Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Příběhy neobyčejných lidí

      Druhá šance

      Jenom krátká jednorázovka, která mě napadla, když jsem četla Obraz v okně. Přimyslela jsem pár věcí k drakům, tak kdyby se vám to třískalo s něčím ve vaší povídce, dejte mi vědět, já to opravím.
      Druhá šance pojednává o ženě, která chce syna, i kdyby ji to mělo zabít...

      Fialový a zlatý drak společně shlíželi na vesnici Talron. Viděli toho spoustu. Těžce pracující muže. Ustarané ženy. Vždycky veselé děti. Většinou jen sledovali to hemžení a čekali. Ale dnes... dnes se dívali na jednu jedinou ženu, která stála kousek za vsí u řeky a pozorovala pár úplně nejmenších dětí, které se pod dohledem starších sourozenců cachtaly na mělčině.
      Isobel Veillová se nestarala o manžela ani o domácnost. Nedokázala se starat o nic a nebýt její sestry, nejspíš by už ani nežila. Už celé čtyři měsíce by byla mrtvá. Nedokázala se přes to přenést. Její jediné děťátko. Tolik se na něj těšila a on jí umřel ani ne tři hodiny po narození. Její chlapeček. Její maličký Thomas.
      A doktor se vyjádřil jasně – další dítě by mohlo vážně ohrozit Isobelin život. Už tak se z toho sotva zotavila, i když to bylo nejspíš proto, že ztratila vůli o svůj život bojovat. Kdyby se člověk mohl rozhodnout zemřít, už by dávno na světě nebyla.
      „Musíme jí dát druhou šanci,“ pronesl fialový drak.
      „Ohene, nemůžeme ji nechat zemřít. Další porod nevydrží a nejspíš nepřežije ani dítě. A Tran si druhou ženu nevezme, to také víš,“ povzdechl si zlatý drak.
      „Moje dračí právo, Gretiame, je tušit osud těch, jejichž životy jsou spojeny s osudem dědiců trůnu Aldormy. Proti mé vůli jste se rozhodli využít Ceatina práva a nechali jste přežít Anarcega a já říkám, že pokud Anarceg přežil, musí přežít i syn Trana a Isobel Veillových, jinak Margarita Elata propadne záhubě,“ zamručel Ohene.
      „Ten chlapec už je mrtvý čtyři měsíce. Žádné dračí právo nemá moc vrátit ho matce,“ namítl Gretiam.
      „Přijde jiný. Isobel ještě není tak stará, aby nemohla mít dalšího.“
      „Zabije ji to!“ zaúpěl Gretiam.
      „Nezabije. A i kdyby, ona je ochotná pro svého syna zemřít,“ zachmuřil se Ohene.
      „Chceš jí přimět, aby dobrovolně obětovala svůj život kvůli nějaké tvojí předtuše? Tentokrát zacházíš příliš daleko, Ohene!“ zaryčel rozzuřený Gretiam.
      „Důvěřuj mi, Gretiame. Neničím lidské životy, dokud to není nezbytně nutné.“
      Gretiama to neuklidnilo. Měl strach, kam až může Isobel Veillovou zoufalství. A také se bál, že Ohene jejího zoufalství využije pro nějakou vlastní hru.

      Isobel se procházela sama v lese, ztracená ve vzpomínkách na ty krátké tři hodiny, které prožila se svým jediným synem. Náhle si všimla podivného muže, který šel proti ní. Vyděsilo ji, že neměl vlasy rudé, ale fialové, a jeho oči se podivně opálově leskly. Musel to být nepřítel, a tak blízko Talronu! Isobel začala pomalu couvat, když ji neznámý oslovil jménem.
      „Isobel... Isobel, neutíkej,“ požádal ji tiše.
      Zastavila se, aniž by se k tomu vědomě rozhodla.
      „Isobel, vím, jak moc toužíš po tom, aby se ti tvůj syn vrátil. To není možné. Ale pokud budeš silná a statečná, můžeš dostat druhou šanci. Odvážíš se dát svůj vlastní život v sázku, aby se ti mohlo narodit dítě?“
      Isobel, přemožená náhlou nadějí, kterou jí ten neznámý, ať už to byl kdokoliv, dával, přikývla, aniž by přemýšlela o tom, co to znamená.
      Muž se usmál.
      Pak jí jednu ruku položil na rameno a druhou na břicho. Isobel cítila, jak ji zaplavuje podivné teplo, vycházející z ruky položené na jejím břiše. Trvalo to jen chviličku, pak se teplo vytratilo a muž poodstoupil.
      „Jdi domů, Isobel. Jdi za svým manželem. Za rok od dnešního dne se vám narodí syn, po kterém toužíš,“ vyzval ji.
      Rozběhla se domů, ale po pár krocích si uvědomila, že ani nepoděkovala. Zastavila a otočila se, ale cesta byla prázdná. Muž zmizel.

      „Vědomě jsi ohrozil její život! Uvědomuješ si, jak závažné porušení zákonů to je?!“ ryčel Gretiam.
      „Nikomu jsi nic neřekl! Za to bychom tě měli navždy vykázat z našeho kruhu!“ řval Beroan.
      Ohene stál uprostřed svých zuřících bratrů a sester, ale mlčel. Věděl moc dobře, že Isobelina syna bude rod Elat potřebovat, ale nemohl se tím ohánět. Už se v minulosti mýlil a málokterý drak byl ochoten riskovat nevinný život kvůli jeho předtuše. Proto mohl říct jen jediné:
      „Pokud se prokáže, že jsem život Isobel Veillové promarnil, sám tento kruh opustím.“
      „To považujeme za samozřejmé,“ zavrčel Beroan.

      O rok později shlížel fialový drak a stříbrná dračice na vesnici Talron. V domku Veillových byl ruch a shon. Isobel rodila syna.
      „To dítě je tak slabé!“ zašeptala dračice.
      „Ceato, slíbila‘s mi...“ ozval se Ohene stejně tiše.
      „Ano, já vím. Ale pro ni nemůžu udělat vůbec nic,“ odpověděla Ceata ustaraně.
      Ceata měla velice zvláštní právo. Měla právo zachránit život umírajícího člověka. Jenomže to za svůj život mohla udělat jen pro sedm lidí. A šestkrát už své právo použila, naposledy pro Anarcega.
      „Ohene, proč ti tak moc záleží na tom, aby Isobel Veillová měla syna?“ zeptala se Ceata po chvilce.
      Ohene si povzdechl.
      „Nejde o Isobel ani o toho chlapce. Jde o Anarcega a Margaritu a taky o dvě dívky, které přijdou z Druhého světa. Ti všichni ho budou potřebovat a proto on musí žít,“ odpověděl a pak přimhouřil oči, jak se snažil lépe uvidět události v domě Veillových.

      „Je naživu? Je v pořádku?“ naléhala Isobel.
      Děťátko leželo v rukou porodní báby tiché a bezvládné.

      „Ceato, teď!“ vykřikl Ohene.
      Ceata otevřela tlamu, jako kdyby chtěla zařvat, ale místo zvuku z ní vyšlo stříbrné světlo.

      Novorozeně se pohnulo a zrovna ve chvíli, kdy se porodní bába chystala oznámit Isobel, že je mrtvé, se rozplakalo. Isobel si ulehčeně vydechla.
      „Dejte mi ho,“ vztáhla ruce.
      „Tenhleten bude mít tuhý kořínek. Vsadím se, že dneska hrobníkovi z lopaty neslezl poprvé,“ usmála se porodní bába, když dítě předávala matce.
      „Nevím. Zatím je naživu a silný,“ usmála se Isobel.
      „Jak ho pojmenujete?“
      „Už jsme o tom s Tranem mluvili. Bude to Trivet.“


      Vydáno: 7.9.2016 17:54 | 
      Přečteno: 141x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Láska vdaných žen je nejcennější na světě, manželé o tom ovšem nevědí.“ Oscar Wilde