Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Zlato a stříbro

      Zlato a stříbro - Kapitola 40

      Zlato a stříbro - Kapitola 40 Lomeril zřejmě chytil psací amok, protože z ní povídky padají jako z toho pověstného oslíčka. Další kapitola ZaS a už z názvu asi odhadnete, o čem bude. O smrti, zradě a nejistotě. Kritika více než vítána, klidně budu přepisovat.

      Vražda

      Karol uprostřed noci vzbudilo bušení na dveře. S pocitem nepříjemného déja vu přes sebe přehodila župan a otevřela. Do pokoje vtrhl Eric Rawne.

      „Ericu! Co se děje?“ vyhrkla.

      „Někdo zavraždil Fionu a Galada!“

      Karol zavrávorala, jako by ji ta zpráva udeřila do obličeje. Několikrát nasucho polkla, než znovu našla řeč.

      „Ale proč?“ vypravila ze sebe.

      Eric, který se sotva držel nad hranicí zoufalství, sklesl do křesla.

      „Spletli si ho s Augustem. Zranil si při hře nohu a zůstal na zámku. Uložili ho do Augustova pokoje, zatímco princ šel s Dairin, Ericem a Belle na představení kočovných herců. Fiona mu šla přinést večeři a o dvě hodiny později je oba našli s podřezanými hrdly.“

      Karol si sedla na postel. Fiona Halimová mrtvá... Vybavila si její smutnou tvář a napadlo ji, že Fiona a Colette si jsou v mnohém podobné. Věděla, že by ji to mělo asi bolet, ale skoro aldormskou princeznu neznala. Daleko víc ji pálily jiné problémy, hrozby do budoucna. Co se tu děje? Nikdo přece... Najednou ji do očí udeřila hrozivá pravda. Loqar Niman věděl, že Rebeka a Derek byli na Petrově kameni. Nemohl si být jistý, jestli zemřeli nebo jestli utekli, pokud neviděl jejich těla, ale teď se mu to potvrdilo. Fiona a August byli jediní dědici trůnu. Když by byli mrtví, proč by Sidus nezvolil za svého nástupce Fionina švagra, svého starého přítele? Jenže... co když... přijde se na to, že zabili nesprávného...

      „Kde je August?“ křikla na Erica, zatímco hledala své oblečení. Nesmí ztratit ani minutu.

      „U nás doma...“ zamumlal Eric.

      „Musíš se tam okamžitě vrátit a přivést všechny sem. Snad nebude pozdě.“

      „Ale proč?“

      „Je to korunní princ, poslední legitimní potomek krále! Nebude trvat dlouho, než vrah zjistí, že zemřel někdo jiný. A myslíš, že až se budou chtít zbavit svědků, že se zastaví před vraždou tvé rodiny? Tady je víc lidí a snad je služebnictvo věrné. Honem, Ericu! A dej osedlat ještě tři koně navíc, pošlu někoho s tebou!“ vystrkala ho ze dveří.

      Bleskurychle se oblékla a seběhla do haly. Tísnili se tam už skoro všichni, seveřané i telmirské služebnictvo, probuzení tím nenadálým rozruchem.

      „Ardole, pojedeš s Ericem a přivezete jeho ženu a děti,“ otočila se ke svému rytíři. „A prosím, nezapomeň si meč,“ dodala.
      Potom lidem stručně vysvětlila situaci, i když jim neříkala víc, než bylo třeba.

      „Je možné, že napadnou tento dům,“ oznámila nakonec. „Budete ochotní bránit ho spolu s námi?“

      Odpovědělo jí souhlasné mumlání.

      „Dobrá. Vlade, Petře, běžte k bráně. Nepouštějte dovnitř nikoho, dokud se neporadíte se mnou nebo s Trevorem. Ostatní si najděte nějakou zbraň. Trevore, budeš tak laskav a postaráš se o děti?“

      Trevor přikývl.

      „Falcone, Halvare, vy tu můžete zůstat s dospělými, pokud vám to rodiče dovolí,“ dodala ještě. „Trevore, pod terasou je docela nenápadný přístřešek, můžete se tam schovat.“

      Už neměli kam utéct. Kdyby tak záleželo jenom na mně... povzdechla si v duchu. Kdyby byla sama, neutíkala by. Prchala by jenom kvůli Karmen a svým lidem, které neměla právo zatahovat do boje, který nebyl jejich. Ale teď se boj zdál nevyhnutelný. Loqar Niman vyložil karty a musel hrát až do konce, protože buď skončí na trůnu nebo v hrobě. A dokud budou mít Augusta, pořád budou mít v ruce trumf.

