Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Stosluvky (Drabble)

      1 000 slov o Bheirgovi

      Tímto bych ráda poděkovala Bilkis, která může za těchto deset stoslůvek. Dámy a pánové, ráda bych vám představila Bheirga v tisíci slovech.

      Osamělý
      Nebylo lehké žít sám. Sice si to vybral a všem tvrdil, že toho nelituje. Ale chvílemi si uvědomoval, že lže nejen jim, ale i sám sobě. Až s příchodem Lenky si plně uvědomil tíživost samoty. Pozoroval ji, jak se trápí vzpomínkami na rodinu. Všímal si radosti v jejích očích, když se dala s Creaganem dohromady. Sledoval i nevyslovenou bolest, když ji opustil.
      To vše mu připomínalo, jak je sám. A ve chvíli, kdy se odstěhovala na Dramon si uvědomil, že mu schází. Bral ji jako svoji příbuznou a najednou o ni přišel.
      Nejhorší bylo vědomí, že ji již nikdy nespatří.

       

      Ztrápený
      S Danielou prožíval nejkrásnější období svého života. Kdyby jen tušil jaký osud jej čeká...
      Dva roky utekly jako voda a nic je netrápilo. Ale pak přijel Alex zpět a vše se změnilo. Moc dobře si uvědomil, jak se Alex na Danielu dívá. Stačilo jen pár hodin osamotě a budoucí král se přiznal, že je okouzlený.
      Bheirg moc dobře věděl, co musí udělat. Ubližít ženě, kterou miluje a tím ji vehnat do náruče svého nejlepšího přítele. Přesto mu pukalo srdce, když se s ní rozcházel.
      Když mu po několika letech odpustila, dal konenčně průchod emocím a nechal slzy stékat po tvářích.

       

      Rozpačitý
      Jejich první setkání po návratu bylo rozpačité. Oba si pamatovali poslední slova vyřčená před Alexovo odjezdem. Vše bylo zapomenuto a přesto ona slova stále visela ve vzduchu.
      Stáli proti sobě a dívali se do očí. Ani jeden v sobě nedokázal najít odvahu promluvit první.
      Anatola stála ve dveřích a usmívala se. Nehádali se a to bylo hlavní. Určitě si k sobě najdou cestu, i kdyby to mělo trvat několik let.
      „Dal mi ho můj dobrý kamarád,“ prohlásil najednou potichu Alex, když si všiml, že Bheirg pozoruje přívěsek, který mu kdysi věnoval.
      „Chyběl jsi mi,“ odpověděl Bheirg a pevně jej objal.

       

      Divný pán
      Pro děti ve vesnici byl vždycky ten divný pán, který psal nějaké knížky a který umí vyprávět krásně příběhy. Rodiče si vždy byli jisti, kde se jejich ratolesti po večerech nacházeli. Stačilo jen přijít a zaklepat na dveře Bheirga a vždy tam našli skupinku dětí sedících na podlaze a čekajících na další neuvěřitelný příběh.
      A přece ho děti nikdy neuměli oslovit. Nevěděli jak.
      Avšak najednou se tu objevil ten klučina, co se nebál na něj volat: „Štlejdo Bheilhu.“
      Malý Creagan. Svojí bezprostředností si získal jeho srdce. Postupem času se ze stlejdy stal učitel, poté rádce a nakonec velmi dobrý přítel.

       

      Trpělivý
      Už od Margaritina narození se snažil Bheirg přesvědčit Alexe, aby na ní tolik nelpěl. Chápal, že po smrti Daniely to byla jediná bytost, která mu zůstala. Respektivé jediná, ke které se směl hlásit. Ale Alexander byl tvrdohlavý a odmítal poslouchat dobré rady.
      A tak Bheirghovi nezbývalo nic jiného, než sledovat, jak z Margarity roste rozmazlená princezna.
      Po Alexově smrti si ji vzal pod ochranu a začal ji konečně vychovávat. Věděl, že ho Margarita nenávidí. Ale pozoroval, jak se pomalu mění a začíná si uvědomovat, co vše pro ni dělá.
      Když mu jednoho dne poděkovala, věděl, že jeho úsilí nebylo marné.

