodilo na oběd mnohem více lidí. Naštěstí byl Creagan zvyklý na domácí podmínky, neboť Wildaran se objevil, až když byl dospělý a tak neměli moc zámeckých manýrů. Jídlo se podávalo v určitém rozmezí a nemuselo se dojíst dřív než král s královnou. Stačilo při jejich odchodu vstát na znamení úcty a tím bylo protokolu učiněno zadost. Pokud měl někdo hlad mimo tuto vymezenou dobu, mohl vždycky zajít do kuchyně, kde mu připravili něco dobrého k snědku, snad vyjma pozdních nočních hodin. Proto jsem kvůli menšímu zdržení na projížďce spěchala na jídlo, abych ho stihla.

      Tentokrát mi oběd přišel opravdu k duhu. Jídlo mi chutnalo a nechtěla jsem u něj rušit svým mluvením. S Leonou se můžu domluvit až po něm. Creagen v místnosti nebyl, takže jsem předpokládala, že jí ve své komnatě.

      Pomalu jsem dojídala, když jsem si všimla, že Leona dojedla a vstává od stolu. Všichni se okamžitě postavili také. Následovala jsem je, ale rychle jsem promluvila, aby mi královna neutekla.

      „Leono, mohla byste na mě chvilinku počkat, ráda bych se vás na něco zeptala.“

      Pokud byla překvapená, že jsem jí oslovila jménem a ne titulem, jak jsem si vzápětí uvědomila, nedala to na sobě znát.

      „Samozřejmě, jen mě na chvilku omluvte. Ráda bych se podívala na manžela, jestli něco nepotřebuje. Mohly bychom se sejít tak za hodinu na nádvoří?“ usmála se Leona a vyčkala na odpověď.

      Vzpomněla jsem si na Damiána a naši domluvu a uvědomila jsem si, že to, co chci řešit, zase tolik nespěchá, tak jsem se taky usmála a řekla: „To je ideální, naprosto mi to vyhovuje.“

      „Děkuji. Zatím nashledanou,“ rozloučila se a rychlým krokem odešla za Creaganem.

       

      ***

       

      V klidu jsem dojedla a pomalu se vydala ke stájím. Tentokrát jsem Damiána uviděla hned po svém vstupu. Pokynul mi rukou, abych ho následovala. Za chvilku jsme vstoupili do sedlovny.

      „Posaďte se, prosím,“ nabídl mi polohlasem.

      „Děkuji,“ odpověděla jsem a sedla si na nejbližší lavici. Byla jsem zvědavá, o čem chce se mnou mluvit, tak jsem mlčela, aby začal on. Vypadal mnohem méně sebejistě než při našem prvním setkání.

      „Děkuju, že jste se ráno postarala o koně, i když jsem tam nebyl.“

      „To byla samozřejmost. Bavilo mě to. Jak se daří hříběti?“ odpověděla jsem suverénně.

      „Dobře, je to zdravá a čilá klisnička. Jinak pokud budete chtít, můžete kdykoliv přijít do stáje pracovat nebo jezdit,“ řekl už hlasem, ve kterém bylo poznat, že umí vést lidi.

      „To budu ráda. A má už klisnička jméno?“ zajímala jsem se dále.

      „Ještě ne… jsem moc rád, že jste byla s králem, když se mu stala ta nehoda,“ řekl najednou to, co mu asi nejvíc leželo na srdci.

      „To já taky, i když bych samozřejmě byla raději, kdyby se mu nic nestalo.“

      „A co se vlastně stalo?“ zeptal se zvědavě.

      Tak jsem v krátkosti vyprávěla, co se stalo a přitom si ho nenápadně prohlížela. Nebyl vyloženě krásný, ale líbil se mi výraz jeho tváře, oči, které byly plné zájmu a pozornosti.

      Začali jsme spolu mluvit o koních a o svých zážitcích s nimi a minuty plynuly a já jsem věděla, že zanedlouho musím odejít, že na mě bude čekat Leona.

