Příspěvky uživatele

Ukázat, co v nich je. Proč mám pocit, že jsem si tím vlastně naběhla na pěst? Ale uznávám, že to byl plán, trochu je přiblížit. I když netuším jestli se mi to podaří...

Alespoň někoho ta představa tolika kapitol neděsí Já mám strach, aby mi v průběhu psaní nehráblo...

Za nepřítomnost Lautuse se omlouvám, ale nějak mi najednou překážel, tak zůstal doma. Však on sám to snad brzy odůvodní.

Nádherné. Jsem ráda, že nakonec Viola není sama. Ryko je pro ní vhodný náhradní syn.
A děkuji za představu pěti Nimanu lovených za pomoci sítí. podařilo se ti nemožné, abych se v dnešním jinak děsném dnu rozesmála.

Náhodou zůstane. Ve vzpomínkách, ale zůstane. (ehm, vůbec jsem se u té věty neinspirovala Casablacou...)

Já zase ocenila, že ty rozhovory tam napsané nejsou. Každý si je může představit sám. Myslím, že příběh byl hlavně o tom, že Damián a Martina měli možnost se konečně pořádně rozloučit...

Už když jsem četla příběh po kouskách, tak jak si mi ho posílala, se mi líbil. Závidím ti, že jsi měla možnost se dostat do Aldormy podruhé.

Příběh je krásně vánoční. Opravdu si nemohla dostat hezčí dárek, než všechny znovu vidět - i když jen na chvíli.

A hlavně! Vítej zpátky! Doufám, že se ti podaří zase ukrást pár chvil pro psaní.

Zničit? Proč?
Hej! Proč mi nenapadlo dřív je tam všechny zkosit dračí mocí? No nic, příběh už byl dán. Lenka si to musí, bohužel, celé vyžrat...

Dalo by se říct, že nastal zlom a už není cesty zpátky. Lenka si to moc dobře uvědomuje, i když se stále snaží předstírat, že se vlastně nic neděje.

Dneska jsem měla být celý den v Praze na trzích, ale nakonec z toho sešlo. Takže si jdu teď uvařit kotel čaje a pokusím se pokročit. Krizi už mám pár dní, tak je třeba to zlomit.

Tak Lenčin nástup mohl být i vulgární. Naštěstí už trochu zestárla a už se umí chovat...

Jsem ráda, že se mi povedlo trefit do tvé představy. A hlavně, že mi prošla ta tajná svatba...

Tak nový komentář a snad trošku delší a podrobnější.

Líbilo se mi, jak si vykreslila vztah Barbory a Triveta. Většinu doby si vykají, ale jsou chvíle, kdy ani jeden z nich nemá náladu na přetvářku (nebo v případě Barbory zapomíná na to, že se chce držet stranou - alespoň tak mi to přišlo...) a najednou si krátce tykají. To, že si v poslední kapitole celou dobu vykají bylo asi to nejkrásnější. Nemohu mluvit za Barboru ale myslím si, že Trivet udržoval to vykání jen z důvodu, aby to loučení odosobnil.
Nejvíc mě ale dostalo to nevinné gesto, když dal Barboře na památku oradomský šeřík. Jak jej opečovával, aby nezvadl. Řekla bych, že tohle dokonale vystihuje jeho vztah k přátelům a lidem, na kterých mu záleží. Opečovává je, stará se o ně, ale nikdy nevyžaduje nic nazpátek.

Teď už jen k té krátké části o setkání s Margaritou. Přesně tak jsem si to představovala. Žádná zbytečná slova. Oba si uvědomují, že vlastně nejsou třeba. Mají jeden druhého a dostalo se jim další šance. Tentokrát nenechají nikoho a nic, aby je rozdělil, protože oba moc dobře poznali, že jeden bez druhého jsou nikým.

Vadilo by ti, kdybych se pokusila napsat krátký příběh, který by se odehrával následující den po jejich opětovném setkání? Do mailu ti pošlu co mi napadlo...

S psaním je teď spíš problém takový, že na to nemám vůbec čas. Doteď jsem zařizovala papíry na to nové místo a večer jsem nebyla ničeho schopná...
Dneska zase od rána balím dárky. Ale odpoledne nebo večer už čas na psaní bude Jen jsem zjistila, že se mi píše dobře, když si u toho s někým jiným povídám /respektive píšu - ať už na chatu nebo přes maily. Jen se mi nechce pořád otravovat Jackie

Eillen se teď jen bojí, že bez dalších dílů přijde o inspiraci k psaní.

Jsem ráda, že jsi začala znovu. Příběh je nádherný a nové postavy mu přidali další kouzlo. Je krásné vidět, jak jedno malé přání dalo vzniknout tak krásnému příběhu. A jako vždy u takových příběhů zamrzí jediná věc. Že už jsou ukončené.

Nevím, co říct. Barbora si ten jediný polibek zasloužila. Za všechno, co pro Aldormu a vlastně i Tristenol udělala.

Víc ti napíšu až se mi příběh uleží v hlavě. Nějak mi schází slova...

Minimálně ze Samuelova dětství před příchodem k Luthomarovi. A jeden o Viole a Simeonovi, když jí říká pravdu o Samuelovi a jeho původu.