      Trvalo skoro hodinu, než se Eric a Ardol vrátili. Dairin se nacházela v téměř nepříčetném stavu, zoufale vzlykala a vykřikovala, že chce umřít. August a Eric natahovali a vypadali vyděšeně a ztraceně, zatímco Anabelle nechápala, co se děje, a Marianne kupodivu spala. Ariana Levinová a Linda Brokeová se dětí ujaly a společně s nimi se šly schovat k Trevorovi.

      Celou noc se střídaly hlídky, ostatní si ustlali v hale, přestože spánek té noci za mnoho nestál. Zlom přišel asi tak hodinu, dvě po svítání. Přiběhl Halvar Broke a probudil Karol.

      „U brány je nějaká žena a přeje si s vámi mluvit, paní,“ oznámil jí.

      Karol se tedy šla podívat k bráně, kde ji čekalo překvapení.

      „Michaelo!“

      Stála tam Karmenina kojná a nervózně se rozhlížela.

      „Michaelo! Co se stalo? Pusť ji dovnitř,“ vybídla Ardola, který zrovna držel stráž.

      Michaela vstoupila na nádvoří, i když se zdálo, že je neustále připravená utéct. Už vypadala lépe, než když ji viděla naposledy před pouhým půl rokem. Měla sice prosté šaty, ale nové a čisté, i ona sama byla čistá a upravená. Karol ji spěšně vedla do domu.

      „Co je? Kde je Nale?“

      „Stala se strašná věc,“ řekla a hlas se jí chvěl. „Královna je mrtvá, říkají, že jí puklo srdce žalem, a král se vzdal koruny...“

      „Cože?!“ vykřikla Karol.

      „Král se vzdal koruny ve prospěch Loqara Nimana,“ dokončila Michaela už ve dveřích domu.

      A je to tady. Ale proč se vzdal koruny už teď? Loqar ho k tomu musel přinutit, ale jak, když jsou všechny děti mrtvé? A jak asi zemřela královna? Skutečně jí puklo srdce, nebo ji také zavraždil? A hlavně – co teď s Augustem?

      „Paní, prý zůstal naživu princ. Prý místo něj zemřel jiný chlapec a princ August se někde ukrývá. Víte o něm?“ ptala se Michaela a hlas se jí stále třásl.

      Karol němě přikývla.

      „Mohu ho vidět? Chci se přesvědčit na vlastní oči.“

      Karol byla tak otupělá, že jí ta žádost nepřišla nijak podivná. „Petře, zaveď Michaelu za Trevorem.“

      Sama klesla na lehátko, na kterém strávila většinu minulé noci a složila hlavu do dlaní. Netušila, co dál. Věděla, že pokud mají lidé někdy Augusta uznat, musí si svůj trůn vybojovat sám. Jenomže co zmůže desetiletý rozmazlený kluk proti Loqaru Nimanovi? On sám teď trůn nezíská a ona ho pro něj vyhrát nemůže.

      Náhle uslyšela křik a vzápětí se objevil Trevor a Petr a vlekli vzpírající se Michaelu. Ten pohled Karol vrátil na zem. Prudce vstala.

      „Co to má znamenat?“ obořila se na ně.

      „Tohle,“ odpověděl Petr a hodil na zem nůž, na jehož čepeli se leskla krev.

      Mohu ho vidět? Chci se přesvědčit na vlastní oči.

      Ne... to ne, prosím, jen to ne!

      „Jenom ho zranila,“ uklidnil ji Trevor, který poznal, na co myslí. Karol si zhluboka oddechla. Kdyby ztratili i Augusta... ne, nechtěla na to myslet.

      Nedávno mě vyhledala jistá mladá žena, která tvrdí, že zná otce osiřelé dívenky, o kterou se tak obětavě staráte...

      Jistě! Jak jsem mohla jen na chvilku podezírat Dairin? Nale to poznal, musel jí to říct. A viděla mě a Treanovy odjíždět společně. Samozřejmě.

      „Jak jsi mohla? Proč?“ zeptala se nahlas.