      „Omlouvám se, budu muset jít, jsem domluvena s královnou na nádvoří, ale ráda s vámi někdy budu v tomhle rozhovoru pokračovat,“ řekla jsem, zatímco jsem se zvedala z lavice.

      Usmál se a řekl: „A pokud zítra ráno přijdete, můžu vám ukázat tu klisničku.“

       

      ***

       

      Přesně za hodinu jsem stála na určeném místě a viděla, jak Leona přichází. Kývli jsme na sebe hlavou a šli jsme se projít do parku, kde byl stín.

      „Bylo mi řečeno, že mi máte pomoci s plesem. Ráda vaši pomoc uvítám. Již teď se bojím, že to bude nad mé síly,“ začala po chvíli Leona.

      "Ráda vám s organizací pomůžu. Mám s tím už nějaké zkušenosti a myslím, že každá ruka přiložená k dílu se hodí. Proto bych ráda věděla nějaké podrobnosti o tom plesu."

      „Jedná se o ples, kterého se budou účastnit mladé dívky ze šlechtických rodin Aldormy a Tristenolu. Převážně budou v doprovodu svých rodičů. Výzdoba se tedy musí naplánovat tak, aby se obě generace cítily pohodlně a nic je nerušilo.“

      „A kolik lidí přibližně přijede?“

      „Je pozváno přibližně třicet rodin. Přesná čísla bohužel nevím, ale mohu to zjistit,“ odpověděla Leona zamyšleně.

      "Tak to už je slušná společnost. A všichni tady budou přespávat? A taky zařídit jídlo a vše okolo. To bude dost práce. Slyšela jsem, že to má být přibližně za dva měsíce."

      „Pokoje poskytneme pro hosty z Tristenolu a pár dalších. Hrad je velký, dokázali bychom ubytovat všechny hosty, ale někteří dali přednost přespání ve svých domech v okolí. Významnější šlechtické rody si drží domy s minimem služebnictva pro takové případy, ale to jistě víte, pokud se pohybujete v těchto kruzích. A ohledně času, bohužel dva měsíce to nejsou. Máme na to jen půl měsíce," pousmála se smutně.

      „Půl měsíce? Ale jo, půl měsíce,“ došlo mi, co se mi snažila říct.

      Dívala se na mě chvilku nechápavě, ale pak se rozhodla to neřešit a pokračovala dalšími praktickými úkoly.

      „Bude třeba naplánovat zasedací pořádek. Jak bývá zvykem, některé rodiny si nemohou přijít na jméno a nebylo by vhodné, aby seděli ve své blízkosti. Zároveň kuchaři musí vymyslet občerstvení. Nejlépe jej včas vyzkoušet, aby se vědělo, jak rychle jsou schopni vše připravit a jak dlouho nápoje i potraviny vydrží, aniž by utrpěla jejich kvalita. Poté je třeba vymyslet květinovou výzdobu. Zahradník by měl být schopen už teď říci, které květiny budou v danou dobu kvést,“ narychlo vyjmenovala to první, nač si vzpomněla.

      Bylo vidět, že má velký přehled, ale také to, že nic podobného ještě neorganizovala. „Tohle je první akce tady na Wildaranu?“

      „První takto veliká. Většinou jsou plesy pořádány jen pro Aldormskou šlechtu, což v počtu osob je necelá třetina hostů, které očekáváme. Kdyby se nejednalo o Michaela, pravděpodobně bych se sama v přípravách neangažovala. Ale chci, aby se mu ples alespoň trochu líbil,“ přiznala Leona beze studu.

      „Nejlepší by bylo, kdybych si zkusila sepsat vše, co je potřeba, tak, jak mě to napadne a zítra bychom to spolu začali postupně probírat. Potom můžeme řešit bod po bodu do podrobností. Vymyslet program asi nebude třeba, počítám, že jsou nějaké zvyklosti, které je třeba dodržet-třeba ceremonie, jídlo, tanec. A ještě jsem se chtěla zeptat, jak je na tom král. Byla to nešťastná náhoda, že se mu to stalo a asi nepřivítá, že by měl zůstat v klidu,“ dodala jsem ze zvědavosti.

      „Máte pravdu, to bude nejlepší. Pokusím se najít trochu času a také něco sepsat. Prioritně se zaměřím na program, pokud vám to nebude vadit," souhlasila Leona a poté odpověděla na druhý dotaz, "Doktor mu nařídil absolutní klid. Zřejmě si zlomil kost v kotníku. Otok pomalu mizí a jak jste uhodla, náladu moc dobrou nemá. Hlavně protože ví, že ho donutím dodržovat klid na lůžku, který nesnáší. Ale zdraví má jen jedno.“

       

      ***

       

      Když jsem přišla do pokoje, začala jsem hledat něco na psaní a doufala jsem, že něco najdu. Nechtělo se mi tím obtěžovat Margaritu ani nikoho jiného. Naštěstí na to někdo myslel a v šuplíku stolu jsem našla požadované věci. Inkoustem jsem sice naposled psala před dlouhou dobou a to ještě v plnicím peru, ale na mé hrubé poznámky bude snad stačit i brk a inkoust. Špička byla seříznutá, tak to celkem šlo.

      Vypisovala jsem body, kterými jsem se chtěla zabývat jako je ubytování, jídlo, výzdoba, šaty, muzikanti, prostě cokoliv, co mě napadlo. Netušila jsem, jak moc se budou místní zvyklosti lišit, ale představovala jsem si to jako maturitní ples, kde je taky část večera věnovaná pasování maturantů – tak tady nejspíš budou představovány možné nevěsty. Vzpomněla jsem si na pohádku Tři oříšky pro popelku s Šafránkovou v hlavní roli a řekla jsem si, že tak nějak by to mohlo vypadat.

      Celkem brzo jsem byla unavená, neboť jsem nebyla zvyklá takhle brzo ráno vstávat, tak jsem nechala organizování, požádala jsem o večeři, kterou jsem snědla v pokoji a po jídle a instrukci, že mě mají za svítání vzbudit, jsem zalehla a rychle usnula klidným spánkem.

       

      ***

       

      Vstávání mi už nedělalo takové potíže jako včera, navíc představou Damiána a den staré klisničky jsem přece jenom byla dostatečně motivována. Vzpomněla jsem si na své vstávání, když se mělo někam cestovat – to jsem vstávala bez problémů, ale dennodenně to byl problém. Šla jsem ovšem spát dostatečně brzo na to, abych byla vyspaná.

      Tentokrát Damián čekal u stájí.

      „Pojďte za mnou,“ řekl a chytnul mě za ruku.

      Přemýšlela jsem, jestli se mu nemám vytrhnout, přeci jenom se skoro neznáme, ale jeho stisk byl uklidňující a navíc mě vedl do míst, které jsem neznala. Druhá budova byla nedaleko stáje a byly v ní umístěné březí klisny a klisny s malými hříbaty.

      Když pustil mou ruku, aby mohl otevřít vrata, pocítila jsem něco jako zklamání. Ach jo, v čem to zase proboha lítám. Já si lásku nemůžu dovolit a už vůbec ne tady. Chtělo by to slétnout nohama na zem. Vždyť moc dobře vím, že s láskou jsou jenom problémy.

      Klisnička byla nádherná a já si užívala té bezbranné a něžné atmosféry všude okolo. Potom jsme se vrátili zpátky, ale to už mě za ruku nedržel, jak jsem si zklamaně uvědomila, a pustili jsme se do obvyklého čištění a krmení, prakticky beze slova. Všechno, co mělo být řečeno, proběhlo beze slov.

       

      ***

       

      Ráno na snídani jsem přišla ve chvíli, kdy tam Leona nebyla. Usoudila jsem, že buď už posnídala, nebo ještě dorazí. Až v klidu posnídám, tak se někoho zeptám, kde má pokoj a domluvím se s ní na dalším postupu, přeci jenom své poznámky jsem na snídani nebrala. Ale dřív než jsem mohla něco takového udělat, vešla Leona do místnosti a šla rovnou ke mně. Tvářila se vážně a tichým hlasem pronesla: „Až budete moci, sejdeme se v dámském salonku.“

      Proti včerejšku mi přišla napjatá, tak jsem pospíchala do pokoje pro své materiály. Když jsem vešla do salónku, byla ke mně otočená zády a viditelně napjatá. Přemýšlela jsem, co se asi od včerejška stalo, ale nic mě nenapadalo.

