Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Zlato a stříbro

      Zlato a stříbro - Kapitola 2

      Zlato a stříbro - Kapitola 2 Další kapitola. Poněkud nicneříkající...
      Vím, že Karolin otec se chová trochu divně. Je to následek toho, že první polovina téhle kapitoly patřila k původní verzi příběhu, která už dávno vzala za své, ale druhá polovina kapitoly byla tak trochu dolepovaná.

      Peníze

      ´Karol se zdál hrozný sen. Procházela nahá chodbami Petrova Kamene a byla jí hrozná zima. Nezasklenými okny profukoval vítr, ale nenesl sněhové vločky. Místo toho na ni padaly zlaté mince. Chtěla je pochytat, ale kdykoliv je vzala do ruky, rozpustily se.

      „Karol?“ ozval se hlas těsně vedle jejího ucha.

      Škubla sebou a otevřela oči. Skláněl se nad ní otec.

      „Karol, co tu děláš?“

      Chvilku jí trvalo, než se zorientovala a vzpomněla si na všechno, co se dělo minulou noc.

      „Byla mi hrozná zima a pak začalo sněžit, tak jsem se sem šla ohřát,“ vysvětlila.

      „No dobře, a tohle?“ ukázal kolem.

      Kolem Karol ležely rozházené pergameny, dva brky, jeden z nich v lahvičce inkoustu, kterou jenom zázrakem v noci nepřevrhla, a svícen, na kterém dohořely všechny svíčky. Otec držel v levé ruce několik pergamenů popsaných čísly.

      „Dívala jsem se do tvých účtů...“ začala.

      „Do toho ti nic není!“ vyjel na ni.

      „Počkej! Nech mě domluvit! Našla jsem tam pár věcí,“ bránila se a začala šátrat po svých poznámkách. Když je našla, znovu na otce zaútočila. „Podívej se! Tady jsi koupil tři kila poctivého hovězího, ale já si moc dobře pamatuji, že bylo zkažené. Proč jsi nechtěl po řezníkovi peníze zpátky? To už je dávno, takže teď to z něj už nevytlučeš, ale taky to není ten hlavní problém.“
      Karolin otec už se posadil zpátky za svůj stůl a složil hlavu do dlaní. Karol se opřela o desku stolu přímo proti němu.

      „Tati, proč ti Angus Clemens už čtyři roky dluží...“ nahlédla do poznámek, „... pět set zlatých? Každá půjčka, pokud není stanoveno jinak, je na tři roky, podle zákona na něm ty peníze už rok můžeš vymáhat!“ naléhala.

      „Vymáhat? Nemůžeš jen tak vymáhat tolik peněz na někom jako Angus Clemens,“ povzdychl si otec unaveně.

      „Proč ne?“ zarazila se Karol nechápavě.

      „Proč ne?“ opakoval otec užasle.

      „Protože je to princ, Karol! O trochu vyšší hodnost než ta naše, nezdá se ti?“

      „Sidus Clemens, který se, jen tak mimochodem, narodil s původem srovnatelným s naším, ustanovil zákon pro všechny bez rozdílu!“ ohnala se Karol.

      Otec si znovu povzdychl.

      „Tvoje matka mívala dobré nápady, ale ta myšlenka, že ti dáme vzdělání, moc povedená nebyla. Poslyš, děvenko, až budeš starší, pochopíš, že svět není tak jednoduchý jako v knihách. Tak a teď buď hodná holka, běž se převléknout a pošli mi sem nějakou snídani, ano?“ pokusil se ji odbýt.

      „Počkej, tati, ty peníze by nás mohly zachránit! Kdyby nám princ Angus vrátil alespoň polovinu té částky, vyrovnáme skoro všechny naše dluhy. Nebo můžeme naše dluhy převést na prince, ať to věřitelé vymáhají od něj. Proč jsi s tím ještě nic neudělal?“ nenechala se Karol odstrčit. Představa nocí s ohřívadlem v nohách byla příliš lákavá na to, aby se jí jen tak vzdala.

      „Karol, tohle není obyčejný dluh. Nemůžu to od něj vymáhat zpátky,“ odvětil otec unaveně.

      „Ale proč ne? Tati, vykašli se na to, jestli je to vévoda, pro mě za mě, ať je to třeba král všech moří, ale svoje dluhy bude splácet! Už teď máme sotva co jíst! Kam se dostaneme za chvíli? Mám začít vytírat na chodbách, abychom ušetřili za služky? Jenom proto, že se bojíš princátka Anguse?“ vyjela Karol vztekle.

      Otec vstal a z očí mu sršely blesky. Vrazil Karol facku, až to mlasklo. Vlk tiše zavrčel.

      „Takhle se mnou mluvit nebudeš, mladá dámo! Pojď se mnou, ukážu ti ten důvod, proč mrzneme tady, skoro bez peněz a v nemilosti! Pojď!“ popadl ji otec za ruku a vedl ji ke krbu. Jednou nohou šlápl mezi studené uhlíky a rukou odstrčil zadní stěnu krbu.

      Karol uviděla černý otvor a schody, které vedly někam dolů. Hned na začátku schodů byl výklenek, kde leželo křesadlo a několik pochodní. Otec jednu zapálil a pokynul Karol, aby ho následovala.

      „Tak pojď. Chtěla jsi vědět, proč nemůžu vymáhat dluh od Anguse Clemense, tak se na to pojď podívat!“ vyzval ji.

      Opatrně překročila oheň v krbu a následovala otce, který za nimi opatrně zavřel. Sestupovali dolů jen za mihotavého světla pochodně. Když schody skončily, museli už být někde pod zemí. Pár kroků ještě šli rovnou chodbou, než narazili na masivní dubové dveře. Otec vylovil klíč, který měl na řetízku kolem krku, a odemkl.

      V malé místnosti, ve které se ocitli, nebylo nic, jen velká dřevěná truhla. Otec odemkl i tu, jiným klíčem, otevřel ji a posvítil Karol pochodní, aby dobře viděla, co se v truhle skrývá. Zalapala po dechu.

      Mezi spoustou kožených váčků tu a tam ležely pozlacené šperkovnice. Jednu z nich zvědavě otevřela a uviděla záplavu perel, safírů a stříbra. Pak nakoukla do jednoho z váčků. Byl plný zlatých mincí.

      Nezmohla se na slovo. Jak bylo možné, že měli ve sklepení takový poklad, a nikdo se ani nenamáhal zasklít okna? Proč jí o tom otec nikdy neřekl? A hlavně, proč ty peníze nikdy nepoužil?


      Vydáno: 28.8.2016 8:41 | 
      Přečteno: 170x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“ Jan Werich