      „Protože to byla vaše vina!“ vyprskla a hlas se jí tentokrát chvěl neskrývanou nenávistí. „Přivedla jste mě tam, nechala jste mě provdat se za toho budižkničemu a pak jste mě tam nechala! Vyhodili mě, jen co jsem se po porodu mohla postavit na nohy! Málem jsem chcípla hlady, málem jsem musela nechat chcípnout hlady Roberta a Lavetu! A je to vaše vina a taky toho idiota, co mi slíbil, že se o mě postará!“

      Karol cítila, jak v ní roste zuřivost. Ona jí přece říkala, že brát si Nalea je holý nerozum. Nebyla to její chyba, že ji neposlouchala. Michaele věřila a ona udělala tohle. Zhluboka se nadechla a zuřivost se změnila v plamen ledový jako zdi Petrova kamene.

      „Kde je Nale?“ zeptala se chladně.

      „Doufám, že pod drnem!“

      „Kde je Nale?“ opakovala.

      „Šel se mnou do Telmiru, ale před pár měsíci jsem mu utekla. Měl s sebou i ty svoje dva nohsledy a já jsem nedokázala živit tři krky navíc. Děti docela stačily.“

      „Nevypadáš, že by se ti vedlo špatně,“ podotkla Karol.

      Michaela se poprvé za tu dobu usmála. „Loqar se stará dobře o ty, co mu slouží.“

      „Ach tak,“ přikývla Karol. „Může princ chodit?“ zeptala se Trevora, aniž by spustila oči z Michaely.

      „Jenom ho škrábla na paži, nic mu není,“ odpověděl Trevor.

      „Dobře. Kerstin, můžeš pro něj, prosím, dojít?“

      Slyšela, jak Kerstin odchází. Přišla až těsně k Michaele a naklonila se k ní, že se jejich obličeje téměř dotýkaly.

      „Naleovo dítě se jmenuje Laveta?“ zeptala se.

      Michaela přisvědčila.

      „Kde je?“

      Odpovědí jí bylo jen zaryté mlčení. Karolino sebeovládání začalo selhávat. Vyťala Michaele políček.

      „Když mi to řekneš, postarám se o ni i o Roberta. Když ne, pochybuji, že po tvé smrti se bude Niman obtěžovat s jejich vydržováním,“ upozornila ji.

      Z Michaeliných očí sálalo tisíc kleteb, ale nakonec její mateřská stránka zvítězila.

      „Stříbrná ulice, třetí dům vlevo, když se jde od Šerého zákoutí.“

      „Výborně. Jsem ráda, že alespoň na těch dětech ti záleží.“

      Narovnala se, protože právě přišel August, doprovázený Kerstin a Dairin. Karol věděla, že by ho měla uznat jako svého krále, ale něco ji zarazilo. Nedokázala překonat nechuť, která se jí zmocňovala při představě toho rozmazleného chlapečka s korunou na hlavě.

      „Můj princi, tato žena se tě pokusila zabít. Je na tobě určit jí trest.“

      August vykulil oči. „Ale... já nevím... já nechci...“ vykoktal.

      „Nechcete vládnout?“ zvedla Karol obočí.

      „Ne... to ne...“ blekotal zmatený chlapec.

      „Tak rozhodněte!“ vyzvala ho.

      „Chtěla tě zabít,“ sevřela mu Dairin ochranitelsky rameno.

      August chvíli těkal očima z Karol na Michaelu a nazpátek a váhal. „Popravit,“ řekl nakonec.

      „Zabijete tím i nenarozené dítě,“ pronesla Michaela klidně.

      Loqar se stará dobře o ty, co mu slouží... Loqar... Karol si s hrůzou uvědomila, jaké služby mu Michaela asi tak mohla poskytovat.

      „Nimanovo dítě?“ vydechla.

      Michaela přikývla.

      „Zrádcova bastarda,“ zavrčela Dairin. „O důvod víc, proč se zbavit jí a Nimanova malého hada.“

      „Dairin!“ okřikl ji Eric.

      „To malé nemůže za to, kdo byli jeho rodiče. Zrovna od tebe, Dairin, bych čekala, že se k vraždě dítěte postavíš jinak,“ poznamenala Karol. Na Dairin bylo vidět, že se sotva ovládá, ale Karol na tom nezáleželo. „Nejsme jako on, my nevinné nevraždíme,“ dodala.

      „Tak si ji necháme,“ navrhl August. „Necháme ji porodit a pak ji dáme popravit!“

      Karol napadlo, jak na to zareaguje Niman. Bude k uvěznění své milenky lhostejný, nebo se rozzuří? Přistihla se, že jí to ani v nejmenším nezajímá.
       


      Vydáno: 31.8.2016 20:37 | 
      Přečteno: 127x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Žádný člověk není tak bohatý, aby mohl koupit svoji minulost.“ Oscar Wilde