       

      Zaslepený
      Bylo mu necelých padesát let, když začal poprvé uvažovat o svém nástupci. Logické bylo hledat v řadách mladé generace. Najít si jednoho chlapce, případně dívku, a začít v něm probouzet lásku k historii. Nikdo takový se však zatím neobjevil.
      Nebo se snad špatně díval?
      Připadal si jako slepý. Věnoval se Creaganovi a snažil se ho naučit co nejvíce a jeho malého společníka nebral nikdy navědomí. Až jednoho večera si ho všiml. Creagan už chtěl jít domů, ale ten chlapec byl stále zabraný do čtení kroniky. Po chvíli přemýšlení si vzpomněl na jméno. Trivet Veil, to on ponese dál moudrost věků.

       

      Laskavý
      Historie se opakuje. Bheirg si to moc dobře uvědomoval. Sledoval Lenku bojující s vnitřními démony. Váhající. Odmítající si připustit pravdu. Snažil se ji usnadnit její rozhodování. Dokonce Trivetovi prozradil příběh Caointiorn, aby si Lenka uvědomila, že volba je stále na ní.
      A přesto nic nepomohlo. Od odchodu Creagana byla jak tělo bez duše. Přála si naplnit věštbu, aby mohla co nejdříve umřít a měla konečně klid.
      Bolelo jej sledovat její trápení a přesto věděl, že nemá jak ji pomoci. A tak se alespoň snažil zpříjemnit jí chvíle, které měla v Aldormě strávit. A Trivet mu v tom s radostí pomáhal.

       

      S vlastním rozumem
      Když vzpomínal na své dětství, měl před sebou neustále obraz svého otce podávajícího mu nové a nové knihy. Vše bylo tak snadné. Měl vyrůst, převzít řemeslo po svém otci a zachovávat rodinou tradici. Na ten den, který vše změnil nikdy nezapomene. Otcův nenávistný pohled jej pronásleduje dodnes.
      Litoval však? Možná chvílemi. Ale když se zamyslel, uvědomil si, co všechno díky svému rozhodnutí prožil. Čeho byl svědkem. A kolik přátel získal.
      Otec by na něj měl být hrdý. Vždyť jeho přáním bylo, aby měl Bheirg vlastní rozum. A to se mu splnilo. Bohužel ne tak, jak si představoval. Stal se Zrádcem.

       

      Truchlící
      Když zemřela Daniela, musel být silný, aby dodal Alexovi sílu. Stal se vrbou, která denně poslouchala Alexův nářek. Ale sám neměl nikoho, komu by se mohl svěřit.
      Když pak přišel Alexův čas, byl s ním do poslední minuty. Ani na vteřinu na sobě nedal znát, jak se cítí. Do poslední chvíle se díval Alexovi do očí a byl rád, když jeho poslední výdech unikl přes usmívající se rty.
      Dlouhou dobu seděl u jeho smrtelného lože. Příchozím se mohlo zdát, že zkameněl. Po deseti hodinách se však zvedl a odešel do svého domu. Tam konečně mohl dát průchod emocím a truchlit.

       

      Vzpomínající
      Věděl, že mu nezbývá mnoho chvil a tak se věnoval myšlenkám na lidi, které již nikdy nespatří.
      Daniela. Láska jeho života, která zemřela tak brzy.
      Alexander. Přítel, kterého by si každý přál mít.
      Creagan. Jejich syn, kterého neměli možnost poznat.
      Margarita. Dcera, která zdědila matky krásu a otcův temperament.
      Trivet. Muž, který si každý den zasluhoval jeho obdiv.
      Lenka. Dívka, která získala odvahu dospět a postavit se osudu.
      Neznámý. Muž, který mu umožnil vše prožít. Dnes už si byl jistý. Měl tu čest setkat se s drakem v lidské podobě. To on mu umožnil vše prožít. To jemu teď děkoval.


      Vydáno: 8.9.2016 19:22 | 
      Přečteno: 148x | 
      Autor: Eillen
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde