Vyhledávání

Navigace

Uživatelské menu

Nejnovější komentáře

  • Povinnost
    └ Jackie-Decker  •  5.8.2018 7:32
  • Země bez draků - Kapitola 38
    └ Eillen  •  19.7.2018 15:12
  • Země bez draků - Kapitola 37
    └ Eillen  •  19.7.2018 14:59
  • Země bez draků - Kapitola 36
    └ Eillen  •  18.7.2018 19:21
  • Země bez draků - Kapitola 35
    └ Eillen  •  17.7.2018 19:53
  • Nově ve foru

      Anketa

      Těšíte se na vlastní placenou doménu a novou tvář Aldormy?
      Počet hlasů: 4

      Shoutbox

      Vzkazník:
      Jméno
      Text
      OkFhJfdCLWamdVslp
      icon Tada holky, vy jedete ;)
      icon V reáliích jsem hodila nové verze Kalendáře a Timeline - kdyby něco, tak holky křičte a upravím to
      icon Je to paráda :D
      icon Děkuji :-) Je to až zázrak, co z toho vylezlo. Nemyslíš? :D
      icon Panejo, to už má Dračí srdce 60 kapitol? To je úžasné, Eillen! :D Gratuluji :D
      icon Mě osobně súíš děsé že se sem registrují cizí lidé _D
      icon Tak třeba příště :), A koukala jsem u tvého drabble, že se Neviathiel zaregistrovala a hodila ti komentík :-) Gratuluji, jsi první komu komentuje někdo, kdo nepíše Aldormu :-)
      icon Hm... Tak nejsem dělá si to co chce :D
      icon Paráda! Zdá se, že vám přijde upozornění na email, i když někdo okomentuje váš článek, to je super!!! Nejsem já skvělá? 5
      icon Lomeril, neměla bys na vydání něco, čím bys zaseklé Eillence dodala inspiraci? Protože jinak s novou kapitolou asi nehnu...
      icon My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! My chceme další díl Země bez draků! A už končím. :-)
      icon Jestkli ho někde mášč bude to skvělé :) Já ho nenašla... :(
      icon Bych sem taky mohla vložit ten druhý kvíz, který jsem kdysi vytvářela. Ještě ho někde mám.
      icon Tak není úplně jednoduchý no :D Ale smysl má jen pro lidi, kteří ví něco o historii toho jak Aldorma vznikala...
      icon Hustej kvíz :-D a já snad ani nechci vědět kolik bodů bych získala :-)
      icon Lomeril, když si rozklikneš všechny kapitoly Cesty zpátky, tak u předchozích je avatar vložený. Můžeš si ho znovu stáhnout.
      icon Jackie, nemáš prosím někde avatar k Cestě zpátky? Za ta léta se mi někde ztratil...
      icon Za to se moc omlouvám, neměla jsem nejnovější archiv a zrovna tahle v něm nebyla, mrzí mě to...
      icon Tak teď koukám na stoslůvky, respektive na 1000 slov o, a bohužel musím konstatovat, že se nedochovala ta o Samuelovi. Škoda. Snad ještě zkusím rozchodit starý počítač a budu doufat, že tam někde bude ten soubor uložený. Ale moc nadějí do toho nevkládám.

      Odkaž sem

      Kategorie: Zlato a stříbro

      Zlato a stříbro - Kapitola 4

      Zlato a stříbro - Kapitola 4 Jackie se rozjela jako dráha a já nesmím zůstat pozadu. Vzhledem k tomu, že po srazu se Zlato a stříbro rozkošatělo a prohloubilo, můžu sem přidat další kapitolu.

      První setkání

      Joachim Volan, Karolin otec, se sice snažil svou dceru zastavit, jenomže ona zdědila nejenom jeho cílevědomost, ale i paličatost po své matce, a tak Karol vyhrála. Odjela se dvěma sluhy týden poté, co se dozvěděla o pokladu prince Anguse. Vlastně neměla nic, jen dopis pro matčinu sestru, která žila v Telmiru, a svoji vlastní drzost.

      Henlan a Bret, jediní dva sluhové, které mohl otec postrádat, byli neotesaní a hloupí, ale Karol to nevadilo. Do Telmiru to bylo jen pár dní, nechtěla se tam zdržet dlouho. Jakmile dojede k tetě, pošle ty dva pařezy zase domů.
      Ještě byli na dohled od Petrova Kamene, když ji zastavila nějaká žebračka.

