Paměť jezerních hlubin

Nejen Aldorma má svá významná místa. Jedno takové je i v Tristenolu. Pro mnoho lidí by se mohlo jevit jako obyčejné jezero. To by ale nesmělo být němým svědkem lidských příběhů. Příběhů, do kterých vám dovolí nahlédnout. Stačí jen počkat na chvíli, kdy se hladina ustálí, zadívat se do blankytně modré vody a nechat se pohltit příběhy dávno zašlých let.

Skrytá pravda

Začínám mít pocit, že se mi tahle rodina dostala hluboko pod kůži.
Začínám litovat, že jsem jim vymyslela takový krutý osud.

Jezero znovu Radostné

Viola Antares měla spoustu snů, které byly jeden po druhém zničeny. Ale možná se některé v nich nakonec vrátily v podobě, kterou sama nečekala. Když Eillen představila tohle jezero a Violu, okamžitě mě napadl příběh, který by ten její trochu vyvažoval. Eillen popsala pravděpodobně nejhorší moment z Violina života. Mým cílem bylo popsat světlo v temnotě - totiž že Samuelovou smrtí vše neskončilo.

Na březích Radostného jezera

Nejdříve jsem měla v plánu vydat veškeré dárky až na Vánoce. Potom jsem se rozhodla, že by byla škoda čekat tak dlouho, když už jsou napsané. Proto jsem se rozhodla začít vydávat od neděle a poslední příběh vydat na Štědrý den. Sami vidíte jak to dopadlo

Příběhy budou vydávány v pořadí, v jakém došli žádosti. První na řadě je tedy příběh od Jackie. Přála si, abych sepsala příběh, odehrávající se u Tristenolského jezera. Jakéhokoliv. Důležité bylo, aby jezero mělo v příběhu zásadní místo. Snad se tedy můj malý dárek bude líbit.

Současně tímto představuji novou sekci "Paměť jezerních hlubin". Spolu s Jackie nás totiž napadlo, že ono jezero nebylo přeci svědkem jediného příběhu. Snad se tedy poštěstí a v blízké budoucnosti se zde objeví i další příběhy od tohoto jezera.