Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Země bez draků

      Země bez draků - Kapitola 14

      Země bez draků - Kapitola 14 Vyplňovací kapitola, v podstatě o ničem. Potřebovala jsem přemostit dvě části povídky a tohle z toho vzniklo. Ale na scénu přichází nová postava.

      14. Příjezdy

      Výprava z Aldormy se vrátila o necelé dva týdny později. Simeon a Ambra byli nadšení, když viděli Irenu, a okamžitě ji začali žadonit o další lekce. K Rykovi přistoupil Samuel a poplácal ho po rameni.

      „Jak bylo v Aldormě?“ zeptal se Ryko.

      „Veselo, víceméně,“ odpověděl Samuel. „Aldormané si na oslavách dali záležet, i když nemají Camillin talent.“

      „Nemůžeš se na ně zlobit, polovina jejich dvora vyrostla uprostřed lesa,“ pokrčil Ryko rameny. „Jak jsi to zvládal?“

      „Proč bych to neměl zvládat? Whisky mají sice lepší než víno, ale i to jde přežít,“ hrál Samuel nechápavého.

      Ryko už měl na jazyku kousavou poznámku, když v tom uviděl Camillu. Měla na sobě splývavé šaty, ale i tak se mu zdálo, že přibrala. Colin se k ní choval dvorně jako obvykle, ale zároveň s nezvyklou něhou. A tehdy si Ryko uvědomil další věc.

      „Camilla jela v kočáře? Celou cestu?“ zeptal se.

      Samuel přikývl a Ryko se kousl do rtu. Camilla stejně jako on milovala koně a aspoň část dlouhých cest absolvovala v sedle. Pamatoval si na jedinou věc, která ji dostala do kočáru.

      „Je zase těhotná, co?“

      Samuel přikývl. „Doufá, že tentokrát to konečně bude kluk.“

      Za deset let manželství Colin s Camillou přišli o tři děti – dvě Camilla potratila a třetí se narodilo mrtvé. Ryko věděl, jak moc se Camilla každého dalšího těhotenství děsí a jak moc si zároveň přeje dát Colinovi syna. Záleželo jí na tom nejspíš víc než samotnému Colinovi. Chtěl k ní přijít, pogratulovat jí a říct jí, že teď to určitě vyjde, ale její chladný pozdrav, když ho míjela, ho zmrazil na místě. Raději jí jen oplatil zdvořilost a nechal ji a Colina projít dovnitř.

      „Musela se dívat na to, jak se Kristof Tegan usazuje na velvyslaneckém místě, kde chtěla bratra. To je hořká pilulka a myslím, že ji ještě nespolkla,“ poznamenal Samuel.

      „Kdyby k tomu přistupovala jinak, mohlo být po jejím. Aspoň se mě nebude snažit obcházet,“ odsekl Ryko a snažil se ostrým tónem zakrýt, jak moc mu chybí Camillino přátelství.

      „Nebo to příště udělá chytřeji,“ dodal Samuel a pak se podíval někam přes Rykovo rameno. „Vidím, že baronka Maurentová se vrátila ke dvoru.“

      Ryko otočil hlavou tak rychle, až mu křuplo v krku. Zahlédl, jak Samuel protáčí oči v sloup, ale to už byla Irena u nich.

      „Ahoj, Ryko. Dobré odpoledne,“ kývla na Samuela, než se otočila zpátky k Rykovi. „Jdu se projet, připojíš se ke mně?“

      Celá jeho bytost chtěla souhlasit, popadnout Fantoma a zmizet s ní někde za městem a vrátit se až v noci. Jenže věděl, že Samuel mu potřebuje říct spoustu věcí, že určitě probírali aldormského vyslance, že doba, kdy mohl utíkat s Irenou tak často, jak se mu zlíbilo, je pryč.

      „Promiň, mám moc práce. Někdy jindy,“ usmál se na ni. „Vezmi si Fantoma, poslední dva týdny jezdil jen se mnou. Už se na tebe těší.“

      „Díky,“ oplatila mu úsměv a vydala se směrem ke stájím.

