Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Zlato a stříbro

      Zlato a stříbro - Kapitola 7

      Zlato a stříbro - Kapitola 7 Já se na to vykašlu. Chtěla jsem další kapitolu vydat až zítra, jenomže jsem moc netrpělivá a dám ji sem hned. Jak název napovídá, pojednává o soutěži mezi Karol a Angusem.

      Hádej, hádej hádači...

      Místo a čas vybral naopak princ. Pozval Karol na druhý den krátce po poledni. Jenže když pro ni přišel mladý šlechtic, aby ji k němu odvedl, nezamířili do paláce Wildaranu, ale do někam na okraj Telmiru.

      „Kam jdeme?“ zeptala se Karol.

      „Do domu našeho prince. Většinou bydlí tady, nebo ve svém loveckém srubu. Nemá rád ten shon a ruch ve Wildaranu,“ vysvětlil šlechtic.

      Brzy se před nimi vynořilo obrovská tepaná brána. Projeli bránou a ocitli se na příjezdové cestě k nádhernému sídlu, velkému skoro jako polovina paláce. Princ Angus stál na mramorových schodech přímo před bohatě vyřezávanými dveřmi a čekal, až k němu Karol vystoupí.

      „Vítám vás ve svém sídle, slečno Volanová,“ usmál se na ni. Měl skutečně okouzlující úsměv.

      „Ráda vás znovu vidím,“ pozdravila.

      Přijala jeho nabízené rámě a společně vstoupili do domu. Uvnitř bylo všechno střízlivé, laděné do světlých barev a dokonale vyleštěné. Vystoupali po mramorovém schodišti, odbočili doleva a po pár metrech ji provedl dveřmi na terasu.
      Tam už na ně čekal muž ve středních letech s učitelskou čapkou.

      „Slečno Volanová, představuji vám Ultana Seftona, učitele na telmirské škole. Bude soudcem naší dnešní soutěže. Pane

      Seftone, toto je Karol Volanová, která se mnou dnes bude soutěžit v řešení vašich hádanek,“ představil je Angus.

      Pozdravili se a Karol a Angus poté usedli k připraveným stolkům. Oba dostali velkou tabuli a hrst kříd. Před nimi stály velké přesýpací hodiny. Potom učitel Sefton vzal dva pergameny a ukázal Karol i Angusovi neporušené pečetě na obou.

      „Dostanete tři hádanky. Celkem máte na řešení celou jednu hodinu,“ ukázal na velké přesýpací hodiny za svými zády, „a také budeme měřit čas, za který vyřešíte jednu hádanku. Máte na každou jeden jediný pokus. Pokud odpovíte špatně, prohráváte. Nakonec zvítězí ten, kdo bude mít víc správných odpovědí. Pokud budete mít oba stejný počet správných odpovědí, zvítězí ten, kdo zodpoví těžší hádanku – první je nejlehčí, poslední nejtěžší. Pokud budete mít zodpovězené stejné hádanky, rozhodne čas. Odpovědi mi můžete sdělovat, jakmile hádanku vyluštíte, nemusíte mi je říct všechny najednou. Napíšete je na tabuli a já si je přečtu. Jste připraveni?“ zeptal se.

      Karol se podívala na Anguse, který krátce kývnul. Jeho obličej vyzařoval plné soustředění a to kouzlo, které z něj ve chvílích, kdy se díval na Karol nebo se usmíval, dělalo pohledného muže, zmizelo. Skobovitý nos připomínal zoban dravého ptáka a v šedých vodových očích nebyla ani špetka nějakého citu. Karol se zamračila. On udělá všechno proto, aby vyhrál. Ona ale byla odhodlaná ho porazit, ukázat mu, že to, že je princ, z něj nedělá dokonalého. Ucítila na sobě pohled učitele Kristonda a přikývla, aniž by se přestala dívat na Anguse.

      Učitel jim oběma podal pergamen a otočil přesýpací hodiny. Karol odtrhla oči i myšlenky od Anguse, zlomila pečeť a přečetla si text hádanek.