      „Dobrý den Leono, mám s sebou vypracované některé mé návrhy na uspořádání plesu,“ začala jsem mírně.

      Leona se pomalu otočila a s vážnou tváří si mě chvíli prohlížela.

      „Řekněte mi, bylo vaším záměrem už od začátku ničit moji rodinu? Těší vás to?“ pronesla nakonec.

      Podívala jsem se na ni s nevěřícným výrazem a absolutně nevěděla, o čem to mluví. „Zničit? Vaši rodinu? Já? Proč?“ říkala jsem naprosto nesouvisle a až poté, co jsem to řekla nahlas, mi došlo, co říká. „Proč bych měla chtít ničit vaši rodinu?“ zeptala jsem se konečně normálně.

      „Nehrajte si na nevinnou. Creagan mi řekl vše o vašem včerejším rozhovoru. Byl nadšený z představy, že Lenka stále žije a nedokázal mi o tom neříct. Jen teď přemýšlím, proč jste mu to říkala. Žádala vás o to ona nebo to byl váš nápad? A neobtěžujte se s odpovědí, vlastně mě nezajímá. Jen jsem vám chtěla oznámit, že vaše účast na přípravách plesu je zrušená. Pokud se budeme muset setkat, berte prosím na vědomí, že s vámi nehodlám mít nic společného. A varuji vás. Ublížíte-li jakkoliv mému synovi, budete toho navěky litovat!“ pronesla a nedala mi jedinou možnost na reakci, protože vzápětí opustila místnost.

      Hleděla jsem na dveře, které se za ní zavřely, a říkala jsem si v duchu, že jsem se zase dostala do proudu mezi kameny, které mě můžou semlít. A přitom jsem jí chtěla pomoct.

       

      ***

       

      Papíry k plesu jsem schovala v pokoji, ale víc jsem se nestarala. Když někdo nestojí o mou pomoc, nebudu se vnucovat. Další dny plynuly v poklidné monotónnosti, kdy jsem každé ráno vstávala brzo kvůli koním, se kterými jsem se cítila lépe než s lidmi. Vždycky jsem se o ně ráno postarala, zašla si na snídani, pak jsem chvíli před obědem jezdila a po obědě a kratším odpočinku si dala druhé kolo vyjížděk. Koním to svědčilo a mě také. Občas jsem potkávala Damiána, se kterým jsem si začala rozumět, vtipkovali jsme spolu, takže jsem si připadala jako v lázních, kde má člověk odpočívat a relaxovat. Chodila jsem spát celkem brzo, takže jsem měla úplně jiný rytmus než dřív. Ale chodit spát pozdě, tak bych nezvládala ranní vstávání ke koním a o to jsem přijít nechtěla.

      Michaela a Lucku jsem potkávala jen málo, užívali si léta a procházeli místa Michaelova mládí, Creagana jsem nenavštěvovala kvůli Leoně a ji samotnou jsem potkávala jen občas na chodbách, když prováděla přípravy na ples. Zatvářila se na mě vždycky ledově a já nepochybovala o tom, že je na mě pořád naštvaná. Tak jsem se ani nesnažila ji přesvědčit o tom, že to tak není. Říkala jsem si, že netuším, jak to Frundor myslel s tím, že mě tu přenesl, když nedělám nic z toho, o co mě prosil. I když ti dva byli šťastní. Ale věděla jsem, že se to může brzo změnit, neboť ples se blížil. A Michael byl jeden z mála, který netušil, co se chystá.


      Vydáno: 5.9.2016 18:23 | 
      Přečteno: 401x | 
      Autor: Mardom
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Jméno
      Předmět
      Kontrola tyto znaky přepište do pole kontrola
      Text
        b i u s img code url hr   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

      Nebyly přidány žádné komentáře.