      Samuel vedle něj stál jako opařený a když Ryko vykročil směrem do paláce, udělal dobrých deset kroků, než se Samuel vzpamatoval a doběhl ho.

      „Vezmi si Fantoma?“ vypravil ze sebe.

      „Chudák kůň potřebuje občas protáhnout nohy,“ pronesl Ryko nonšalantně.

      „Nemyslíš zuby? Jednou jsem ho chtěl odsedlat a málem mi ukopl hlavu,“ připomněl mu.

      „To proto, že jediný kůň, se kterým to umíš, je dřevěný. Irenu poslouchá jedna radost.“

      „Nejde jenom o koně. Laman je stejně dobrý jezdec jako ty a když chtěl na Fantoma jen sáhnout, málem jsi spáchal bratrovraždu,“ pokračoval Samuel.

      Ryko došel ke schodům a přehodil si hůl do druhé ruky, aby se mohl chytit zábradlí. „Protože Laman si nedovede poradit s pořádným temperamentem.“

      „A Irena ano?“

      „Věř mi, proti jejímu Lotharovi je Fantom úplný beránek.“

      „Ty znáš jejího koně? Ryko, co přesně jsi tu dělal, zatímco jsme byli v Aldormě?“ V Samuelově hlase zaznívalo podezření.

      Ryko se otočil a věnoval mu ten nejnevinnější úsměv. „Máš na starosti síť špehů, to nevíš? Projížděl jsem se na koních.“

       

      ***

       

      Další den se v Tristu objevil Filip Orb, aby králi oficiálně představil svou novomanželku. Když je Ryko viděl vedle sebe, skoro mladou Yvette Dauthovou litoval. Na první pohled bylo jasné, že svatba nebyla z lásky. Vévoda Filip se na dívku skoro ani nepodíval, jako by byla jen novou chovnou klisnou do stáda.

      Svým způsobem je, pomyslel si Ryko. S prvního manželství Filip Orb neměl žádné děti. Vévodkyně Sarah otěhotněla jen jednou a při porodu zemřela ona i dítě. Filip, který ji hluboce miloval, se s její smrtí nikdy doopravdy nesmířil a bylo jasné, že kdyby nemusel udržet rod a uzavřít spojenectví, po nějaké Yvette Dauthové by ani nevzdechl. Chudák holka. Dcera Dautha, manželka Orba, ta to nemá lehké, politoval ji v duchu a snažil se nemyslet na to, že jeho otec prodal Rosalii podobným způsobem.

      Orbova návštěva byla ovšem jen formalitou. Daleko větší událostí byl příjezd poselstva místokrále Žraločích ostrovů. Připluli na jedné z galenských lodí, které byly mezi loděmi tím, čím byli tezarští modráci mezi koňmi, a pochodovali přes celé město až k paláci. Dávali si na čas, aby Ryko mohl vyjít ven a náležitě je uvítat. Simeon zůstal uvnitř, aby si o sobě Galeňané moc nemysleli.

      Místokrálův švagr kráčel v čele. Ryko Aroana Glenvena viděl jen jednou v životě a už zapomněl, jak impozantní dovede být. O půl hlavy vyšší než Ryko a v ramenou dvakrát širší, s krátkým copánkem šedých vlasů, oblečený v těžkém sametu, který se vůbec nehodil k teplému počasí, které panovalo, stejně jako se obrovský meč na jeho boku nehodil k jeho mírovému poslání.

      „Admirále Glenvene,“ uklonil se Ryko zlehka.

      „Markýzi Nimane,“ oplatil mu Glenven úklonu. „Těší mě, že jsem po dlouhé době mohl navštívit Trist.“

      „Krále těší, že vás zde může mými ústy uvítat,“ řekl Ryko. „Služebnictvo vám ukáže vaše komnaty. Doufám, že se nechystáte chodit po paláci se zbraní u boku,“ dodal.

      Glenvenovi se zablýsklo v zelených očích a položil ruku na hrušku svého meče. Za okamžik si to ale zřejmě rozmyslel, odepnul meč a podal ho jednomu ze sluhů. „Jistě že ne. Můj úkol zde je mír a přátelství,“ odvětil a nějak se mu podařilo vyslovit to jako urážku. „Až si odpočinu po cestě, doufám, že si najdeme chvíli na soukromý rozhovor.“

      „Nemohu se dočkat,“ ujistil ho Ryko s falešným úsměvem.

      Pozoroval, jak několik vyplašených služebných vede Glenvena k jeho pokojům, a přemítal, jak ho nejsnáze přesvědčit ke spojenectví a zároveň ho udržet co nejdál od Filipa Orba. Poslední, co potřeboval, bylo, aby se Žraločí ostrovy spojili s Dauthy.

      Měl bych mezi ty komorné vpašovat Marysu, pomyslel si.

      „To byl Aroan Glenven?“ ozvalo se vedle něj. Překvapilo ho, když zjistil, že tam stojí Irena.

      „Přijel složit každoroční přísahu,“ potvrdil.

      Ireně se obličej skoro kroutil odporem. „Proč zrovna on?“

      „Protože ho poslal místokrál. Ty ho znáš?“ zvedl obočí. Ještě nikdy ji neviděl takhle reagovat.

      „Potkali jsme se, když jsem byla na Ostrovech naposledy,“ odpověděla vyhýbavě. „Nepadli jsme si do oka.“ Zdálo se, že chvíli přemýšlí, a pak se otočila k Rykovi. „Radši se teď budu držet trochu stranou. Zrovna s ním se nemusím potkat.“

      „Co se stalo?“

      Zatvářila se omluvně. „Jak říkám, nepadli jsem si do oka. Promiň.“ pokusila se o úsměv, pak ho políbila na tvář a rychle odcházela.

      Ryko zůstal stát na chodbě a přemítal, co Aroan Glenven mohl Ireně provést, že se před ním schovávala. Až při zvědavém pohledu procházející služebné si uvědomil, že si bezděčně přejíždí prsty po tváři tam, kde se ho dotkly její rty.


      Vydáno: 13.3.2017 19:24 | 
      Přečteno: 252x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      icon , - odpovědět
      Eillen
      Kapitola možná vyplňující, ale krásná.

      Ryko se chudák stále trápí z Camilliny chladnosti. Ano, může si za to sice sama, ale ztráta kamaráda, i když jen dočasná, je hrozná věc. A Ryko vlastně ani neví jestli se s ní ještě kdy usmíří.

      Jinak částečně beru zpět, co jsem v minulém komentáři psala o Rykovi. On i ten Samuel je na zabití. Jako by byl problém přiznat, že byl zamilovaný a žít dál. Ne, on místo toho sám sebe přesvědčuje o tom, že o nic nešlo. (neee, vůbec nejsem zaujatá... 3 ).
      Celkově mi rozhovor Ryka a Samuela vyvolal úsměv na tváři. Chybělo mi to jejich pošťuchování a tady to tak dokonale sedlo.

      No a že jsem zvědavá, co si provedla Irena s Aroanem snad není třeba dodávat. Už se těším na konfrontaci těch dvou. Myslím, že to bude nezapomenutelné... a ne v dobrém slova smyslu...
      icon odpověděl(a)
      Lomeril
      Může, nemůže sama, to je otázka. Prostě ani jeden nebyl ochoten ustoupit a ani jeden nebyl ochoten obětovat svoje zájmy.
      Co se týče Ryka a Samuela a (ne)přiznání si citů, je v plánu jeden rozhovor, kde by to měli probrat.
      No a Irena a náš milý žralok, to bude již brzy na vaších obrazovkách...
      icon , - odpovědět
      Mardom
      náhodou dobře vyplňující kapitola. Líbí se mi Camillina uraženost, Irenin polibek i ty to, jak chlapi řeší těhotenství a následníka Camilly.
      icon odpověděl(a)
      Lomeril
      Děkuju :) tak paradoxně následníka nejmíň řeší Colin, ten má holky a jde mu hlavně o to, aby Camilla byla v pořádku.
      A jestli se ti tenhle polibek líbí, tak jsem zvědavá, co budeš říkat, až dojde na pořádný. 1

      „Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“ Mark Twain