      1) Jednoho dne se starý vesničan vracel z trhu domů. Měl s sebou kozu, psa a v podpaží svíral hlávku zelí. Vesele si pískal, jak se mu handlování povedlo, když přišel k řece. Na břehu měl přivázanou malou pramici a už chtěl nasednout, když tu ho náhle dobrá nálada opustila.
      „Safra,“ říkal si, „vždyť já se do té lodičky se vším tím nevejdu. A když tu nechám psa samotného, roztrhá mi kozu. Když tu nechám kozu, sní mi zelí. Do loďky se mi vejde jen jedna jediná věc. Jak já to jenom provedu?“

      2) Jsi uzavřen v místnosti, ze které vedou dvoje dveře, ale jen jedny vedou skutečně ven. Za druhými čeká smrt. U obou dveří stojí jeden strážce. Jeden mluví vždy pravdu, druhý vždy lže. Nevíš u jakých dveří stojí lhář a u jakých pravdomluvný.
      Máš jen jednu otázku a jeden pokus, aby jsi zjistil kdo je pravdomluvný a kdo lhář a aby jsi zjistil které dveře jsou správné. Výhružky ani násilí nesmíš použít. Jakou položíš otázku, aby ses dostal ven?

      3) Je jedno království, kterému vládne zlý král. Ten má ve zvyku zbavovat se svých nepřátel prostě tím, že je nechá popravit. Aby ale přece jen příliš nepobuřoval lid, dává každému odsouzenci ještě „šanci“. Na popravišti si každý z odsouzených musí vylosovat z pytlíku fazoli. Pokud vytáhne ze dvou, které v pytlíku jsou bílou, dostane milost. Pokud si vytáhne černou, už ho před katem nic nezachrání.
      Jednou ale král potřeboval jednoho člověka nechat popravit za každou cenu a tak katovi nařídil, ať dá tentokrát do pytlíku obě dvě fazole černé.
      Katovi se ale odsouzence zželelo, a tak mu o tom večer před popravou řekl.
      Vězeň přemýšlel, a když druhý den přišel na popraviště a vytáhl si fazoli, dostal milost. Jak to udělal? Pokud by krále usvědčil z podvodu, zemřel by na místě, takže si všichni museli dál myslet, že ve skutečnosti byly v pytlíku dvě různé fazole. Použil pouze svou chytrost, nikdo mu nepomáhal, ani neměl žádné pomůcky.

      Karol se usmála. První hádanka byla lehká. Přečetla si ji a během chvilky už začala psát odpověď.

      Nejdřív musí stařec převézt kozu. Potom se vrátí a převeze psa. Kozu s sebou vezme zpátky na první břeh, nechá ji tam a vezme zelí, které převeze na druhý břeh. Nakonec se vrátí pro kozu.

      Ani si nevšimla vzteklého pohledu, který po ní Angus vrhnul. Pokynula učiteli, který si přečetl její odpověď a přikývl.

      „Výborně, slečno Volanová,“ řekl tónem, který je vlastní všem učitelům – navyklá pochvala, ze které se už dávno vytratila všechna upřímnost, ale stále je první reakcí na správnou odpověď. Pak přešel k tabuli, opřené o zábradlí, které si Karol předtím nevšimla. Byla na ní napsaná jejich jména a u nich číslice od jedné do tří. Učitel škrtnul jedničku u Karolina jména. Pak zapsal, kolik písku se odsypalo z hodin, než odpověděla.

      Vítězoslavně se podívala po Angusovi, ale ten už ji nevnímal. Hrbil se nad svojí tabulí a horečně psal. Pak také kývnul na učitele, ten si přečetl jeho názor, přikývl a škrtnul jedničku i u Angusova jména. Nakonec mu napsal čas.
      Karol se zamračila. Pak se zaměřila na druhou hádanku.


      Vydáno: 28.8.2016 19:20 | 
      Přečteno: 131x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Nedostane-li žena koho chce, běda tomu, koho dostane.“ Mark Twain