      „Zastav se, Karol Volanová, a nejezdi dál!“ řekla skřípavým hlasem.

      Karol přitáhl otěže svému koni.

      „Co chceš? Peníze nemám, ale nahoře v tvrzi ti možná dají něco k jídlu,“ odpověděla Karol netrpělivě.

      „Já nepotřebuji pomoc. To ty jsi tady ta, která je v nebezpečí. Otoč koně a nejezdi vstříc své záhubě. Pojedeš-li dál, do Telmiru, k princi Angusovi, jen proto, abys získala nějaké zlato, nenajdeš své štěstí. Zlato nikdy nebylo a nikdy nebude tvůj přítel. Bude tě jenom studit, a čím víc ho budeš mít, tím to bude horší. Stejně tak tvoje děti. Když budete žít skromně, daleko od přepychu, budete šťastní. Zlato vás zmrazí až k srdci,“ pronesla žebračka.

      Henlan se přitrouble zasmál.

      „To má být vtip, babo?“ zeptal se.

      „Zmlkni, Henlane!“ okřikla ho Karol. „Děkuji, paní, za varování, ale ráda bych udržela svoji rodinu naživu a jiná cesta není,“ řekla žebračce a pobídla koně.

      Stařena se za ní dívala.

      „Tak mladá a tak pyšná. Ubohé dítě,“ zašeptala tichounce.

      Pak se opřela o hůl a vydala se na cestu do Telmiru.

       

       

      „Karol!“ vykřikla teta Dora a zlehka ji objala, záplava červeného mušelínu a černých krajek, vonící po růžích.

      Tetu Doru neviděla od maminčiny smrti před šesti lety, ale pamatovala si ji přesně takhle. Vždycky pečlivě oblečenou a upravenou, trochu výstřední, ale se srdečným chováním a vytříbeným stylem.

      „Ráda vás vidím, tetičko,“ usmála se Karol.

      „Určitě jsi přijela kvůli plesu, viď?“ vyzvídala teta Dora a gestem Karol vyzvala, aby se posadila.

      „Plesu? On je nějaký ples?“ podivila se Karol.

      „Ty to nevíš? Můj ty smutku, myslela jsem, že se to doneslo i do těch vašich horských brlohů! Ne, promiň, nechtěla jsem tě urazit, jen jsem nikdy nepochopila, jak tam Karmen mohla vydržet. Kde jsem skončila? Jistě, ples. No tak tedy, princ Angus pořádá za tři dny ve Wildaranu ples a říká se, že si tam možná vybere manželku,“ sdělila jí teta Dora.

      „Manželku? Oni mu žádnou nevybrali rodiče?“ zamračila se Karol nedůvěřivě.

      „Ale to víš, že vybrali. Nějakou urozenou dámu z Tristenolu nebo odkud. Ale on řekl, že ji nechce a že si manželku vybere sám. Proto teď prý pořádá ten ples. Prý slíbil, že si zatančí s každou neprovdanou dámou v sále,“ mrkla na ni teta Dora spiklenecky.

      „Úplně s každou?“ ujistila se Karol. V hlavě se jí začal rodit plán.

      „Úplně s každou,“ potvrdila teta Dora.

      „Tetičko, jak moc složité je dostat se na ten ples?“

      „Pro tebe vůbec ne. Já a Tadeas jsme pozvaní, jenomže on plesy nesnáší a klidně ti svou pozvánku přenechá,“ usmála se teta Dora.

      „Výborně. Už se těším, až si zatančím s princem,“ usmála se Karol.

      „A já ti budu držet všechny palce. Pojď, ukážu ti tvůj pokoj a zítra se poohlédneme po nějakých šatech,“ zvedla se teta Dora a zamířila ke schodišti. Karol ji následovala.

      Tohle bylo snadnější, než čekala. Za tři dny si bude moct promluvit s princem. Za týden už by možná mohla být na cestě domů. Na varování podivné žebračky sice úplně nezapomněla, ale nedělala si s tím těžkou hlavu. Myslela jen na Petrův Kámen se zasklenými okny na chodbách a s ohřívadly v každé posteli. Když šla za tetou Dorou po chodbě jejího domu, měla pocit, že tenhle krásný sen se během několika málo dní stane skutečností. Nikdy se nemýlila víc.


      Vydáno: 28.8.2016 9:16 | 
      Přečteno: 144x | 
      Autor: Lomeril
       | Hodnocení:

      Komentáře rss

      Přidat komentář >

      Nebyly přidány žádné komentáře.

      „Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich