Příspěvky uživatele

Nemůžu se než přidat k holkám, nadhled tomu opravdu hodně prospěl. Na tebe je kapitola hodně stručná, ale neškodí jí to a zase dobře odsýpá. Jdu na další

Při čtení to nebylo poznat, že by druhá část byla nějaká náročnější. Teď budu jen zvědavá, jestil se Frederik vyvede po jmenovci

Kde ukápla slza? Když Leona říkala Michaelovi, že po něm nikdo nepožaduje vděčnost. Na konci druhé čásit, když to Creaganovi všechno vmetla do obličeje. A když se Creagan přiznal, že je jen obyčejným klukem z Talronu a vždycky bude.

Koukám, žes neopomněla rýpnout si do Ladrina
A teda wow, Leona se do něj pustila dost tvrdě, když mu oznámila, že s ní dělá přesně ty samé chyby jako s Lenkou.
Tran okouzlí každého Ono obecně ti Veillové takoví klaďasové až to bolí A u Trana mám někdy pocit, že kašle na léčení a jen pomáhá Creaganovým ženám a dětem v nepravostech
A celkový dojem - moc se mi to líbilo. Je to takové hezky dospělé, romantické, až místy slza ukápla. A hlavně - konečně spolu někdo mluví jako člověk s člověkem!

Kornel je sympatický Takový správný hrdina na začátku cesty, kdy vlastně ještě ani neví, co chce a kdo je. Jsem zvědavá, jak se vyklube. A je tu další kamarád Frederik
Taky se mi moc líbilo, jak jsi popsala atmosféru člověka, vracejícího se ze studií do rodného města. Navnadila jsi mě na další kapitoly

Ahoj, já mám v poznámkách 470 let, takže rok 0 A.K. = rok 470 T.K.

Tak aspoň něco :) Děkuju za připomínky.

To mě mrzí, že tě to zklamalo. Jak říkám, jestli se k tomu budu vracet, zkusím to opravit...

Ok, mně nebylo jasné, co přesně ti tam nesedělo. Tak při příštích opravách, jestli na ně někdy dojde, to tam zkusím zapracovat

To zase ne, připomínka je to dobrá, jsem za ni ráda a máš pravdu, chtělo by to víc rozvíst. Jen teď není energie na to to opravovat...

Tak on kněz do té doby nevěděl, že se o jeho spojení s Tristenolem ví. Ani Barbora, ani Trivet mu nic neřekli. Útěkem by na sebe jen upozornil.
Chápu to dobře, že hlavním problémem příjezdu Creagana a Margarity je to, že to vypadá, že cestovali sami?

Tak i reakce vesničanů jsou viděné Barbořinýma očima. Ale jo, asi to mělo být rozpracované. Děkuju za radu, teď se k tomu sice vracet nebudu, ale třeba to jednou budu upravovat znovu a dám si na to pozor.

Tak u toho příjezdu jsem se upřímně nechtěla moc zdržovat, není to pro příběh nějak zásadní. Ale jsem ráda, že postavy se ti líbí. S Margaritou jsem měla trošku potíže, tak jsem ráda že jsem se trefila

Tak Barbořina část je v tomhle případě daná jejím pohledem. Barbora je člověk, který ve chvílích krize vypíná emoce a jede jenom na logice a analýze. To znamená, že moc nevnímá ani emoce ostatních a neřeší je, pokud ji přímo neovlviňují. Proto i celý ten tón rozmluvy - její rozpoložení se dá shrnout jako "je průšvih - co můžu udělat? - co se stane pak? - kterou možnost si vyberu?". Chápu, že pro čtenáře je těžší se do toho vžít, ale je podle mě víc podle Barbořina charakteru než nějaké rozebírání pocitů. Ona v tu chvíli vlastně ani neví, co přesně cítí, ale ví že to cítit nechce Tak utíká k nějaké jistotě, což jsou fakta. Jde to uhasit? Jak?
Asi by se to dalo napsat líp, aby vyzněl Barbořin charakter a zároveň to umožnilo čtenáři se lépe vžít do situace, ale to by asi chtělo šikovnějšího spisovatele než jsem já
Každopádně děkuji za komentář, jsem ráda, že Trivet potěšil

Tak co se smlouvy týče, tak si myslím, že se s ní nikdo netajil. Koneckonců když o ní budou všichni vědět, tak si aspoň dají bacha, aby ji neporušili.
S kapkou jsem si mohla vyhrát trochu víc, ale trochu z nostalgie jsem zkopírovala verzi z původní CZ. Máš pravdu, ta si bývala zasloužila trochu víc rozpracovat.